barandov knihyDvanácté prosincové odpoledne se sešli předškolní i školní děti, paní učitelky Základní a mateřské školy Barrandov a hosté JaS nakladatelství s autorkami knihy Pohádkový zvoneček, Janou Semelkovou a Marcelou Walterovou, v příjemném prostředí školní knihovny. 

Byl velký důvod – křtila se nová pohádková knížka.


Role laskavých kmoter se ujaly paní ředitelka školy Jana Fričová a paní zástupkyně Naďa Mikulášová.

V zaplněné čítárně moderátorky odpoledne – žákyně 8. C Kristýna Tardíková a Grace Zita Zavřel – všechny přivítaly, představily všem novou knížku a pak už se začalo povídat o Vánocích, o Mikulášovi, o pohádkách. Jana Semelková přečetla krátkou ukázku, aby navnadila čtenáře, pak moderátorky zkusily s dětmi uhádnout několik hádanek z knihy a nastal čas na otázky a odpovědi.
Zvídaví žáci se brzy osmělili a začali se ptát. Jana Semelková odpovídala třeba na to, proč se kniha jmenuje zrovna Pohádkový zvoneček: „Protože patří k pohádkám – téměř na konci každé je: Zazvonil zvonec a pohádky je konec. Ale zvonkem i mnohé začíná – na začátku hodiny či divadelního představení zazní zvonek. Také když k vám jde někdo na návštěvu, tak zazvoní. A zvonečky všechno vyzvoní – tento vyzvonil příběh o Viktorovi a Viktorce. Navíc pro mne je zvoneček symbolem Vánoc a k zimě mi tak nějak patří.“  S tímto tvrzením souhlasili i obě kmotry. Pak autorky prozradili, jaké byly jejich Vánoce, když byly ve věku přítomných malých čtenářů, vysvětlily, jak se „dělá“ kniha, odpověděly i na několik otázek paní ředitelky a mohlo se křtít.

pohadkovy zvonecekNakladatelství JaS knihy na křtech nepolévá (pokud si tak nepřeje autor), ani ve čtvrtek odpoledne na Barrandově se nepolévalo. Nad novou pohádkovou knížkou každá z kmoter zacinkala zvonečkem, protože ten pak všem vyzvoní, že je tu nová knížka, a popřála knížce, aby ji děti rády četly a aby jim knížku četli rádi i jejich rodiče.

Na závěr paní ředitelka Jana Fričová vyslovila přání, že by byla ráda, kdyby se taková odpolední setkání s knížkami a jejich autory stala u nich na škole tradicí. Její přání podpořili všichni přítomní.  Příjemný podvečer zakončila autogramiáda a chvilky už neoficiálního povídání každého s každým.
https://www.zsbarr.cz/

Vyzvonili jsme tím do světa, že Pohádkový zvoneček je na světě a rád vyzvoní čtenářům hezké české lidové pohádky, které v sobě, spolu s příběhem pětiletého Viktora a sedmileté Viktorky, kterým večer co večer vyprávějí babička Karla a dědeček Karel pohádkové příběhy, ukrývá.

FOTOGALERIE ZDE >>

POHÁDKOVÝ ZVONEČEK
Jana Semelková, ilustrovala Marcela Walterová
Vydal JaS, nakladatelství
Veselé příhody sourozenců Hrdličkových, kteří téměř každé odpoledne, sotva dorazí domů z družiny a mateřské školy, pomáhají babičce a dědovi na zahrádce, chodí s nimi na výstavy, ale hlavně si společně vyprávějí – pohádky, veselé básničky, říkanky, rozpočitadla. A že jich děda Karel s babičkou Karlou znají nepočítaně! Jakmile se babi usadí do svého štrikovacího křesla, vezme do ruky jehlice a vlnu, děda odloží ve svém vyprávěcím křesle noviny, podvečerní vyprávění začíná.
V příběhu o rodině Hrdličkových jsou zakomponovány pohádky Karla Jaromíra Erbena a Boženy Němcové (například: Zlaté hvězdičky, Jak zvířátka přezimovala, O dvanácti měsíčkách, Dva mrazíci, Jak staříček měnil, až vyměnil…), verše Josefa Václava Sládka, Josefa Kožíška a řada říkanek a rozpočitadel z pokladů lidové slovesnosti.

Autorka fotografií: Iveta Svobodová


Inspirující myšlenky...

Uvízl jsi, přítelíčku, uvízl jsi v tom až po uši,“ uvažoval Oblomov, provázeje ho pohledem. „Je slepý, hluchý a němý pro všechno ostatní na světě. Ale přivede to daleko, časem bude mít důležité postavení a nahrabe si hodností... A tomuhle se u nás říká kariéra! Jak málo lidských vlastností je k tomu třeba, lidského rozumu, vůle, citu – co s nimi? Pouhý přepych! Život mu uteče a mnoho, mnoho věcí ani nepocítí... A přitom pracuje od dvanácti do pěti v kanceláři, od osmi do dvanácti doma – nešťastník!
Ivan Alexandrovič Gončarov, Oblomov