caslavsky karel
Karel Čáslavský se do paměti diváků zapsal zejména svou dvacetiletou prací při přípravách cyklu Hledání ztraceného času. Objevoval v něm filmové dokumenty o životě předchozích generací. Připravil jich přes pět set.

„Kdybych napsal knihu vzpomínek, nazval bych ji ,Jednou nohou v historii´. Protože jsem tam pořád. Když jsem se díval na 30. léta i protektorát, myslím si, že tu dobu docela dobře znám...
První republika sice vypadá idylicky. Ale jelikož jsou filmy většinou němé, tak neslyšíme hádky. Kdyby byl Masaryk nebo kdokoli jiný každý den v televizi, tak by nevydržel tak dlouho. Už můj tatínek říkal: Jo za mých časů, to bylo...“
Karel Čáslavský (1937-2013)

V roce 2019 je tomu 6 let, co není mezi námi.



Inspirující myšlenky...

Dřívější zpupné přednosti, jimiž se lidské zvíře povyšovalo nad ostatní zvířata, už padají. Víme, že lidská bytost není jediná, která myslí, mluví nebo pracuje. Každý živočišný druh má svoje zvláštnosti, jimiž vyniká, a jiné mu chybí. Ale domnělé přednosti lidí jsou spíš náhražkami nějakých nedostatků. Zbývá zhodnotit, jestli vysoká rozumovost člověka není víc na škodu než k užitku. Podle ničivé úlohy, kterou lidstvo hraje v přírodní rovnováze, bychom mohli směle prohlásit, že lidská vysoká rozumovost je v podstatě chorobně přerostlá rozbujelost, cosi jako rakovina nebo šílenství. Než vysoce mravní a mrvní člověk začal zavádět řád, život se udržoval dokonale jistě a svobodně, když si každý dělal, co chtěl v tom chaosu anarchie.
Misantrop: Vegan - člověk, nebo zvíře?