ferda mravenec beruska pytlik
Ferda se poprvé svým čtenářům představil 22. června 1927 v Pestrém týdnu. Ale Ondřej Sekora (25. 9. 1899 – 4. 7. 1967) ho prakticky vymyslel už v Paříži, kde po jeden rok působil jako redaktor Lidových novin, aby pravidelně dodával denní zprávy, karikatury sportovců, kreslené osmiobrázkové cykly, obrázkové seriály pro nedělní přílohu a také příspěvky pro Dětský koutek.


PRVNÍ DÍL SE JMENOVAL PŘÍHODY OPILÉHO MRAVENCE.
Jednalo se o příběh perokresbový, rozvržený do osmi políček, plus legenda. Vznikla z toho první série, kde se objevují i první známé postavičky.

Další předválečné série
Později následoval další série jako Ferda Mravenec a syn, Ferda Mravenec v cizích službách a za mnichovské krize také Ferda bude vojákem, Ferda kope zákopy nebo Ferda klame nepřítele. Je zajímavé, že původní komiks byl koncipován pro dospělé a líčit osud věčně pronásledovaného chudáka, jenž se potýká s úklady života. Ale nakonec vše opět skončilo u dětí, tak jako u Sekory později vždy.

sekora 4   sekora 2

Nakladatel Hokr později přemluvil Sekoru ke knižnímu vydání,
ale to už byly příběhy laděné pro dětské oči, i když plně zachycovaly realitu hmyziho života. Hokr tenkrát zahajoval edici Knížky kouzelného zrcadla, určenou začínajícím čtenářům, jimž byla přizpůsobena i velikost písma. Ferda Mravenec vyšel k Vánocům 1936. Postupně vznikla známá trilogie, kterou pak po letech, v roce 2011 v původní podobě vydala ve staronovém kabátě Euromedia.
Zvláště zajímavý je ale ještě jeden knížní počin. Ferdův slabikář (1939), kde se Ferda stal průvodcem dětí ve světě písma a humornou formou tak dětem otevírá brány ke knihám.

Poslední předválečný kreslený seriál se v Lidových novinách objevil v roce 1941, kdy Sekora Lidovky opouští z politických důvodů. Jeho žena byla židovka. Pak přišel zákaz publikování a posléze byl deportován do pracovních táborů Kleinstein a Osterode.

sekora 3   sekora 1

Ale po válce Sekora znovu píše a kreslí.
Po roce 1948 se Ferda jevil jako skautský a chvíli vůbec nevycházel. Jako přesvědčený komunista Sekora cítil potřebu svého Ferdu mravence angažovat, a tak vznikají nové seriály, tzv. dětské agitky. Ferda Mravenec buduje v pětiletce, a vůbec mu to na kráse a kreativitě neubralo. Jen někteří dnešní kritici toto období jeho života záměrně vypouštějí a snaží se změnit historii, protože nechápou, co se v té době skutečně dělo.

Ferda Mravenec byl pro české děti jedním z prvních opravdových, dětsky smýšlejících hrdinů. Uměl všechno vymyslet všechno také opravil, závodil a vítězil. Měl řadu vlastností, po kterých toužili kluci, kteří příběhy četli a čtou ho i dnes.

Inspirující myšlenky...

Všiml jsem si, že dítě vůbec nestačí na rozlehlý výpravný celek (jako je třeba obrázek města s množstvím domů, s různými architektonickými detaily, okapy, střechami a stříškami, povozy a lidmi). Všiml jsem si, že si z takových obrázků vždycky vybraly jednu nebo dvě věci, třeba docela nevýznamné, které ani nebyly pro obsah nějak typické, zkrátka takové, které jim padly do oka, ať už to byla jen žába nebo veverka, princezna nebo jak se někdo směje. A rychle otočily list, aby viděly, co je na dalším.
Stanislav Kolíbal o ilustrování Stromu pohádek