Autorem veršů v této knížce je tajemná Eulálie Šibalka Chlupatá. Kdo se za tím jménem skrývá je jedním z tajemství knížky Jindřišky Ptáčkové VÍLA ODETTA, DETEKTIVNÍ KANCELÁŘ POPLETA, ilustrovaná Zdeňkou Študlarovou.

vila odetta


Už od narození to nemá víla snadné. Stane se terčem zlomyslností pětice uličnických veverčat a závisti samozvané královny vil.
A je co závidět, vedle krásy. Odetta k radosti lesních zvířátek zkrotí psisko – postrach lesa, objeví ztracený zvoneček a především založí Detektivní kancelář Popleta na pomoc a ochranu obyvatel lesa. A co si zlá královna na Odettu vymyslela? Tak například zapřáhla do svých ničemností veverčata a takhle s nimi zacházela:
„Klackové nevycválaní!“ zaburácel královnin hlas a vrátil se trojnásobnou ozvěnou. Na stromě nadskočila sojka, rozklepala se stará sova a trávou se mihla ještěrka – honem honem zmizet někde mezi kamením.

Kdo se ale vylekal nejvíce, byla veverčata. Hap se dokonce strachy počůral. Ani jedno nebylo schopné slova. Co se stalo? Úkol, vlastně úkoly, vzorně splnila, Odetta někde smutně pláče, kdekdo si přečetl, že je šeredná a šmajdá. Co víc  po nás chce?
„Takhle se chodí ke královně? Takhle se jí vyjadřuje úcta? Dobrej den, tak jsme tu,“ vyrazila posměšně. „Co může dáma čekat od takových dacanů.“ Náhle se nadechla a zakřičela: „Na kolena, chásko!“

A to nešlo jen o veverčata. Stejně na tom byl dobrák drak Waldemar, královnin kadeřník, vizážista a kluk pro všechno, či vysloužilý hejkal a někdejší lesní panny. Jenomže na každého jednou dojde, i když to bude stát hodně úsilí. Všechno dobře skončí, ale to už si musí přečíst každý sám.
Knížku vydalo nakladatelství Brána a je vhodná pro děti od pěti do deseti let, i když se nad ní pobaví i mnohý dospělý.

Takto byla do života přivítána víla Odetta v Lesních novinách.
Teda, to vám byla síla,
když se víla narodila!
Nejdřív byly hromy, blesky,
pak se udělalo hezky.
Co vám k tomu říci ještě?
Zrodila se z kapky deště.

Pohádky pro děti – nové knihy

Exotické africké pohádky, kde nejsou hloupí Honzové, dobráčtí čerti ani šišlaví vodníci

Nevyskytují se tu hloupí Honzové, dobráčtí čerti, šišlaví vodníci, zřídka se dobývají srdce princezen. Podobně jako vš...

Kouzelná fajfka Františka Skály staršího a Stanovského je tady znovu, po více jak 20 letech

František Skála starší je mužem mnoha zájmů a talentů. Je malířem, grafikem, ilustrátorem, ale i tvůrcem animovaných film...

O zemi Tam a Jinde, velká pohádková kniha Dagmar Lhotové

Obsáhlá pohádková kniha nemá u nás v podstatě obdobu, dá se trochu přirovnat Carrollově Alence v říši divů nebo vyprávě...

Příhody brášky Králíka. Skvostné pohádky Pavla Šruta a Jindry Čapka

Bráška Králík není tradiční pohádkový hrdina. Je to trochu rošťák a filuta, který své silnější protivníky poráží v...

Nejhezčích dvakrát sedm pohádek. Libozvučná čeština od Hrubína a jedinečné ilustrace Jiřího Trnky

  Známé pohádky přebásnil František Hrubín libozvučnou češtinou a vznikla půvabná knížka pro malé děti, jejíž k...

Inspirující myšlenky...

Pravdou je: máme být bídní a jsme. Přitom hlavním zdrojem nejvážnějšího zla, které člověka potkává, je člověk sám: homo homini lupus neboli člověk člověku vlkem, jak pravil Plautus v Komedii oslovské z roku 495. Kdo správně pochopí tuto tezi, uvidí svět jako peklo, které převyšuje peklo Dantovo tím, že ďáblem musí být jeden druhému, k čemuž je ovšem jeden vhodnější než druhý. Před všemi pak stojí arciďábel v podobě někoho vyššího, který statisíce lidí žene proti sobě a volá k nim: „Utrpení a umírání je vaše určení: tak na sebe střílejte z pušek a kanónů!“ a oni to dělají.
Arhur Schopenhauer, Svět jako vůle a představa