bankova-malickost
Markéta Baňková je autorkou dvou velmi zajímavých knih, za Straku v říši entropie získala literární ocenění a její druhá kniha, Maličkost, je romancí z dob genetiky a své ocenění si už taky našla…  Že nevíte, co si pod tím představit? Řekla bych, že to je niterná, do hloubi duše jdoucí zpověď studenta genetiky se vším, co k jeho mladému věku patří.

rizek tomas les pes 

Když jsem byl požádán, abych si pro konferenci o díle Václava Čtvrtka připravil příspěvek na téma, jak se mi ilustrovala knížka  „O Kačence a tlustém dědečkovi“, nemusel jsem složitě přemýšlet, o čem budu mluvit. O ilustrace mě požádalo nakladatelství Albatros.

rizek tomas vystava 2016
Výstava pod názvem „Radostné snění“ představuje autorovu nejnovější ilustrátorskou a malířskou tvorbu. Ve dvou patrech impozantní budovy přímo v srdci hlavního města Tchaj-wanu Tchaj-peje je vystavena téměř stovka dětských ilustrací, rozměrná plátna s výtvarným konceptem „Elementů“ (5 triptychů) a autorova multimediální instalace „Radostné snění“.

vhrsti zacek odemky zamyky
Knížku básniček Odemyky zamyky si nikdo nemůže koupit v žádném knihkupectví. Byla vydána jen pro třicet tisíc loňských prvňáčků. Všichni ostatní si ji tedy mohou užít aspoň tady. Jak knížka asi vypadá vidíte na obrázcích pod kterými je jedno veliké překvapení. Tak rolujte...

knizni brak fragment librex svotka
Nedávno mně přišel dopis od lékaře MUDr. Jana Tomana, pediatra, kde mi píše, že jeho šestiletá vnučka dostala od příbuzných knihu „Pohádky pro holky“ (autor neznámý, přeloženo z anglického vydání „Princess stories“ Jaroslavem Kučerou, 2011) z nakladatelství Svojtka&Comp. Píše v něm, že si mne vybral jako člena O. S. Litera, kde nás vybízí, abychom vedle Litery za knihu pro děti a mládež udíleli i anticeny, do jehož výběru by se jistě dostalo toto dílo. 

Inspirující myšlenky...

Což je civilizace něco jiného než schopnost používat věcí, jež vymyslel někdo jiný? I když Mloci, řekněme, nemají svých vlastních myšlenek, mohou mít docela dobře svou vědu. Nemají sice své hudby nebo literatury, ale obejdou se bez nich dokonale; a lidé počínají shledávat, že to je od těch Salamandrů báječně moderní. Tak vida, už se může člověk u Mloků ledačemus učit – a není divu: což nejsou Mloci ohromně úspěšní, a z čeho jiného si mají lidé brát příklad, ne-li z úspěchu? Ještě nikdy v dějinách lidstva se tolik nevyrábělo, nebudovalo a nevydělávalo jako v této veliké době. Nic platno, s Mloky přišel do světa obrovský pokrok a ideál, který se jmenuje Kvantita. „My lidé Mločího Věku,“ říká se s oprávněnou hrdostí; kam by se hrabal zastaralý Lidský Věk se svou pomalou, titěrnou a neužitečnou páračkou, které se říkalo kultura, umění, čistá věda nebo jak! Praví, uvedomělí lidé Mločího Věku už nebudou mařit svůj čas hloubáním o Podstatě Věcí; budou mít co dělat jenom s jejich počtem a s hromadnou výrobou. Celá budoucnost světa je v tom, aby se pořád zvyšovala výroba i konzum; pročež musí být ještě víc Mloků, aby mohli ještě víc vyrobit a sežrat. Mloci jsou jednoduše Množství; jejich epochální čin je v tom, že jich je tak mnoho. Teprve nyní může lidský důmysl pracovat naplno, neboť pracuje ve velkém, s krajní výrobní kapacitou a rekordním hospodářským obratem; zkrátka je to veliká doba. – Co tedy ještě chybí, aby se za obecné spokojenosti a prosperity uskutečnil Šťastný Nový Věk? Co překáží, aby se zrodila kýžená Utopie, v níž by byly sklizeny všechny ty technické triumfy a nádherné možnosti, které se lidskému blahobytu a mločí píli otvírají dál a dál, až do nedozírna?
Karel Čapek, Válka s mloky