klostermann karel

Klostermannova německy psaná knížka Böhmerwaldskizzen, česky Črty ze Šumavy, je na svou dobu v mnoha směrech vizionářské dílo, ne nepodobno dílu amerického esejisty a filosofa Thoreaua. Ale jedině ten, kdo se kdy procházel hlubokým lesem, byl okouzlen vůni, tichem i zpěvem v prosluněných lesích bude schopen ocenit a souznít z Klostermannovymi pohledyna tento svět.

procity kamenicek
Jako autor začínal biografickými prózami a rozhlasovými hrami ze světa hudby, v jeho knižní tvorbě však převážila modelová podobenství. Literární vědec František Kautman jej před lety zařadil mezi autory kafkovského typu. Jan Kameníček vystudoval Střední průmyslovou školu stavební, na Pražské konzervatoři absolvoval obor violoncello, poté nakrátko nastoupil do rozhlasu a od roku 1980 je ve svobodném povolání.

grusa jiri
Spisovatel, básník a nepřehlednutelný český intelektuál Jiří Gruša, (10. listopadu 1938, Pardubice - 28. října 2011, Hannover, Německo) Před převratem v roce 1989 podepsal Chartu 77 Charty a zanedlouho byl donucem k emigraci do Německa. Po roce 1989 působil jako velvyslanec v Německu a Rakousku, začal psát německy a stal se dvojjazyčným autorem podobně jako Milan Kundera. Také byl předsedou PEN klubu.

sidonie nadherna kniha
Sidonie Nádherná – podobně jako jiné ženy před ní, Milena Jesenská, Felice Bauerová či Claire Gollová – vstoupila do povědomí české i evropské kulturní veřejnosti nejprve  zprostředkovaně, skrze význačné muže, a to „jen“ jako přítelkyně básníka Rainera M. Rilka, milenka Maxe Švabinského a „nevěsta před Bohem“ Karla Krause, pro kterého se její zámek ve Vrchotových Janovicích stal druhým domovem a oázou klidu v rozbouřeném světě.

za_tajemstvim_kraje_jizery
Regionální literatura má svoje specifika, ale i svá kouzla a také své čtenáře. Jsou témata, která mohou zaujmout širokou veřejnost anebo jen odborníky, ale pak je nutné, aby se o takových knížkách více dozvěděli. Myslím, že takovými sou  knížky Ladislava  Šourka z Turnova, jehož jsem přepadl   o loňských  Vánocích, kdy natáčel několik mší a koncertů, které musel sestříhat. To mělo přednost. Teprve potom se mohl věnovat alespoň stručnému vylíčení svého životaběhu za uplynulých 65 let, jichž se letos dožívá.  

Inspirující myšlenky...

Četl jsem v anekdotách z dějin Anglie za doby Cromwellovy, že jistá voskářka v Dublinu prodávala výborné svíčky, zhotovené z tuku Angličanů. Po nějaké době jeden z jejích zákazníků si jí stěžoval, že jeho svíčka nebyla již tak dobrá. „Ach, to je bohužel tím,“ odpověděla obchodnice, „že jsme tento měsíc neměli dost Angličanů.“ Táži se, kdo měl větší vinu: ti, kdo Angličany pobíjeli, nebo tato žena, jež vyráběla svíčky z jejich sádla?
Voltaire, Filosofický slovník: Lidojedi