doskocilova knihy
Hana Doskočilová-Sekyrková jako jedna z mála našich autorů vyšla slovensky, anglicky, francouzsky, italsky, švédsky, finsky, norsky, dánsky, německy, hornolužicky, maďarsky, polsky, slovinsky, srbsky, rusky, japonsky a možná jsem ještě některé jazyky zapomněla uvést.

Kromě pár řádků na stránkách Albatrosu se nikde neobjevilo ani slovo k úmrtí této významné autorky pro děti. Bývaly v dávné minulosti zvyky podceňovat literaturu pro děti a mládež, pak se u nás stala příkladem pro celý svět a také výhodným vývozním artiklem. Zřejmě jsme nyní opět v úpadku, kdy se tato literatura přehlíží, doufejme, že se jedná o dobu přechodnou…

Hana Doskočilová vydala v roce 1961 svou první knížku pro děti: Pohádky pro děti, mámy a táty s ilustracemi Vladimíra Fuky v redakci Olgy Štruncové (později Blumenfeld).
Tato redaktorka stála v jejich začátcích na půdě SNDK, a stala se toho samého roku její kolegyní a přítelkyní. Hana Doskočilová redigovala Zpravodaj mladých čtenářů „Mladý čtenář“ (1964 – 1968), dále Knihy na palubu a začala psát drobné texty pro různé omalovánky, skládanky a vystřihovánky. Už tehdy projevila velké nadání pro uměleckou literární zkratku a toto své nadání dovedla do skutečného mistrovství.

Od sedmdesátých let psala další vlastní knížky pro nejmenší: jako např. Kudy chodí malý lev, Medvědí pohádky, Micka z trafiky aj. ale také píše geniální drobné příběhy k ilustracím zvířat Mirko Hanáka, které se postupně dostávají do celého světa. V roce 1972 odchází na volnou nohu, začíná spolupracovat s časopisem Mateřídouška, doprovází v menších grafických titulech ilustrace Sekory, Zápala a v neposlední řadě Krtečka Zdeňka Milera. Těch titulů s Krtkem je nakonec kolem patnácti a pan Miler si spolupráci s usměvavou a pohotovou autorkou velmi chválil. Že se dostaly téměř do celého světa ani nemusím připomínat.

doskocilova hana
V osmdesátých letech začíná další velmi šťastnou spolupráci s ilustrátorem Gabrielem Filcíkem na svých titulech pro děti, které jsou spojené s pověstmi: Diogenes v sudu, Damoklův meč, Golem Josef a ti druzí. I tyto knížky se dočkají překladů do nejméně deseti jazyků a jsou nejen oblíbené, ale i úspěšné.

V devadesátých letech vzdává hold své psí kamarádce v titulu Pejskování s Polynou, píše knížky:
Když velcí byli kluci nebo Šimsu a v roce 2001 získává zaslouženou Zlatou stuhu za titul: O Mamě Romě a romském pánbíčkovi.
Některé Čtvrtkovy Večerníčky se dochovaly pouze v podobě scénáře, kdo jiný je mohl zpracovat do knižní podoby než právě autorka Hana Doskočilová: např. Maková panenka a motýl Emanuel nebo Vodník Čepeček.

Dne 7. února 2019 navždy odešla autorka, kterou bez přehánění znají děti nejen u nás a pokud ne přímo její jméno, tak její texty určitě.
Měla jsem tu čest, milá Hanko, poznat, jak skvělý člověk jsi byla. Měla jsi ráda dobré jídlo a víno, s Mirkem jste si zajeli na milovaný Rhodos… Chybíš a budeš chybět…


Myšlenky z knih

Toto bych chtěl pro své děti, kdyby byly ještě malé. Chtěl bych, aby vyrostly s pocitem, že jsou vládci svých životů. Chtěl bych, aby byly šťastné, ale také aby se staraly o štěstí druhých. Chtěl bych, aby byly emocionálně odolné, aby mohly odrážet nevyhnutelný stres a zklamání, které život občas přinese. Chtěl bych, aby měly důvěru ve svou schopnost učit se po celý život a přizpůsobit se světu, který se rok od roku mění stále rychleji. Chtěl bych, aby měly cíle, po kterých opravdu touží. Chtěl bych, aby byly schopné kriticky přemýšlet a činit racionální rozhodnutí, která jim pomohou dosáhnout jejich cílů. Chtěl bych, aby měly morální hodnoty, které pomáhají dávat smysl a strukturu jejich životům, a doufám, že to budou lidské hodnoty - hodnoty, které mají co do činění s lidskými právy a povinnostmi, a ne s pošlapáním těchto práv.
Peter Gray