bod zlomu gladwell
Jak je možné, že se některé změny ve společnosti odehrávají neuvěřitelně rychle? Proč v nějakém městě náhle klesne kriminalita? Jak se z nějakého výrobku nebo knihy stane módní hit? Americký novinář Malcolm Gladwell se na takové změny dívá optikou epidemií.

Některé změny se šíří společností jako virus, pokud k tomu najdou vhodné prostředí a nositele. V knize nabité pozoruhodnými výsledky psychologických a sociologických výzkumů autor vysvětluje, proč jsou některé nápady a myšlenky nakažlivé, a popisuje typy lidí, díky nimž se mohou rozšířit rychlostí sociální epidemie.

Klára Samková nejen o knize Malcolma Gladwella, Bod zlomu:

Když „se rozjede“ nějaká nová idea či pohled na svět, přijdou s tím vždy cca 2 % populace, tzv. průkopníci.
Ti obvykle platí u zbytku populace za blázny (to je, mimochodem, pozice, ve které jsem již řadu let já).
Po průkopnících následují takzvaní early followers, tedy „časní následovači“, obvykle jich bývá cca 13 % populace. Dohromady cca 15 % populace.
Následuje „bod zlomu“, kdy se cca 70 % populace ve velmi krátké době názorově ztotožní s osobami, které dříve považovali za magory a jejich časné následovníky

Všimněte si, že stejným způsobem se formovalo i křesťanství a islám.
Kristus i Mohamed byli vůdčími osobami a kolem nich se shluklo v případě křesťanství 12 apoštolů a v případě Mohameda jeho nejbližší rodina... dál, abych se držela jen křesťanství, těch dalších 13 % populace se rozrůstalo dobře 300 let... a pak najednou... buch... bylo to státní náboženství). Dojde ke změně paradigmatu, tedy pohledu na svět, a v populaci zůstane 13 % takzvaných „late followerů“, tedy lidí, kteří se s obecně přijatým názorem ztotožní až velmi pozdě, a cca 2 % lidí nepřijmou obecně přijímaný názor nyní.

Já se domnívám – jsem přesvědčena – že my jsme nyní na hranici těch cca 15 %.

Ukázky z knihy:

Tyto tři charakteristiky - za prvé nakažlivost, za druhé fakt, že malé příčiny mohou mít velké následky, a za třetí, že ke změně nedochází postupně, ale v jediném dramatickém okamžiku
-jsou tytéž principy, které definují, jak se epidemie spalniček šíří třídou na základní škole anebo jak se každou zimu šíří chřipka. Třetí rys - že epidemie se mohou rozšířit nebo ustát v jedinou dramatickou chvíli - je z nich ten nejdůležitější, protože dává smysl těm dvěma předchozím a protože nám nejlépe umožňuje pochopit, proč se moderní změny odehrávají tak, jak se odehrávají. Tomuto dramatickému okamžiku v epidemii, kdy se může změnit všechno najednou, se říká bod zlomu.

xxx

Svět chovající se podle pravidel epidemií se velmi liší od toho, jak si představujeme svět, ve kterém nyní žijeme. Vezměme si jen pojem nakažlivost. Když vyslovím toto slovo, vybaví se vám chřipka nebo možná něco velmi nebezpečného jako HIV nebo virus Ebola.
O tom, co je to nakažlivost, máme velmi určitou, biologickou představu. Ale jestliže může existovat epidemie zločinnosti nebo módní epidemie, pak musí existovat nějaké věci, které jsou nakažlivé stejně jako viry. Přemýšleli jste například někdy o zívání? Zívání je činnost s překvapivě velkým dopadem. Jen díky tomu, že jste v předchozích dvou větách četli slovo „zívání” - a dvoje další „zíváni” v této větě - si mnoho z vás v nejbližších minutách pravděpodobně zívne. Já sám, když jsem to psal, jsem zívl dvakrát. Pokud čtete tyto řádky na nějakém veřejném místě a zívli jste, je pravděpodobné, že značný počet z těch, kdo vás viděli zívat, nyní zívá také, a značný počet z těch, kdo vidí ty, kdo vás viděli zívat, nyní taky zívá a tak se dále donekonečna zívající kruh šíří.
xxx

Všechny epidemie mají body zlomu.
Sociolog z Illinoiské univerzity Jonathan Crane zkoumal, jaký vliv má počet jakýchsi „lidských vzorů” - manažerů, učitelů a příslušníků různých vysoce kvalifikovaných povolání, kteří jsou ve sčítání lidu definováni jako „osoby vysokého statusu” - na život teenagerů v určité čtvrti. Zjistil, že tam, kde je těchto lidí mezi čtyřiceti a pěti procenty, je malý rozdíl v ukazatelích, jako je míra těhotenství mladistvých nebo podíl těch, kdo nedokončí školní docházku. Ale když jejich počet klesne pod pět procent, problémy explodují. Když například klesne o pouhé 2,2 procenta - z 5,6 procenta na 3,4 procenta - počet černošských dětí, které nedokončí školu, se více než zdvojnásobí. Počet těhotenství nezletilých dívek, který se jinak téměř vůbec nezvyšoval, se v tomto bodu zlomu téměř zdvojnásobí. Intuitivně předpokládáme, že úpadek určitých čtvrtí a nárůst sociálních problémů v nich se odehrává jakýmsi rovnoměrným postupem. Ale někdy to tak vůbec nemusí být a v bodu zlomu najednou školy přestanou mít kontrolu nad svými žáky a rodinný život se rozpadá.

xxx

Velmi dobrý příklad fungování spojovatelů najdeme v práci sociologa Marka Granovettera. Ten ve své klasické studii Get-tingajob (Najít si práci) z roku 1974 podrobně zkoumal několik set techniků a kvalifikovaných profesionálů z bostonského předměstí Newton. Provedl s nimi detailní rozhovory o historii jejich zaměstnání.
Zjistil, že 56 procent z nich našlo místo pomocí osobních kontaktů. Dalších 18,8 procenta použilo formální metody - inzeráty, specializované firmy na shánění lidí - a přibližně 20 procent se ucházelo o místo přímo. Na tom by zatím nebylo nic překvapivého - nejlepší způsob, jak se dostat do konkrétních dveří, je pomocí osobních kontaktů. Zajímavé ale je, že většinu těchto osobních kontaktů tvořily slabé svazky. Pouze 16,7 procent z těch, kdo k nalezení místa použili osobní kontakt, se s tímto člověkem vídalo „často” -jak se člověk stýká s dobrým přítelem - a 55,6 procenta se s ním vídalo jen „příležitostně”. 28 procent ho vídalo „zřídka”. Lidi si nenacházeli místo přes své přátele. Nacházeli je přes známé.

Proč tomu tak je? Granovetter to vysvětluje tak, že když jde o hledání nového místa - anebo třeba nových informací nebo nových myšlenek - jsou „slabé svazky vždy důležitější než silné svazky. Vaši přátelé koneckonců obývají stejný svět jako vy. Možná s vámi pracují, bydlí blízko vás a chodí do stejného kostela, na stejnou školu nebo na stejné večírky. Co tedy asi mohou vědět takového, co byste nevěděli? Vaši známí naopak z podstaty věci obývají jiný svět než vy. Pravděpodobnost toho, že budou vědět něco, co vy nevíte, je o hodně vyšší. Pro zachycení tohoto paradoxu vytvořil Granovetter hezký výraz: síla slabých svazků. Stručně řečeno, známí představují zdroj sociální moci, a čím víc máte známých, tím jste mocnější.