SMAZANÉ A CENZUROVANÉ VIDEO NA YOUTUBE NAJDETE ZDE:
https://odysee.com/@Mikyner:2/Rozhovor_s_MUDr_Sonou_Pekovou:a
https://rumble.com/vjtvml-rozhovor-s-mudr.-soou-pekovou-phd..html

Žena, která jako první mimo státní struktury testovala na mediálně nejznámější virus roku 2020. Stát na ni zaklekl a ústy ministra zdravotnictví ji nařkl z neodborné manipulace se vzorky. Následovala omluva, s odstupem asi dvou týdnů i povolení k testování a značná pozornost médií. Do doby, než vyjádřila svůj vědecký a pozorováním podpořený názor, že virus SARS-CoV-2 je uměle vytvořený.

Otázky na které odpovídá MUDr. Soňa Peková:

Je Soňa Peková spíše vědkyně nebo objevitelka nových mikrosvětů?
0:25
Jaká byla Vaše cesta k tomu, co děláte teď?
1:18
Jaké byly klíčkové milníky Vaší cesty?
3:00
Co Vás vedlo k vývoji první testu na SARS-CoV-2 v ČR mimo státní struktury?
3:30
Stát na Vás zaklekl. Obvinila Vás, vědkyni, z neodborné manipulace se vzorky. Proč si myslíte, že se to stalo?
5:10
Váš vědecký názor se liší od protěžovaného mediálního narativu. Jaké je to být stavěná do pozice černé ovce?
12:00
Někteří vědci tvrdí, že i virus HIC je umělého původu. Čímž se ocitli ve stejné pozici jako Vy. Jak se na to díváte?
13:15
Jsme ve vleku farmaceutických firem, jež se podílí na vytvářené problémů, jež pak mohou řešit?
14:50
Husovo „Neodvolám!“, Galileovo „A přece se točí!“. Je to pořád stejné s ignorací vědeckých faktů. Kvůli politice?
16:05
Je téma SARS-CoV-2 téma spíše vědecké nebo spíše politické?
17:48
Vysvětlíte naším diváků, jestli je Váš názor ve vědecké komunitě ojedinělý, či se o něm jen z důvodu pohodlí nemluví?
20:45
Proč být rebelem z laboratoře, a proč jím naopak dnes nebýt?
21:58
Je potřeba mít v dnešní době jako vědec odvahu?
22:50
Profesně se věnujete také veterinární molekulární genetice a mikrobiologii. Máte ráda zvířata?
23:48
Mnoho lidí má představu, že práce v laboratoři je nudná. Dokáži si představit, že práce s viry může být zajímavá. Je to tak?
24:50
Významní vědci – Opennheimer, Einstein, Tesla – se děsili zneužijí jejich objevů. Přesto je sdíleli. Je na tom molekulární genetika dnes stejně?
25:40
Je vakcinace m-RNA Faustovské téma, kdy obětujeme duši výměnou za klid? Je tato technologie dostatečně bezpečná pro masové nasazení?
27:30
Dává smysl vakcinace m-RNA z hlediska časového okna pr její aplikaci a i vzhledem k době vývoje a aktuálností vývoje v ní obsažené?
29:15
Naznačila jste, že že existuje hranice, kdy by se věda neměla plést přírodě do cesty. Nevede každoroční vakcinace ke zlenivění imunitního systému?
31:00
Chcete něco vzkázat kolegům vědcům?
33:20
Myslíte si, že žijeme ve svobodné době?
34:00
Jak si myslíte, že se budou na naši generaci dívat naše děti, ve světle našich snah zachovat si svobodu?
35:30
Jak chcete, aby si další generace zapamatovaly Vás, Soňu Pekovou?
37:05
Co chcete vzkázat těm, kdo se bojí veřejně sdílet nepohodlné vědecké názory a výsledky.
38:15

"Slýcháme, že dnes zažíváme rozvrat hodnot, ztrátu jistot, zpochybnění všeho donedávna samozřejmého. Souhlasíte?
Co je vaším opěrným bodem a jistotou? Existují vůbec ještě nějaké trvalé hodnoty?
Máme za sebou víc než 30 let od převratu. Kam se vytratilo ten jeho étos? Proč je hlavním principem dnešní komunikace konflikt a spor? Jak se díváte na EU – je pro nás víc výhrou, nebo rizikem?
Nemáte jako lékař někdy pocit marnosti? Vy se snažíte zachraňovat lidi a oni pak ničí, na co sáhnou… "

Tyto a mnohé další otázky zazněly v interview se světoznámým kardiologem prof. MUDr. Petrem Neužilem, CSc. v dalším dílu cyklu Pražská kavárna, jímž vás provází Petr Žantovský

Pražská kavárna / Youtube kanál: https://www.youtube.com/channel/UC1V3m2wI4E6K4vU_T8sF6Xw/videos

Petr Žantovský website: https://www.petrzantovsky.cz/

Mirko Hanák (26.06. 1921 - 4.11. 1971) patřil mezi naše nejúspěšnější ilustrátory knih o přírodě. Snad to zapříčinily sudičky, že při svém prvním prohlédnutí spatřil líbeznou krajinu, rozprostřenou kolem tehdejšího Turčianského Svatého Martina. Také další místa jeho pobytů v Kroměříži, v Olomouci či prázdniny u babičky ve Skaličce u Zábřehu mu nabízela v lukách, na březích potoků a říček nebo v hlubokých lesích nejeden zážitek a nejedno citové dobrodružství.

