televize nova

Pokud jste sledovali skladbu televizní reportáže bulvární Tn o tzv. alarmujícím stavu čtenářství u dětí, pak vás možná napadla stejná myšlenka. Ztráta času, žvásty. Každý myslící člověk ví, že problém ne čtenářství u dětí není v dětech, ale v rodičích. Pokud je nepovedou k zájmu o vzdělávání, pak čím dál nekvalitnější školství to těžko napraví. Jediný, kdo může pozměnit myšlení dětí jsou nadšenci v řadách učitelů a knihovnic či knihovníků. Píšu jedinci nikoliv politický a společenský systém, který evidentně na růstu vzdělávání v české kotlině už dlouhodbě nemá zájem.


Ubohost této, ale i dalších podobných reportáží je v tom, že zásadně nesdělují přesná data o průzkumech, dávají prostor lidem, kteří o problému skoro nic neví a hlavně nerozvíjejí prostor pro pozitivní řešení problému. Místo toho se máme zděsit, že některé děti neznají smysl některých slov, což v této reportáži je zcela irelevantní informace, která s vlastní četbou nemusí vůbec souviset.

Nedozvěděli jsme se jako vždy skoro nic.
Nepadla ani zmínka o jaký průzkum Národní knihovny se jedná, kde můžeme celý průzkum stáhnout a dočíst se něco víc a kdy se vlastně konal. Takže kdoví, jestli vůbec konal. Lidé, kteří o propagaci skutečně hodně ví a každý den knihy u dětí propagují dostanou prostor na jednu krátkou a ještě useknutou větu, jako např. zkušená Hana Macháčková, knihovnice z Uherského Hradiště, zatímco jiní, kteří jsou jen úředníci s úsměvem pějí oblíbení nic neříkající fráze a poukazují na problémy, které každý zná. 

Vrcholem všeho byla si věta: "Když si dítě přečte každý měsíc jednu knížku, bude to dobrý," doporučuje psycholog Jan Kulhánek, ale nerozvádí už jak je důležité, aby děti četli kvalitní knihy a co je to "bude dobrý". Asi měl na mysli, že dítě pak bude umět číst, aby si mohlo v životě přečíst výplatní pásku, znalo počítat do sta a ovládalo jednoduché věty pro běžnou komunikaci. prostě aby bylo třeba dobrou námezdní silou v korejské továrně na auta.

Hodnota takové reportáže je pak nulová neboli klasicky novácká.

Reportáž je však poučná z jiné stránky.
Je klasickou ukázkou nemohoucnosti myšlení dospělých lidí, vyprodukovat smysluplné informace a dát je do souvislostí.
 
Určitě si vzpomínáte, kolik takových rychlozkvašených tříminutových žvástů jste v televizích slyšeli. A pokud máte dojem, že reportéři  či moderátoři toho sami moc nenačetli, asi nebudete daleko od pravdy. Vypadá to, že sami jsou produktem generace, která nečetla. Takže nic alarmujícího se vlastně nekoná. Anebo přece jenom? Nečtenáři se zhrozili, že děti prý nečtou.

Možná vás budou zajímat tyto knihy o čtenářství a vzdělávání:

Palečková,J.-Tomášek,V.- Basl,J.: Hlavní zjištění výzkumu PISA 2009, ÚIV Praha 2010
Tomášek, V.a kol. : Výzkum TIMSS 2007.Obstojí čeští žáci v mezinárodní konkurenci ? ÚIV Praha 2008
Frýzková M.,Palečková J.: Přírodovědné úlohy výzkumu PISA, ÚIV Praha 2007
Straková, J.; Palečková, J.; Tomášek, V. Třetí mezinárodní výzkum matematického a přírodovědného vzdělání. Souhrnné výsledky žáků 4. ročníků. Praha: VÚP, 1997.
Straková, J.; Tomášek, V.; Palečková, J. Mezinárodní výzkum matematického a přírodovědného vzdělání. Souhrnné výsledky žáků posledních ročníků středních škol. / Praha: VÚP, 1998.
Straková, J. a kol. Vědomosti a dovednosti pro život. Čtenářská, matematická a přírodovědná gramotnost patnáctiletých žáků v zemích OECD. Praha: ÚIV, 2002.
Straková, J.; Basl, J.; Veselý, A. Základní a střední školství: po větší změně není poptávka. Tisková zpráva CVVM z dubna 2006 (www.cvvm.cas.cz)
Straková, J. : Vzdělávací politika a mezinárodní výzkumy výsledků vzdělávání v ČR.Orbis Scholae  2009, č. 3, s. 103-118,
Pelikán, J..: Tvorba státní vzdělávací politiky jako závažný problém současného českého školství, In: Sb,Poslední desetiletí v českém a zahraničním výzkumu.Hradec Králové VŠP HK 1999,str. 499-505
Pelikán,J.: Školský zákon a státní vzdělávací politika,Učitelské noviny č.12 / 1999
Pelikán, J.:Profilově integrativní vyučování jako experiment alternativní výuky In: Kolektiv autorů: Tradice a perspektivy pedagogických věd. Praha: Karolinum 2003,str.171-186


Zaujalo nás