hanicincova stepanka

Stala se hlavní hvězdou a vypravěčkou oblíbených dětských večerníčků ROZMARÝNEK (1953), KLUK A KOMETA (1964), POHÁDKY NA PŘÁNÍ, KUŤÁSEK A KUTILKA a pořadů a pohádek (VLAŠTOVKA, HRAČKY NAŠÍ KAČKY, ŠTĚPÁNČINY KORÁLKY, POHÁDKY Z TISÍCE A JEDNÉ NOCI, BUDULÍNEK A MANDELINKA či BEZVOUSÁK A PRINCEZNA KAMILA).
Sama byla dramaturgyní večerníčků, např. POHÁDKY NA PŘÁNÍ, NA NÁVŠTĚVĚ U SPEJBLA A HURVÍNKA, ZNOVU U SPEJBLA A HURVÍNKA i pohádek ZLATÁ PŘADLENA (1975), O VELKÉM NOSU (1983) či O CHAMTIVÉM STRAŠIDLE (1985) a spoluscenáristkou (AHMED A HAZAR).

Štěpánka Haničincová
(30. září 1931– 27. října 1999)
Dětství neměla malá Štěpánka příliš radostné a bylo zatíženo těžkými rodinnými poměry a bohužel i několika tragédiemi. Vystudovala obchodní školu, v sobě však cítila touhu stát se herečkou. Nastoupila na herecký obor DAMU, ale po dvou letech přešla na obor dramaturgie a absolvovala v roce 1955. Své jméno získala po prvním sňatku s hercem Petrem Haničincem (1930 – 2007). Později byla ještě dvakrát vdaná za režiséra Jana Valáška st. (1926 – 1968), s nímž měla syna Jana Valáška ml. (*1958) a od roku 1971 za herce Jana Přeučila (*1937). V roce 1953 byla vybrána pro moderování dětských pořadů. Dlouhá léta v Československé televizi působila nejen jako moderátorka a herečka, ale i jako scenáristka a dramaturgyně.

Největší popularitu ji však přineslo moderování zábavných dětských pořadů MALÝ TELEVIZNÍ KABARET (1977) a STUDIO KAMARÁD. Často vystupovala s oblíbenými loutkami Čertíkem Bertíkem, medvídkem Emánkem, Kačenkou nebo Kuťáskem a Kutilkou. Řada těchto výstupů (např. z MALÉHO TELEVIZNÍHO KABARETU) vyšla na gramofonových deskách a kazetách. Byla rovněž vyhledávanou rozhlasovou herečkou, vypravěčkou a autorkou dramatizací pohádek („Se Štěpánkou za pohádkou“, „O neposlušných kůzlátkách“, „Budulínek a Mandelinka“ nebo „Hastrmanní princeznička“).

V 50. letech se díky svému druhému manželovi Janu Valáškovi dostala i do československé hrané kinematografie. V jeho studentském filmu V ULICI JE STARÝ KRÁM (1955) byla studentkou Mirkou Jelínkovou, v dětské komedii KOUZELNÝ DEN (1960) učitelkou. Mj. si zahrála učitelku v mateřské školce ve Vošmikově dětské HONZÍKOVĚ CESTĚ (1956), jež byla natočena podle oblíbené dětské knížky Bohumila Říhy. Ve filmu se zjevila naposledy v krátkém absolventském snímku studenta FAMU Jaromíra Borka GAMBIT (1964) a v krátké hrané mystifikaci POD PRAHEM (1999) Martina Krejčího.
Zdroj: CSFD,Jarda "krib" Lopour




Myšlenky z knih

Těsně před tím, než se zvíře setká na jatkách se smrtí, nachází se obklopeno děsivými výkřiky a strach budícími scénami vražd minulých, přítomných i blížící se vraždy. Jeho vlastní hrůza pak mentálně proniká tělo škodlivými vlivy, zatímco následný šok jeho vlastního porážení způsobuje nedobrovolný průchod moče do samého těla. Tato kyselina močová je roznesena krví a potom fyzicky prostupuje tělo jedovatou látkou.
Paul Brunton, spisovatel, myslitel