ferda mravenec trilogie
Slavný Ferda Mravenec stále vychází. V poslední době se na žádost dědiců upravila jednotlivá vydání a budou nadále vycházet dle původního vydání v jednotlivých dílech. Tato knihy vycházejí v jedinečné úpravě v částečné rekontrukci dle původního vydání k výročí autora v Euromedia Group – Knižním klubu.

Víte jak se narodil Ferda mravenec
Ferda se poprvé svým čtenářům představil v Pestrém týdnu v roce 1927. Později následoval Ferda Mravenec a syn, Ferda Mravenec v cizích službách a za mnichovské krize také Ferda bude vojákem, Ferda kope zákopy nebo Ferda klame nepřítele. Je zajímavé, že původní komiks byl koncipován pro dospělé a líčit osud věčně pronásledovaného chudáka, jenž se potýká s úklady života. Ale nakonec vše opět skončilo u dětí, tak jako u Sekory vždy.

sekora deniky 1943

Ondřej Sekora: Ferda Mravenec
Šikovného mravence, který si poradí s prácemi všeho druhu, zapřáhne do kočáru protivného pana Hlemýždě, ochočí si divokého zeleného koníka, uspořádá hostinu pro obrovskou rodinu malých ploštiček, nešťastně se zamiluje a nakonec jen taktak unikne nespravedlivému výprasku, nemusíme skutečně nikomu představovat. Ani popletu Pytlíka, proradnou krasavici Berušku a další postavy z příběhu, který zná každé české dítě.
Knížka vychází v tradiční podobě, upravené podle prvního vydání.

sekora ferda mravenec

Ondřej Sekora: Ferda v cizích službách
Málo známé vydání příběhů jedné z nejoblíbenějších postaviček českých dětí, Ferdy Mravence, líčí trampoty sympatického všeuměla s puntíkovanou kravatou v otroctví! Ale Ferda by nebyl Ferda, kdyby si neporadil s krvežíznivým Ťutínkem i s mravencožravou paní Střevlíkovou, a nakonec postaví larvičkám chrostíků tak krásné podvodní domečky, že si vyslouží svobodu a může se konečně vydat do rodného mraveniště!
Knížka vychází v tradiční podobě, upravené podle prvního vydání.

sekora ferda mravenec dve kresby

Ondřej Sekora: Ferda v mraveništi
Další vydání příběhů sympatického všeuměla Ferdy s červenou kravatou vychází z původní podoby této generacemi čtenářů oblíbené knížky. Ferda se po ztroskotání své lodi vrací do rodného mraveniště a tam se vrhne do vymýšlení všelijakých zlepšováků, ať už při lovu divokých mšic nebo čištění chodeb mraveniště. Mraveniště přepadnou loupežní cizí mravenci, ale pak se vše vysvětlí a příběh končí hromadnou svatbou. Někteří ženichové a nevěsty, ti, o které Ferda zvláště pečoval, mají na krku stejné červené kravaty jako on sám!
Knížka vychází v tradiční podobě, upravené podle prvního vydání.

Ondřej Sekora: Knížka Ferdy Mravence
Trilogie z roku 1962 se už nevrátí. Tato nová spojuje první vydání dílů: Ferda Mravenec, Ferda v cizích službách a Ferda v mraveništi v původních vydáních, tak jak vycházely už v třicátých letech 20. století.
Ferda si poradí s pracemi všeho druhu: zapřáhne do kočáru pana Hlemýždě, ochočí si zeleného koníka, uspořádá hostinu pro rodinu malých ploštiček, nešťastně se zamiluje a nakonec jen taktak unikne nespravedlivému výprasku a uprchne do světa.
Ale Ferda by nebyl Ferda, kdyby si neporadil s krvežíznivým Ťutínkem i s mravencožravou paní Střevlíkovou, a nakonec postaví larvičkám chrostíků tak krásné podvodní domečky, že si vyslouží svobodu a vrátí se do rodného mraveniště!
Tam se vrhne do vymýšlení všelijakých zlepšováků, ať už při lovu divokých mšic nebo čištění chodeb mraveniště. Mraveniště přepadnou loupežní cizí mravenci, ale pak se vše vysvětlí a příběh končí hromadnou svatbou. Někteří ženichové a nevěsty, ti, o které Ferda zvláště pečoval, mají na krku stejné červené kravaty jako on sám!

Inspirující myšlenky...

Zkoumáme minulé věky a útrpně usmíváme, ba posmíváme se božské té naivnosti, nemotornosti a neurvalosti svých praotců, aniž by nám napadlo, že věkové pozdější budou se rovněž tak posmívati nám... Jaká je příčina, že nevznikají v mozcích našeho věku podobné myšlenky jako v mozku Homerovu, Sofoklovu, Aeschylovu, Euripidovu, Aristofanovu, Shakespearovu, Cervantesovu, Danteovu, Miltonovu, Petrarcovu, Tassonovu, Calderonovu, Moliérovu, Voltairovu, Rousseauovu a jiných? Jeť snadněji cizím mozkem mysliti, cizí myšlenkou se honositi a oblažiti sebe i jiné, než vlastní myšlenku z mozku svého vykřesati. A přece žijeme ve věku – pokroku! V čemž se ale jeví tento pokrok?
Jakub Arbes (1840 – 1914), Mozek Newtonův