digitalizace knih

Národní knihovna Norska digitalizuje od roku 2006 všechny knihy. Ukončení první fáze má být v roce 2020. Podle stávajícího zákona, veškerý publikovaný obsah, ze všech norských médiích, musí být uložen v National Library of Norway.


Do roku 2012 stihly instituce digitalizovat 350 tisíc novinových vydání, 235 tisíc knih a 240 tisíc stránek rukopisů.
Následovně pomocí cloud computingu zpřístupní všem uživatelům norské IP adresy knihy zdarma. Digitalizuje se jak autorský, tak volný obsah. (Knihy s volným obsahem budou přístupné na internetu všem)
Realizuje se tzv. digitální banka národní paměti. Papírové knihy se samozřejmě dál archivují.

V Česku je situace poněkud jiná. Zde  se dokonce lobuje za to, aby autorský zákon byl uvalen i na osiřelá díla.
Diskutovat o norském přístupu je asi naprosto zbytečné. Duchovní bohatství patří všem a mělo by být volně dostupné a to Norové pochopili.
Desítky let copyrightu na kdejaký knižní prd je cesta do pekel a otevírá skutečnou cestu pro devastaci literatury jako takové. (Tím nemyslím tuny příruček a stupidních kuchařek, kterým se říká knihy)

Otočte list: Prolobovaný copyright by měl platit 70 let, knihovny ale zatím mají právo nabízet osiřelá díla

Norská národní knihovna >> 

Národní knihovna Norska je plně automatizovaná a obhospodařuje kolem 41 500 beden s miliónem knih a půl miliónem mikrofilmů.

Inspirující myšlenky...

Argumentační klam (též řečnický trik) je v řečnictví takový výrok, jehož smyslem je porazit či přesvědčit oponenta bez ohledu na pravdivost zastávaných názorů. Podstatou argumentačního klamu bývá nenápadné porušení pravidel logického důkazu, působení na emoce místo na rozum, případně obojí. Argumentační klamy bývají oblíbenou součástí argumentace propagandy a manipulátorů. Podstatou klamu je najít velmi slabý až hloupý argument, který by mohla zastávat protistrana (ale zpravidla jej nezastává). Ten demonstrativně rozcupovat na cucky a budit při tom zdání, že se všemi argumenty protistrany se lze takto snadno vypořádat. Např.: Zastánci potratů vám budou tvrdit, že jít na potrat je levnější, než kupovat výbavu pro dítě. To je ale zjevný nesmysl – do ceny potratu je totiž třeba započítat i nezbytnou hospitalizaci, nemluvě o tom, že na výbavu pro novorozence naše vláda nabízí zvláštní sociální příspěvky. Je tedy jasné, že neexistují žádné rozumné důvody, proč potraty povolovat.
Koukolík