zahradnicek jan

Jan Zahradníček (*17. 1. 1905, Mastník u Třebíče - †7. 10. 1960, Uhřínov)

překladatel, básník, spisovatel

Studoval na gymnáziu v Třebíči a filozofické fakultě v Praze; působil jako nakladatelský lektor, redaktor revue Akord. V r. 1951 byl zatčen a v procesu odsouzen na 13 let vězení. Zemřel několik měsíců po podmínečném propuštění v r. 1960 na následky žalářování. Posmrtně byl soudně rehabilitován.
Zahradníček je autorem četných básnických i prozaických překladů (Hölderlin, Rilke, George, Billinger, Norwid, T. Mann, Dörfler aj.).
Z rozsáhlé esejistiky vyšel knižně svazek Oslice Balámova (1940).

Dílo:
Pokušení smrti (1930)
Návrat (1931)
Jeřáby (1933
Žíznivé léto (1935)
Pozdravení slunci (1937)
Korouhve (1940)
Pod bičem milostným (1944)
Svatý Václav (1946)
Stará země (1946),
La Saletta (1947)
Znamení moci (1950)
Rouška Veroničina (1949)

Verše z vězení Dům strach a Čtyři léta.

Inspirující myšlenky...

Filmům zpravidla schází tajemství, tato nezbytná složka každého uměleckého díla. Scenáristé, režiséři i producenti dbají velmi pečlivě na to, aby neporušili náš klid, a proto okno filmového plátna, které vede do osvobozujícího světa poezie, nechávají zavřené. Raději nás nutí zamýšlet se nad náměty, jež by mohly tvořit pokračování našeho všedního života, opakují tisíckrát tutéž zápletku, nebo nám dávají zapomenout na těžké hodiny každodenní práce. A toto všechno samozřejmě s požehnáním navyklé morálky, vládní i mezinárodní cenzury – s naprosto dobrým vkusem a s kořením bílého humoru i s jinými prozaickými imperativy reality.
Luis Buňuel, Do posledního dechu