llosa mario varga knihy 2

Nositel Nobelovy ceny za literaturu 2010
Mario Vargas Llosa (1936) je populárním spisovatelem a aktivním občanem v Peru a Španělsku. Napsal řadu románů za které dostal Cervantesovu cenu (Premio Cervantes) a v roce 2010 Nobelovou cenu. Ve svých románech zcela zřetelně poukazuje na princip fungování moci a vládnoucích struktur. Je aktivní i v politice a v roce 1990 neúspěšně kandidoval na peruánského prezidenta proti Albertu Fujimorimu.
Proslavil se už v 60. letech jako jeden z protagonistů boomu latinskoamerického románu – ohromný ohlas měl v roce 1963 hned první román Město a psi (čes. 1966 Odeon), ještě více ho proslavil stylisticky a kompozičně velmi originální Zelený dům  (1966, čes. 1981 Odeon).  Roku 1993 získal španělské občanství.

Město a psi
Druhé české vydání slavného románu o neidylickém dospívání chlapců na vojenskémgymnáziu Leoncia Prada v Limě, který česky vyšel poprvé a naposledy v roce 1966. Tento částečně autobiografický román (Vargas Llosa, který několik let také z donucení studoval na vojenském gymnáziu, se dá identifikovat v postavě Básníka) se stal jedním ze zakládajících děl boomu latinskoamerické literatury 60. let, k jeho proslulosti v Peru přispělo mimo jiné i to, že jeho výtisky byly na dvoře vojenského gymnázia manifestačně spáleny. Vargas Llosa zachytil konflikt chlapců s nesmyslným vojenským drilem a absurditou lživého světa dospělých zcela novými postupy, které později zdokonalil a rozvedl v dalších svých knihách.

Zelený dům
Druhé české vydání druhého románu Vargase Llosy (šp. 1966, čes. Odeon 1981), v němž rozvinul k dokonalosti své nové vypravěčské postupy a pokusil se „totálně“ zachytit pestrobarevnou a mnohotvárnou skutečnost různorodého Peru a skrze ni i lidského údělu jako takového. V románu se prolíná několik dějových, časových i prostorových rovin, postavy přecházejí z jedné do druhé, přesto se však napínavá a objevná kniha čte jedním dechem.

Ráj je až za rohem
Flora Tristánová a Paul Gauguin. Dvě osobnosti, které zavrhly měšťácké pohodlí a jistoty a jejichž údělem se stalo hledání ráje. Dva revolucionáři, kteří urputně a bezohledně šli za svým ideálem. Dva vizionáři, kteří za svůj sen neváhali položit život. V románu Ráj je až za rohem žijící klasik hispanoamerické literatury Mario Vargas Llosa líčí životní osudy legendárního francouzského malíře a jeho u nás méně známé babičky, jež byla významnou sociální reformátorkou a předchůdkyní levicového feminismu, a nabízí tak mnohovrstevnatý pohled na téma utopií v 19. století. A vzdává mimo jiné hold své vlasti, neboť společné kořeny obou hrdinů se nacházejí v Peru.

llosa mario varga knihy 1

Tetička Julie a zneuznaný génius
V této své nejvtipnější knize z roku 1977 se Vargas Llosa, už světově proslulý spisovatel, vrací do dob svého mládí, kdy pracoval v rozhlasové redakci v Limě a přitom stíhal několik dalších zaměstnání, aby si vydělal na živobytí. V osmnácti letech se tehdy bláznivě zamiloval do své daleko starší „tetičky“ a proti vůli rodiny se s ní oženil. Autobiograficky podložený příběh se v knize prolíná s fiktivními rozhlasovými seriály geniálního psavce Pedra Camacha, vypravěčova kolegy z rádia, což jsou s humorným nadhledem líčené barvité historky o zločinech, incestních láskách, šílenství a všemožných katastrofách. V závěru knihy pak obě linie splynou a rozesmátý čtenář neví, kdo je větší šílenec a jestli brakovou literaturu píše Camacho, nebo sám život.

Kozlova slavnost
Předposlední román Vargase Llosy z roku 2002 znovu nalézá strhující rytmus a spád jeho nejlepších románů propojujících dějiny s fikcí. Urania Cabralová se po pětatřiceti letech vrací domů do Dominikánské republiky, aby se konečně rozloučila s bolestivou minulostí. Na kraji silnice číhají večer v autě čtyři ozbrojení muži. Slavný peruánský spisovatel z těchto dvou situací splétá mnohovrstevnatý, krutý a místy až tragikomický příběh dominikánského diktátora Rafaela Leonidase Trujilla, řečeného Kozel. Kde končí nedotknutelný Vůdce a začíná obyčejný člověk? Jak může rozmar jednoho muže zničit životy tisíců lidí? Vynikající román o diktatuře jako o stavu mysli, který v mnohém připomíná i naši nedávnou minulost.

Vypravěč
V románu z roku 1987 se peruánský autor vrací k zážitku antropologické expedice do amazonského pralesa, který výrazně ovlivnil celou jeho tvorbu. Vzpomínky na léta studií na limské Univerzitě svatého Marka a na práci v televizi se prolínají se strhujícími pasážemi, kde Vargas Llosa mistrovsky napodobil styl indiánského „vypravěče“ kmene Mačigengů, který jako živá míza a tmelící prvek kmene obchází roztroušené mačigengské rodiny a vypráví jim dávné mýty, příběhy i drobné klepy z jejich každodenního života. Právě toto indiánské vyprávění patří k nejkrásnějším stránkám, jaké kdy Vargas Llosa napsal. Kosmogonie, legendy i všední příhody mizejícího amazonského kmene svou originalitou jistě osloví a dojmou i českého čtenáře.


Myšlenky z knih

Argumentační klam (též řečnický trik) je v řečnictví takový výrok, jehož smyslem je porazit či přesvědčit oponenta bez ohledu na pravdivost zastávaných názorů. Podstatou argumentačního klamu bývá nenápadné porušení pravidel logického důkazu, působení na emoce místo na rozum, případně obojí. Argumentační klamy bývají oblíbenou součástí argumentace propagandy a manipulátorů. Podstatou klamu je najít velmi slabý až hloupý argument, který by mohla zastávat protistrana (ale zpravidla jej nezastává). Ten demonstrativně rozcupovat na cucky a budit při tom zdání, že se všemi argumenty protistrany se lze takto snadno vypořádat. Např.: Zastánci potratů vám budou tvrdit, že jít na potrat je levnější, než kupovat výbavu pro dítě. To je ale zjevný nesmysl – do ceny potratu je totiž třeba započítat i nezbytnou hospitalizaci, nemluvě o tom, že na výbavu pro novorozence naše vláda nabízí zvláštní sociální příspěvky. Je tedy jasné, že neexistují žádné rozumné důvody, proč potraty povolovat.
Koukolík