maly bbes pleva

Poetický příběh malého vesnického kluka Bobše patří určitě mezi klenoty české dětské knihy. Dodnes vzpomínám, jak nám paní učitelka Vitásková ve třetí třídě četla Malého Bobše na pokračování a my ani nedutali, jak jsme v duchu prožívali všechna jeho dobrodružství. Mnohem později jsem se dočetl, že Pleva svou knihu testoval ve své třídě ještě před vydáním, aby se přesvědčil, jak děti na příběhy reagují.

sekora kozisek polamal se mravenecek
Bezpochyby nejklasičtější perlou Kožíškova odkazu zůstává legendární básnička Polámal se mraveneček, která bývá už tradičně vydávána zcela samostatně a dočkala se už bezpočtu vydání s mnoha a mnoha různými ilustračními doprovody. Nejvíc je ale zunámá z ilustrací Ondřeje Sekory (1964), přičemž se vžil podlouhlý formát knížečky o rozměrech 16 x 9 cm.

basnicky od srdicka kopecka kyc
Příšerné, řekně si každy uvažující člověk, když dostane do rukou knížku pro děti Básničky od srdíčka od Zuzany Kopecké. A v té chvíli máte chuť přečíst výtvor "umělkyně" svým dětem, aby bez problému pochopily, už v dětství, jak se podprůměrné veršovánky mohou povyšovat na umělěcký záměr.

liptak povidani pro deti
Slavná knížka švýcarského autora Petera Bichsela (1935), trůní na pomyslném Olympu německy psané literatury. Jeden z nejvlivnějších německých literárních kritiků Marcel Reich-Ranicki ho ve svém slavném Kánonu usadil hned vedle Heinricha Heineho a Johanna Wolfganga Goetha.

frankova knihy
Když tato původním povoláním farmaceutka vstoupila v 60. letech do dětské literatury svými pohádkovými texty (Panáček Švícko, 1964 a Plavčík a sardinky, 1965), bylo jasné, že její tvorba není variací na tehdy módní téma a žánr, ale že je osobitým přínosem české moderní autorské pohádce.

ursula le guin fantasy
Nedávno zesnulá Ursula Kroeber Le Guinová (*1929) byla nejvýznamnější žijící ženskou autorkou žánru fantasy. Shodou okolností se moment její smrti (22. 1. 2018) kryje s prvním českým překladem svazku Ursuliných projevů a esejů Proč číst fantasy (1979 a 2009, česky 2019).

kliment-alexandr-biografie
Jedna z prvních dětských knížek, kterou jsem kdy četl, bylo Dobrodružství s větrníkem. Došlo na to krátce po jejím vydání, ale to jsem netušil. Úvodní kapitoly mě pohltily. Nadchly. Nejprve jsem šel za mámou a požádal ji o krabici od bot, protože taky Alexandr Kliment o krabici od bot vypráví.

anna ze zelenho domu 1
Anna zo Zeleného domu je podľa mňa skutočná pýcha Kanady. Ten príbeh je plný citu, pochopenia a lásky, a nie je možné si ho neobľúbiť. Je to jedna z kníh, v ktorej si každý nájde niečo pre seba, ktorú môžete čítať v ktoromkoľvek období života. Ja som ju v 11-13 rokoch prečítala 6x a na vysokej škole som ju dala kamoške, ktorá ju zhltla za pár dní.

Inspirující myšlenky...

V 19. Století, kdy maloměšťáci začali imitovat noblesu, snažili se mluvit vzdělaně. Ovšem nemajíce vzdělání. A snažili se chovat vychovaně, nemajíce vychování. Imitovali. Proto byli tak přepjatí. Považovali za vulgárnost ledacos, co se ani v nejvyšších kruzích za vulgární nepovažovalo. To se zachovává u mnoha lidí dodnes... Druhý extrém ovšem je, že zase mnoho lidí mluví hrubě a vulgárně a sprostě, aby jaksi zdůraznili svou lidovost. Vykládají si mylně lidovost, jako si tamti vykládali mylně dobré mravy... Ano, souhlasím, kultura naší řeči hodně upadla. Obludná zdeúřední slova, která si vymýšlejí docela zbyteční lidé bez jazykového citu, zamořila noviny, úřední spisy i korespondenci, ba i ústní projevy.
Jan Werich