llosa mario varga knihy 2

Nositel Nobelovy ceny za literaturu 2010
Mario Vargas Llosa (1936) je populárním spisovatelem a aktivním občanem v Peru a Španělsku. Napsal řadu románů za které dostal Cervantesovu cenu (Premio Cervantes) a v roce 2010 Nobelovou cenu. Ve svých románech zcela zřetelně poukazuje na princip fungování moci a vládnoucích struktur. Je aktivní i v politice a v roce 1990 neúspěšně kandidoval na peruánského prezidenta proti Albertu Fujimorimu.
Proslavil se už v 60. letech jako jeden z protagonistů boomu latinskoamerického románu – ohromný ohlas měl v roce 1963 hned první román Město a psi (čes. 1966 Odeon), ještě více ho proslavil stylisticky a kompozičně velmi originální Zelený dům  (1966, čes. 1981 Odeon).  Roku 1993 získal španělské občanství.

Město a psi
Druhé české vydání slavného románu o neidylickém dospívání chlapců na vojenskémgymnáziu Leoncia Prada v Limě, který česky vyšel poprvé a naposledy v roce 1966. Tento částečně autobiografický román (Vargas Llosa, který několik let také z donucení studoval na vojenském gymnáziu, se dá identifikovat v postavě Básníka) se stal jedním ze zakládajících děl boomu latinskoamerické literatury 60. let, k jeho proslulosti v Peru přispělo mimo jiné i to, že jeho výtisky byly na dvoře vojenského gymnázia manifestačně spáleny. Vargas Llosa zachytil konflikt chlapců s nesmyslným vojenským drilem a absurditou lživého světa dospělých zcela novými postupy, které později zdokonalil a rozvedl v dalších svých knihách.

Zelený dům
Druhé české vydání druhého románu Vargase Llosy (šp. 1966, čes. Odeon 1981), v němž rozvinul k dokonalosti své nové vypravěčské postupy a pokusil se „totálně“ zachytit pestrobarevnou a mnohotvárnou skutečnost různorodého Peru a skrze ni i lidského údělu jako takového. V románu se prolíná několik dějových, časových i prostorových rovin, postavy přecházejí z jedné do druhé, přesto se však napínavá a objevná kniha čte jedním dechem.

Ráj je až za rohem
Flora Tristánová a Paul Gauguin. Dvě osobnosti, které zavrhly měšťácké pohodlí a jistoty a jejichž údělem se stalo hledání ráje. Dva revolucionáři, kteří urputně a bezohledně šli za svým ideálem. Dva vizionáři, kteří za svůj sen neváhali položit život. V románu Ráj je až za rohem žijící klasik hispanoamerické literatury Mario Vargas Llosa líčí životní osudy legendárního francouzského malíře a jeho u nás méně známé babičky, jež byla významnou sociální reformátorkou a předchůdkyní levicového feminismu, a nabízí tak mnohovrstevnatý pohled na téma utopií v 19. století. A vzdává mimo jiné hold své vlasti, neboť společné kořeny obou hrdinů se nacházejí v Peru.

llosa mario varga knihy 1

Tetička Julie a zneuznaný génius
V této své nejvtipnější knize z roku 1977 se Vargas Llosa, už světově proslulý spisovatel, vrací do dob svého mládí, kdy pracoval v rozhlasové redakci v Limě a přitom stíhal několik dalších zaměstnání, aby si vydělal na živobytí. V osmnácti letech se tehdy bláznivě zamiloval do své daleko starší „tetičky“ a proti vůli rodiny se s ní oženil. Autobiograficky podložený příběh se v knize prolíná s fiktivními rozhlasovými seriály geniálního psavce Pedra Camacha, vypravěčova kolegy z rádia, což jsou s humorným nadhledem líčené barvité historky o zločinech, incestních láskách, šílenství a všemožných katastrofách. V závěru knihy pak obě linie splynou a rozesmátý čtenář neví, kdo je větší šílenec a jestli brakovou literaturu píše Camacho, nebo sám život.

Kozlova slavnost
Předposlední román Vargase Llosy z roku 2002 znovu nalézá strhující rytmus a spád jeho nejlepších románů propojujících dějiny s fikcí. Urania Cabralová se po pětatřiceti letech vrací domů do Dominikánské republiky, aby se konečně rozloučila s bolestivou minulostí. Na kraji silnice číhají večer v autě čtyři ozbrojení muži. Slavný peruánský spisovatel z těchto dvou situací splétá mnohovrstevnatý, krutý a místy až tragikomický příběh dominikánského diktátora Rafaela Leonidase Trujilla, řečeného Kozel. Kde končí nedotknutelný Vůdce a začíná obyčejný člověk? Jak může rozmar jednoho muže zničit životy tisíců lidí? Vynikající román o diktatuře jako o stavu mysli, který v mnohém připomíná i naši nedávnou minulost.

Vypravěč
V románu z roku 1987 se peruánský autor vrací k zážitku antropologické expedice do amazonského pralesa, který výrazně ovlivnil celou jeho tvorbu. Vzpomínky na léta studií na limské Univerzitě svatého Marka a na práci v televizi se prolínají se strhujícími pasážemi, kde Vargas Llosa mistrovsky napodobil styl indiánského „vypravěče“ kmene Mačigengů, který jako živá míza a tmelící prvek kmene obchází roztroušené mačigengské rodiny a vypráví jim dávné mýty, příběhy i drobné klepy z jejich každodenního života. Právě toto indiánské vyprávění patří k nejkrásnějším stránkám, jaké kdy Vargas Llosa napsal. Kosmogonie, legendy i všední příhody mizejícího amazonského kmene svou originalitou jistě osloví a dojmou i českého čtenáře.