V přednášce Jaroslava Petra se dozvíte například: - Který den v našem životě je mnohem důležitější než den narození či dokonce smrti. Jak jsou lidé vylepšováni už řadu let a spousta z nich si to vůbec neuvědomuje. Jak je možné, že velryby a sloni nikdy nedostanou rakovinu.  Jak vyrobit se slona mamuta, pokud máte k dispozici 100 postdoců.

Jaroslav Petr (* 1958)
Vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Pracuje ve Výzkumném ústavu živočišné výroby, kde se zabývá biologií reprodukce. Vyučuje biotechnologie na České zemědělské univerzitě v Praze a na přírodovědeckých fakultách Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity a Jihočeské univerzity. Ve volném čase se věnuje popularizaci vědy. Dlouhodobě spolupracuje s Českým rozhlasem a Lidovými novinami, přispívá do časopisů a internetových serverů věnovaných popularizaci vědy (osel.cz) a vydal dvě příručky Klonování. Hrozba, nebo naděje? (2003) a Když jdou ryby rybařit (2010).

Definovat reklamu je pro mnoho lidí nemožné. jen zkuste dát někomu ve svém okolí otázku: Víš co je reklama? Bělohradsky a Cílek pojmenovávají tento jev jednoduše. Cílek uznává reklamu jako ideologii, jež je ale propracovanější jako celý komunismus a proto působí na spoustu prostoduchých lidí účiněji.
Ukázka z filmu Dokument pro lidi Liliany Mikhnevich a Alžběty Hrabicové

V roce 1968 jste emigroval do Velké Británie. V čem se ta země nejvíc změnila? Jaká byla tehdy a jaká je dnes? Jak je možné, že znovu, a to nadpoloviční většinou, vyhrál volby muslimský starosta Londýna? Jak si to vysvětlujete? Jak na vás, který jste přijal židovskou víru, působí argumentace, že musíme pomáhat muslimským migrantům – neboť je to obdoba holocaustu?
Psal jste články a knihy proti rudé totalitě – třeba Je na Marxu život… Zdá se však, že se mnohé vrací. Když vidíte velkou část dnešních mladých, kteří nabíhají na levicové teze, co vás přitom napadá? Proč tak brutálně mizí ze světa kolem nás smysl pro humor?
Tyto a mnohé další otázky padly v rozpravě s publicistou a spisovatelem Benjaminem Kurasem v dalěím díle Pražské kavárny.

Pražská kavárna / Youtube kanál: https://www.youtube.com/channel/UC1V3m2wI4E6K4vU_T8sF6Xw/videos

Petr Žantovský website: https://www.petrzantovsky.cz/

Monsignor Petr Piťha, kněz, bohemista, lingvista a pedagog přednesl 28. září 2018 v katedrále sv. Víta projev: V Parlamentu se schvaluje Istanbulská úmluva, což nechává českou společnost v klidu a podle Petra Piťhy většina společnosti netuší "o jaké nebezpečí jde.“ Na závěr Petr Piťha optimisticky vyzval lidi k obraně, protože obrana svobodných lidí je z historie vždy snažší než povstání porobených a otroků a vyzval k upřímnému zpěvu chorálu: „Nedej zahynouti nám i budoucím.“

Protestujeme proti nesmyslným vládním zákazům, které likvidují společenský život, aniž by přinášely viditelné zlepšení epidemické situace. Trváme na tom, aby naše příští setkání mohla být nikoliv virtuální, ale skutečná. Jsme přesvědčeni, že trpělivost nás všech je u konce. I proto naši internetovou akci organizujeme. Děkujeme prof. Jiřímu Beranovi, že přijal pozvání na této akci vystoupit společně s dvěma editory zmiňované publikace Václavem Klausem a Jiřím Weiglem.
Více informací o této publikaci naleznete zde:

Kniha Rozum proti kovidové panice je sborníkem textů předních osobností české medicíny ale i společenskovědního světa. Skupinu autorů spojuje klidný, racionální a paniku nešířící přístup k tématu; nepřítomnost ambicí zneužít tohoto tématu k jakýmkoli svým vlastním politickým, akademickým či byznysovým výnosům a efektům; hledání rozumného přístupu politiky a zdravotnictví nejen k nemoci jako takové, ale i k odvrácené straně rozsáhlých plošných restrikcí a odmítání spikleneckých a konspiračních teorií vzniku epidemie.

Do knihy svými texty přispěli Václav Klaus, Jiří Beran, Jan Pirk, Pavel Kolář, Cyril Höschl, Roman Šmucler, Jan Žaloudík, Pavel Bém, Vladimír Čížek, Aleš Franc, Miroslav Macek, Vít Mareček, Vladimír Pikora, Lukáš Pollert, Michal Semín, Jan Skopeček, Jaroslav Svoboda, Aleš Valenta, Jiří Weigl a Petr Winkler.