ladova rikej si a hrej prvni kniha albatros

Po dlouhých letech vyšla opět jedna z nejlepších knih Albatrosu pro děti Říkej si a hrej s ilustracemi Aleny Ladové. Původně ji vydalo Státní nakladatelství dětské knihy (SNDK) - v roce 1949 jako vůbec první knihu pro děti.


Říkej si a hraj je první kniha, kterou před šedesáti lety, v roce 1949, vydalo právě vzniklé Státní nakladatelství dětské knihy, dnes Albatros. Editor prvního vydání byl Ondřej Sekora. Pestrá knížka českých písní a říkadel pro nejmenší vylétla jako první vlaštovka do světa dětí, aby se po více než půlstoletí zase vrátila na křídlech Albatrosu mezi své čtenáře.

Hana Bláhová z Kostomlat, jedna z nejlepších knihovnic v České republice, nám o knize napsala:
Kniha, která mě provází celý život se jmenuje Říkej si a hraj. Autorem je Karel Jaromír Erben a půvabnými obrázky ji opatřila Alena Ladová. Rodiči čtená říkadla a písničky mi nadlouho utkvěly v paměti. Osvěžila jsem si je po dvou desetiletích již se svými dětmi a pak i s vnoučaty a z nového vydání – již šestého, předčítám svému, zatím poslednímu vnukovi. A na půvabu knize těch šedesát let nic neubralo.

Více... Miroslav a Hana Bláhovi – knihy nás doprovázejí celý život

Otevřete si ji i vy a říkejte si a hrajte si společně s dětmi.

Říkej si a hraj / ilustrace Alena Ladová / uspořádal Ondřej Sekora, Edice Pokladnice Albatrosu
formát: 163x238, váz., počet stran: 64, 7. vydání


ladova rikej hrej 1


ladova rikej hrej 2

 


Inspirující myšlenky...

Historický román není odborná příručka, ale na druhou stranu není možné současného hrdinu převléknout z džínů do brnění a myslet si, že tak se historický román píše. Lidé dříve jinak mysleli, měli jiné hodnoty, zkušenosti, existovala jiná struktura společnosti, a to vše se musí v příběhu odrazit. Proto se vždycky snažím o co nejdokonalejší kulisu, aby se čtenář prostřednictvím příběhu opravdu přenesl do středověku. Formální stránce psaní přikládám nesmírně veliký význam. Co se týká hrdinů, všechny příběhy spojuje postava vzdělaného a čestného rytíře Oldřicha z Chlumu, královského prokurátora a správce hradu Bezděz. Tahle postava je samozřejmě vymyšlená, neboť z poloviny 13. století, kdy se příběhy odehrávají, máme dochováno jen minimum pramenů, v nichž by se objevovala jména královských úředníků. Skutečné soudní protokoly se objevují až o dvě stovky let později. I když je samozřejmě jméno mého literárního hrdiny fiktivní, snažím se, aby vystupoval tak, jak by člověk v jeho postavení opravdu ve středověku jednal. Ale znovu opakuji, jde o román, nikoli o historickou studii. Pokud autor vytvoří literárního hrdinu a čtenáři ho přijmou, pak automaticky má vůči svým čtenářům určitou odpovědnost. Stejně jako je nemyslitelné, aby Vinetou lhal, tak ani můj Oldřich z Chlumu nemůže ustoupit zlu, nemůže utéct z boje a nemůže být nevěrný své manželce Ludmile. Historickou detektivku považuji tak trochu za pohádku pro dospělé. Základní atributy jsou totiž stejné. Dobro bojuje se zlem a nakonec zvítězí. V tom vidím velikou přednost beletrie, protože skutečná historie je někdy krutá a často i smutná, ale spisovatelé by měli dávat lidem radost a víru.
Vlastimil Vondruška, spisovatel a historik