7 karafiat trnka broucci

O svatojánských broučcích si děti četly už roku 1876 a přesto má kniha dodnes malé tajemtví. Nevíme totiž, proč v době svého působení na Valašsku vydal Karafiát knížku anonymně. Zřejmě to nemá nic společného s faktem, že kniha vyšla za finanční podpory jeho mecenášky lady Jane Beaukenen, se kterou se seznámil v době, kdy byl domácím učitelem ve skotském Edinburgu.

trnka zahrada
Zahrada Jiřího Trnky patří mezi klasická díla, která po generace oslovují děti i dospělé. Má své kouzlo, poezii i humor. Pohádku Trnka ( 1912 – 1969) nejen ilustroval, ale sám i napsal. Kromě dnes už klasického filmu Břetislava Pojara (Zahrada, 1978) patří k velmi vydařeným zpracováním četba Karla Högera z roku 1961. I dnes proto můžeme ocenit jedinečnou schopnost vynikajícího vypravěče.

kalousek jiri chalupa
Už dlouho si uchovávám v paměti akademického malíře Jiřího Kalouska (1925-1986), předčasně to zesnulého ilustrátora. Jeho „kresebné kousky“ vystupovaly po léta a léta z knížek i časopisů mého dětství jako pohlazení a zůstávají i dál ukryty za očima mnoha a mnoha čtenářů nad čtyřicet.

ales pohadky 2
Už je to víc jak 100 let ode dne, kdy navždy odešel malíř Mikoláš Aleš. (18.11. 1852 – 10.07. 1913)Zanechal nám nepřeberné množství obrazů, plakátů a ilustrací. Před lety vytvořil pro pohádky otiskované v novinách obrázky, v nichž vtěsnal celý pohádkový příběh do jedné stránky.  

sasek-miroslav-this-is
Když v roce 2014 proběhla výstava Miroslava Šaška (18.11. 1916 – 28.5. 1980) v Galerii Smečky, byla to vůbec první česká výstava a to i přesto, že ve 30–40tých letech 20.století v Československu ilustroval mnoho dětských knih. Po emigraci od roku 1958 až do roku 1974 vytvořil dvacet obrazových alb o městech a zemích a další autorské knihy, které vycházejí dodnes.

ferda mravenec tokyo sekora

 

V roce 2019 uplynulo 120 let od narození všestranného autora a ilustrátora Ondřeje Sekory, který světu představil legendárního Ferdu Mravence. V Česku pravděpodobně není dítě či dospělý, který by Ferdu neznal, ale i v zahraničí má tento bystrý mravenec velmi dobrou pověst.

Inspirující myšlenky...

Když roku 1937 vydávali konzervativní katolíci Klíč k dobré literatuře aneb Seznam knih, knížek a knížeček výborně, dobře neb snažně udělaných téměř obecně žádoucích, užitečných a přístupných myslím čtenářů zdravých, jadrných a nepříliš odborných jako vzor pro lidi katolické, křesťanské a opravdové, z celého Čapkova díla byl zařazen, tedy samozvanými cenzory nebyl zakázán, pouze Zahradníkův rok s mírně pohrdlivou poznámkou, že „před touto knihou Karla Čapka není třeba varovat; patlání se zahrádkou je roztomilá věc“.
Richterová, Sylvie: Eseje o české literatuře