ferda mravenec sekora cizi jazyky
V roce 2019 uplynulo 120 let od narození všestranného autora a ilustrátora Ondřeje Sekory, který světu představil legendárního Ferdu Mravence. V Česku pravděpodobně není dítě či dospělý, který by Ferdu neznal, ale i v zahraničí má tento bystrý mravenec velmi dobrou pověst.

Sekorovy knihy o Ferdovi Mravencovi byly totiž přeloženy do více než 20 jazyků, mezi kterými je i japonština. Ferdova dobrodružství jsou tedy dostupná i japonským dětem.

ferda mravenec tokyo sekora

Ondřej Sekora jako takový je pro japonské čtenáře spíše neznámou postavou.
Aktuální výstava, kterou pro České centrum Tokio v roce 2019 připravil historik komiksu Tomáš Prokůpek, se snaží využít popularity Ferdy Mravence a představit tak návštěvníkům i jeho autora, který podobně jako Ferda vynikal hned v několika tvůrčích oborech a vedl značně rozmanitý život. V Českém centru Tokio tak budou vystaveny nejen knihy a ilustrace s Ferdou Mravencem, ale také Sekorovy fotografie z doby, kdy jako sportovní reportér pobýval v Paříži, jeho autorské knihy, ilustrace pro celou řadu novin a časopisů nebo třeba novinové karikatury Adolfa Hitlera či druhé čínsko-japonské války.

takamine prokupek tokyo sekora 2019
TOMÁŠ PROKŮPEK, MORAVSKÉ ZEMSKÉ MUZEUM BRNO, KURÁTOR, HISTORIK KOMIKSU

„Fond Ondřeje Sekory mám na starosti v Moravském zemském muzeu, takže bylo kde čerpat podklady. Zároveň už v japonštině vyšly první tři díly úvodní knižní trilogie s Ferdou Mravencem, výstava tedy nevstupovala do vzduchoprázdna. K tomu všemu je třeba připočítat i dobrou pověst české dětské ilustrace v Japonsku a známou zálibu Japonců v kreslených figurkách i jejich nadstandardní zájem o brouky. Věřím, že by výstava mohla pootevřít cestu k předkladu dalších Sekorových děl, a značný zájem o vernisáž mě přesvědčil, že své návštěvníky si určitě najde."

Výstavu doplňují krásné loutky Ferdy Mravence, Brouka Pytlíka, Berušky a jejich přátel, které Českému centru Tokio laskavě zapůjčilo loutkové divadlo Přerovský Kašpárek.
K zahájení výstavy si kurátor Tomáš Prokůpek připravil také prezentaci, kde posluchačům přiblížil Sekorův život, jeho okouzlení Afrikou, zájem o propagaci ragby v Československu nebo Sekorovu roli v přípravě prvního českého loutkového filmu.

EVA TAKAMINE, ŘEDITELKA ČESKÉHO CENTRA TOKIO:

„Ferda Mravenec sice není v Japonsku tak známý jako například Krteček, ale přesto má i tady řadu svých fanoušků. Na naší výstavě se japonští návštěvníci mohou seznámit nejen s Ferdou, ale také se všestrannou a zajímavou postavou jeho tvůrce Ondřeje Sekory, která je pro Japonce ještě víceméně neznámá."

Internetová stránka akce:
https://tokyo.czechcentres.cz/cs/program/detail-akce/ferda-mravenec-a-jeho-tvurce-ondrej-seko1/

sekora ferda mravenec kolaz

Inspirující myšlenky...

Dnes se umělcova role jeví jasněji i když rozhodně ne důstojněji. Muzea, galerie a další kulturní instituce se stávají součástí zábavního průmyslu. Při jejich hodnocení platí jen kvalitativní parametry, kolik lidí a jak často dovedou zabavit. Hodnotí se počet návštěvníků, četnost a exotičnost akcí, export a import děl i tvůrců atp. Cílem současného umění je co nejvíce zaujmout (a zdá se, že je možné použít jakékoliv prostředky bez vkusu i studu) a pobavit. Současný umělec se tak stává bavičem. K tomu ho kulturní scéna a umělecké školství vychovává.
Milan Knížák, esej Existuje ještě umění?