vydrova kozel zahradnik
Zatímco politici nad chováním mladé generace kroutí tradičně hlavami a nechávají odborníky zpracovávat stohy studií, prestižní britská agentura The Chartered Institute of Personnel and Development (CIPD) oznámila opravdu šokující čísla o schopnostech mladých lidí, která se poněkud rozcházejí s tradičními přihlouplými výroky britského premiéra Camerona o dlouhodobě stoupající úrovni britské společnosti. (Daily Telegraph, srpen, 2011)


První "nečekané" varování je narůstající nezaměstnanost.
Ta u Angličanů ve věku od 16 do 24 let dosáhla na počátku roku 2011 jednoho milionu osob a odborníci varují, že se bude nadále zvyšovat. Důvody jsou zřejmé. Britské firmy už nechtějí zaměstnávat jen místní obyvatele, ale v mnohem větší míře přistěhovalce ze střední Evropy. Proč?

Podle agentury CIPD si britští zaměstnavatelé stěžují u mladých Angličanů na:
negramotnost (53%),
na neschopnost počítat (42%),
na neschopnost chovat se kompetentně vůči zákazníkům (40%)
na neexistenci komunikační schopností (40%).
Tak vysoká čísla nečekal nikdo. Primátor Londýna Boris Johnson už v srpnu 2011 přiznal pro deník Times: "každý čtvrtý jedenáctiletý v Londýně je negramotný". Pozor, mluvíme o Velké Británii.

Úroveň britského školství kritizoval i Eric Schmidt, předseda firmy Google,
během přednášky v Edinburku (srpen 2011) ostře kritizoval, že školství v Británii se cíleně zaměřuje na humanitní vědy. Připomněl, že Lewis Carroll nenapsal jen klasické knihy o Alence, ale vyučoval také v Oxfordu matematiku. Jamese Clerka Maxwella nejen jeden z nejlepších fyziků, ale vydával i poezii. Jinými slovy upozornil na chybějící kreativitu u studentů, která je základním zdrojem invence a nápadů. Úzce specializované obory ve školství, které prosazují mnozí kantoři a rektoři vedou v lepším případě jen k mechanické zručnosti a rutině a zákonitě se tak rozšiřuje u studentů duševní tupost.

vydrova skola2
Degradace britských středních škol, je důsledek psychopatického myšlení politiků
Hlavních důvodů úpadku britského školství je samozřejmě víc. Ale nejvíc se na něm podepsal už v polovině šedesátých let labouristický ministr školství Anthony Crosland, odhodlaný „zničit každou fucking grammar school v Anglii, Walesu a Severním Irsku“.
To se mu podařilo tím, že spojil víc jak 1200 škol tzv. Grammar schools (obdoba gymnázií) s tzv školou secondary modern, která připravovala řemeslníky (obdoba našich učňáků). 
Obě školy byly nahrazeny comprehensive – všeobecně vzdělávající. Jejich učební osnovy byly natolik všeobecně méně náročné až úplně nenáročné, až se z nich staly školy všeobecně nevzdělávající – s úrovní zabedněnosti dosahující astronomických výšin. Jejich 16letí absolventi jsou podle studie (2011) konfederace britského průmyslu CBI nezaměstnatelní, pokud se sami nedovzdělají".
To samozřejmě nevidíme jen v Británii, ale také v Kanadě.Když k tiomu připočteme násilně prosazovanou inkluzi, je zřejmé jak nedovzdělaná generece nám už desetliteí vyrůstá.

Latina dělá lepšího instalatéra, aneb udělej kozla zahradníkem.
O tom jací "političtí géniové" rozhodují o britském školství svědčí výrok poslance Enocha Powella (1950 až 1974) který tvrdil, že znalost latiny dělá i lepšího instalatéra. To může být za jistých okolností pravda, pokud vám při opravě vodovodní kohoutek zdarma odrecituje několik zajímavých latinských citátů. Pokud ovšem voda teče dál, vyhodíte ho.

