strahovska knihovna photography
Existují tři druhy biblioklasmu či destrukce knih – fundamentalistický, z nedbalosti a z hamižnosti.

1.Člověk ničící knihy kvůli svému fundamentalistickému přesvědčení necítí nenávist vůči knihám jakožto objektům, ale má strach z jejich obsahu a proto nechce, aby je jiní četli.
Z tohoto důvodu pálili knihy nacisté. Stejné pohnutky prý vedly i ke zničení alexandrijské knihovny. Podle legendy, která je ovšem dnes považována za mylnou, stojí za jejím zánikem údajně jakýsi kalif, který se domníval, že buďto je ve všech alexandrijských knihách uvedeno totéž co v Koránu a pak jsou nadbytečné, anebo říkají něco jiného, a pak jsou škodlivé.

2. S biblioklasmem z nedbalosti se lze setkat prakticky ve všech chudých knihovnách.
Naprostý nedostatek finančních prostředků nezřídka způsobí, že se knihovny stávají místem zkázy. Existuje totiž způsob destrukce knih spočívající pouze v tom, že se knihy nechají chátrat, anebo se uzavřou do nepřístupných prostor.

3. Člověk ničící knihy z hamižnosti tak činí proto, že je pro něj mnohem výhodnější prodat knihu po částech než jako celek.
Prvotisk jako například norimberské vydání Liber Chronicarum z roku 1493 obsahuje 600 stran s více než 1800 dřevořezovými ilustracemi, mezi kterými najdeme jak veduty malých rozměrů, tak i mapy zaplňující jednu celou dvoustranu. Cena jednotlivých stran se liší i podle toho, zda se jedná o ručně kolorované ilustrace nebo jen o vyobrazení černobílá.
Obecně je však možné říci, že v průměru stojí jedna stránka, tedy list s více ilustracemi po obou stranách, několik stovek eur. Avšak jedná-li se o velké obrazy tak jako v případě mapy světa s monstry, může cena vyšplhat i do výše několika tisíce eur. Udělejme si nyní jednoduchý výpočet a řekněme, že pokud se podaří prodat po jednotlivých stránkách 300 listů za průměrnou cenu 500 eur za stránku, získáme částku 150 000 eur.
Nedávno se sice v jednom katalogu objevil velmi pěkný exemplář této kroniky za 125 000 eur, ale v posledních letech bylo možné získat dobře zachovaný výtisk jen za cenu 75 000 eur. Když se tedy kniha rozebere, je možné za ni dostat až dvojnásobek. Ovšem stal-li se člověk majitelem Světové kroniky už v osmdesátých letech 20. století, kdy bylo možné ji sehnat jen za 20 000 eur, přináší její demontáž daleko větší zisk.

Z eseje Digrese bibliofila. Jeden z posledních slavných příspěvků Umberta Eca
Foto: Strahovská knihovna Wiki

Inspirující myšlenky...

"Počasí začalo být opět chladné. "Jít ven? K čemu? Aby to člověka přivedlo na krchov," říkala Františka, které bylo milejší být tento týden doma, neboť její dcera, bratr i řeznice ho odjeli strávit do Combray. Ostatně když hovořila o počasí, tak nepřiměřeném roční době, tu jakožto poslední příslušnice sekty vyznávající fyzikální nauky tety Leonie, které v ní takto přežívaly v pozastřené podobě, dodávala: "To je zůstatek božího hněvu!" Ale odpovídal jsem na její stesky jen nyvým úsměvem a zůstal jsem vůči těmto předpovědím o to lhostejnější, že pro mne v každém případě mělo být krásně; viděl jsem už, jak se jitřní slunce třpytí na fiesolském vrchu, hřál jsem se v jeho paprscích; jejich intenzita mě nutila, abych s úsměvem otvíral a přivíral víčka, a ta se jako alabastrové lampy naplňovala růžovým přísvitem. Z Itálie se nevracely jenom zvony, přilétla spolu s nimi i Itálie sama."
Marcel Proust: Svět Guermantových (Hledání ztraceného času III)