patricny martin sochar

Třem můzám se Martin Patřičný věnuje s důslednou pečlivostí – svědčí o tom jeho publikace, výstavy i televizní pořady. S nádherným nadhledem se dívá kolem sebe a nás ostatní se učí dívat, učí hledat krásu kolem sebe. V polovině května letošního roku (2014) vyšla jeho Čítanka – v neobvyklé formě a v neobvyklém složení. Originál se vším všudy. Autora jsem se zeptala:


V těchto dnech vyšla vaše Čítanka – neobvyklý průvodce světem literatury. Odhalil jste čtenářům své literární favority, proč?
Neřekl bych, že je to průvodce. Jde o příběh čtenáře. Lidi si vždycky vyprávěli příběhy – mýty, pohádky – já to mám rád – čtení i vyprávění – dostalo se mi obého a děkuju za to, a vyprávím dál, vracím, co jsem dostal.

Myslíte si, že by si měl každý vytvořit svůj knižní žebříček/čtenářský deník, aby nezapomínal na díla, která ho ovlivnila v průběhu života?
Ne. Ať si každý dělá, co chce. Mnohem potřebnější by byl žebříček hodnot.

O spojení knih a dřeva nikdo nepochybuje, někdo se však může domnívat, že dřevo a ženy se k sobě nehodí. Jak to podobným škarohlídům vyvrátit?
Skládaným obrazem – podívejte se a posuďte sami.

patricny obraz drevo

Ve vaší čítance dáváte ženám veliký prostor – literárním ženám – nakolik ovlivnily hrdinky z knížek váš osobní pohled na ženský svět?
No, to by bylo na hodně dlouho… Na prvním místě je skutečnost, pak dlouho, dlouho nic a pak teprve ženy literární, stvořené, vyprávěné a psané mužem – skoro až do poloviny 20. století. Mě by zajímalo, co tomu říkají holky, že je psali muži – pořád se jich ptám...

Když se zeptám – kniha nebo film – čemu dáte přednost? Míním snímky zfilmované podle románů.
Myslím, že kniha se nedá natočit – kniha je nejen množství vedlejších příběhů, ale i jazyk, postoj vypravěče…

Svět dřeva je plný vůní – jak to vnímáte ve světě knih. Voní vám knihy?
Ano.

patricny 2

Jsme v době technického rozvoje, neustále se někdo vyptává – knihy tištěné/elektronické, asi bych měla se zeptat i vás – pokud byste měl volit, která vyhraje? Nemáte pocit, že elektronická kniha ochuzuje některý z vjemů čtenáře? Že nemohou zapojit čich, hmat, v případě leporel i chuť?
Já jsem v tomhle konzervativní – to elektronické, to není kniha.

S Bedřichem Ludvíkem jste stvořili úspěšný televizní dokument Kus dřeva ze stromu (vyšel i v knižní podobě). Chystáte podobný dokumentární cyklus v budoucnu?
Chystáme „dokument“ pro děti o Dřevících, skřítcích, kteří žijí ve dřevě a chodí za dětmi, když se jim nechce spát – ti hlavní jdou tři – Bobulka, Očko a Suk.

patricny obraz

Myslíte si, že knihy a stromy jsou dostatečně chráněny před škůdci – mám pocit, že pomalu jde o ohrožený druh. Že je tak nějak bereme za samozřejmost.
Protože jsou samozřejmé.  A jinak – myslím, že je pořád víc slušných lidí než škůdců. Jen jsou tišší a míň vidět. Od knih neupustí a zeleň ve městech a alejích milujou.

Od knih a dokumentů přejděme k výtvarnu. Nakolik literatura inspiruje vaše výtvarná díla?
Neustále. I kniha sama jako objekt.

Můžeme se těšit na nějaké výstavy? Kde se s vašimi díly mohou lidé potkat?
Pro letošní For Arch a For Interior  (Výstaviště Letňany, Vstupní hala 2) chystám výstavu s názvem Všecky krásy dřeva… Tak přijďte.

Děkuji za rozhovor a přeji mnoho nových podnětů a inspirace
Jana Semelková
S panem Martinem Patřičným se můžete blíže seznámit na www.patricny.com 

patricny 1  
Zdroj foto: Martin Patřičný

Inspirující myšlenky...

Lidský rozum je blikavé světélko, které je příliš slabé na to, aby ukáznilo vzpurný národ. To, co naše ubohé století nazývá pověrou, fanatismem, nesnášenlivostí a tak dále, je nutnou součástí francouzské velikosti. Člověk je příliš zlý, než aby mohl být svobodný. Je to obludný kentaur, výsledek neznámého zločinu, nějakého hnusného páření. Tzv. osvobození člověka je rozsáhlé spiknutí na uvolnění ďábla v člověku.
Joseph de Maistre (1753 – 1821)