listopadova_pohadkaPortál rozsvítil druhé vydání Listopadové pohádky Věry Provazníkové. Místo brožovaného vydání je zde vydání na pěkném papíru, na kterém vynikly hezké ilustrace Evy Šedivé, změnili obálku a s nápadnými předsádkami a šňůrkou na založení textu je na světě moc milá knížka pro děti, kterou by rodiče neměli přehlédnout, pokud chtějí dětem kupovat jen hezké a rozumné knížky.

Malá ukázka:
„S domácími skřítky nemám a nechci mít nic společného. Domácí skřítkové jsou hlupáci a nevzdělanci. Pořád se musí točit někde v kuchyni kolem hrnců. Jediné, co je povznáší, je pára, která uniká zpod pokliček. Ani hrát si neumějí. Jen slídí, kde by co olízli nebo uďobli. Když se někdy náhodou posadí na kuchařskou knihu, hned si myslí, že snědli všechnu moudrost světa. Když se mohou líně povalovat ve spíži, na hromadě brambor, jsou nejšťastnější. Nebo si zalezou do trouby od kamen a hospodyně je pak nemůže dostat ven ani měchačkou. Krom toho rádi skáčou o narozeninách dětem do šlehačkových dortů, sfoukávají svíčky a mají radost, když si všichni myslí, že to udělal vítr.

Listopadová pohádka | Věra Provazníková | ilustrovala Eva Šedivá  | Portál, 2011, celk. 2. vydání

sediva_listopadova

Inspirující myšlenky...

V síti televizních stanic už se uskutečnilo globální propojení – ať kdekoli na světě zvolíte kterýkoli programový kanál, vyvalí se na vás bohužel stejný veletok blbosti. Vysílání řízené komerčními interesy většinou oslovují spodní polovinu těla – břicho a žlázy. Potlačuje kulturu ve jménu zábavy. Kultura totiž znamená kultivaci. Bylo by záhodno oslovovat srdce a mozek. Namísto toho vás mají nasytit a ukojit pokleslí baviči svými vyčpělými anekdotami a záplava soutěží, v nichž se hraje o prachy, a mají vás „informovat“ zlomkovité zprávy z černé kroniky. Což všechno se upíná k hlavnímu cíli, vrcholu, ose, účelu mihotání – k spotřebním reklamám. Jde o spontánní nebo cílevědomou debilizaci?
Zdeněk Mahler