sekora ferda mravenec
Nakladatelský dům Mešerjakova IDM v Moskvě vydal všechny 3 dily trilogie Ondřeje Sekory, zde vidíte titul Ferda Mravenec v novém překladu O. Akbulatova. (2011)

Navíc nám nakladatelství Labyrint ze Sofie oznámilo, že vydali v bulharštině (už po čtvrté v tomto jazyce) Ferdu Mravence (2013) a na podzim 2013 druhý díl Ferda v cizích službách. Po dlouhé době se zas tedy vrací i do Bulharska a dle vyjádření nakladatelství s úspěchem.

mravenec_ferdaferda mravenec bulharstina
Slavný Ferda mravenec se v Česku narodil v Pestrém týdnu v roce 1927.
Po úvodním cyklu Ferdy následovaly i další: Ferda Mravenec a syn, Ferda Mravenec v cizích službách a za Mnichova i díly jako Ferda bude vojákem, Ferda kope zákopy či Ferda klame nepřítele. Už předtím však Sekoru vyzval nakladatel Hokr k rozvedení těchto obrázků do knihy, a když porovnáme původní a poslední verzi opusu, vidíme rozdíly. Jak kresebné, tak dějové.

Původně Sekora vytvořil kreslený seriál a měl být pro dospělé a líčit osud věčně pronásledovaného chudáka, jenž se potýká s úklady života. Ale nakonec vše opět skončilo u dětí, tak jako u Sekory vždy.

Inspirující myšlenky...

Má-li existovat don Juan, musí na světě existovat pokrytectví. Ve starověku by byl don Juan jakýmsi výsledkem bez příčiny; tehdy bylo náboženství slavností, pobízelo lidi k rozkoším; jak by bylo mohlo hanobit lidi, kteří si z jisté rozkoše dělali smysl svého života? Jedině státní správa mluvila o zdrženlivosti; zakazovala věci, které mohly škodit vlasti, to jest zájmům uznávaným obecně, nikoli to, co může škodit jednotlivci, když jedná. Každý muž, měl-li zálibu v ženách a mnoho peněz, mohl být v Athénách donem Juanem, proti tomu nikdo nic nenamítal; nikdo nehlásal, že život na této zemi je slzavé údolí a že trpět je záslužné.
Stendhal, Italské kroniky