kratochvil milos spisovatel

Dobrý den.
Teď mám takovou trému jako nikdy. Proto jsem si to radši napsal...Tomáš Řízek je totiž precizionista, a jestli tady něco plácnu, tak bude po kamarádství, při fotbalu v Sedlčanech mi nepřihraje a - no radši to nebudu přivolávat.
Je mi ctí, že se mohu stát kmotrem téhle krásné knížky, kterou napsala Pavlína Krámská a kterou Tomáš Řízek ilustroval.
Čest to pro mě je, ale ono být kmotrem není jenom o poctě. Podle starých obyčejů na sebe kmotr bere i povinnosti, že se o svého kmotřence v případě  nutnosti nebo nouze postará. Takže kdyby se knížka málo prodávala, musel bych sáhnout do úspor a skoupit celý náklad!
To jsem nezačal dobře, co?
Pavlíno a Tomáši, promiňte.    
Já věřím, že se tohle nestane. To bych do toho kmotrovství nešel.
Je to povedená, krásná knížka.
Paní Krámská velkoryse napsala pouze tolik slov, aby odvyprávěla jenom část příběhu, a my si mohli ještě  spoustu věcí o klukovi a Měsíci dočíst v obrázcích. Tomáš Řízek si ten velký prostor zasloužil a užil si ho. K jeho obrazům se můžeme vracet a snad nikdy je úplně nevyčteme. Nebo nevykoukáme? Pokaždé se v nich dá najít něco nového, pokaždé nás zaujme jiná barva - podle toho, jakou máme právě náladu.
Hned při prvním prolistování mě zaujal ježek, se svým velikánským, barevným stínem. Jestli máme všichni barevné stíny a jenom my, Neřízkové, to ve své nedokonalosti nevidíme, tak by mohlo být na světě všechno ještě trochu veselejší, až se je taky vidět naučíme. Tohle se pokusím domyslet a zvládnout za domácí úkol. Teď už ale aspoň vím, proč má Tomáš na rozdíl ode mne skoro vždy dobrou náladu!
Obrázek ježka s velkým stínem je důležitý pro celou knížku, milé děti, milí milí!
V tom obrázku pan  Řízek moudře připomíná důležitou skutečnost - náš stín je po většinu dne větší, než my. Výjimkou je poledne, což je dobře, protože na něj nemusíme brát zřetel ani se ho bát a můžeme se v klidu naobědvat. Nemusíme si lámat hlavu tím, jestli někomu nestíníme, nebo jestli přikrčeně nestojíme ve stínu svého vlastního stínu.
A podobně jako se stínem je to i s velikostí fantazie. Mnohonásobně nás přerůstá na všechny strany. Co se týká snů a plánů, ale i obav.
O tom všem je tahle útlá knížka, v níž si jde malý kluk vlastně jen úplně  obyčejně lehnout do postele.
Přeji Klukovi a Měsíci úspěšnou cestu ke čtenářům a ke hvězdám.
Dobrou noc.

Miloš Kratochvíl
V Liberci 14.1.2014

kluk a mesicKluk a Měsíc | Text Pavlína Krámská | Ilustrace Tomáš Řízek | nakladatelství Baset 2013
Kluk a Měsíc, poetická knížka pro první čtení

Kniha „Kluk a Měsíc“ je volně inspirována básní „Jarní ráno“ čínského básníka Meng Haoran  孟浩然 (691 – 740 žijícího za dynastie Tang).
Když se v pokoji rozezní hodiny, Míša ví, že je čas spát. Sám si už vyčistil zuby a vklouzl pod peřinu. Maminka vešla do pokoje s pohádkovou knížkou a přisedla si blíž. V ruce jí šustí stránky, jak otáčí jednu po druhé. Tichý šustot papíru a klidný maminčin hlas Míšu rychle uspává, snad usne i sama noc, co se v černém kabátu přitiskla k oknu, aby slyšela její vyprávění. Míša, hračky i noc tiše oddychují. Jen kulatá Země se stále kolem své osy otáčí, přes den k Slunci čelem, v noci k Slunci zády. Do rána budou všichni spát. Opravdu všichni? Míša dnes nemá klidné spaní.

Inspirující myšlenky...

Slovo Bůh pro mne není nic víc než označení výtvoru lidské slabosti. Bible je sbírka legend, které jsou sice úctyhodné, ale přesto velice primitivní. Žádná její interpretace, byť by byla sebelepší, nemůže (podle mého názoru) tento fakt změnit.
Albert Einstein