A ještě jedna perlička.
Den před začátkem školního roku 2011, pronesl na guardian.co.uk další ministerský génius Michael Gove, britský ministr školství, že zruší předpis zakazující učitelům používat proti dětem fyzického násilí. Navíc řekl, že cítí nutnost rekrutovat do škol jako učitele bývalé vojáky, zejména na první stupeň, aby poskytl školákům mužské vzory autority. Je vidět, že Britům chybí do armády vycvičené a hlavně nedovzdělané mládí, aby bylo koho posílat do válek v Afganistánu, v Iráku, v Libyi.
I když tomu druhému rozumím. Při narůstající agresivitě žáků už na základních školách je mužský vzor chlapa-učitele asi opravdu nutný.

Pokud se zamyslíme nad českým školstvím, není to jiné.
Po desetiletích fungování pseudosocialismu, pokračuje stejným tempem dál morální destrukce, rozpad sociální soudržnosti, což negativně poznamenalo chování většiny rodin. Hybatelem těchto změn je například narůstající agresivita lidí v soutěživém prostředí konzumní společnosti, obecné preferování bezduché zábavy u všech věkových skupin ve většině médií, narůstající nedůvěra v korumpované instituce, chápání úspěchu jedince a jeho postavení ve společnosti jen na základě tituliárního postavení a materiálního bohatství a hlavně narůstající sociální rozdíly, na které jsou Češi zvlášť citliví.

Ve společnosti tím roste jiná, ale destruktivnější duchovní bída než byla za socialismu, protože na hodnotovém žebříčku je obchodní úspěch postaven mnohem výše jak kvalita vzdělání. Takový rozdíl nebyl v myšlení lidí ani za socialismu a na dnešní středoškolské mládeži je to evidentně vidět, jak přístupem ke vzdělání, tak znalostmi. To vám potvrdí každý středoškolský profesor, který učí víc jak deset let.

vydrova skola5
Vzdělání ano, kvalita není důležitá.
Většina rodin potvrzuje, že dosažené vzdělání a s tím související případný titul, chápe jen jako prostředek k významějšímu osobnímu postavení ve společnosti, ale na úrovni vzdělání jim příliš nezáleží. Neskutečný chaos, který panuje v přístupu ke vzdělání na českých školách všech úrovní, je jen odrazem dlouhodobého nezájmu o úroveň vzdělání vůbec.

Do škol proniká inkluze, která automaticky snižuje úroveň vzdělávání neboť učitel se musí přizpůsobot těm nejslabším. Kvalitní a světově uznávaní speciální školství se ruší.
Zkušená kantorka Lubomíra Moudrá o nesmyslnosti současné inkluze v českém školství
Způsob financování škol, které jsou placené za počet žákůl, automaticky umožňuje neschopným žákům dostávat se na školy, kam by se před pár lety nikdy nedostali. Snižuje se úroveň přijímacích testů  i testů ve výuce ve snaze udržet na školách co největší počet žáků.

Vyskoškolský pedagog Aleš Valenta podává v rozhovoru s e Stanislavem Novotným takové skutečnosti:

„Rok od roku nároky klesají, k přijímačkám na historii například přicházejí i lidé se čtyřkou z dějepisu u maturity, což je něco neuvěřitelného. A tito lidé pochopitelně nic neumí. Stalo se minimálně jednou, že jsme opravili přijímací testy a zjistili, že naprostá většina pohořela, i když ty testy byly xkrát zjednodušené za poslední léta. A tak jsme ještě ten den museli dále snížit kritéria, abychom naplnili kvóty,“ uvedl pan Valenta důvod, proč již nemohl v takovém prostředí učit a odešel. „Kvalita šla drastickým způsobem dolů.“

„Vysoké školy, obzvláště ty humanitní, dnes suplují sociální ústavy. Studenti tam přijdou, studují čtyři pět let, nejsou nikde nezaměstnaní, což je pro stát výhodné, předstírají, že studují, my předstíráme, že je vyučujeme, a panuje všeobecná spokojenost.“

Nástupný plat plně aprobovanédo učitele je 20.300 Kč (2011) a po všech letech učení před důchodem to je 24.400 Kč. Ten, co nemá úplnou aprobaci (skoro žádná škola už ale nebere neaprobované) má na začátku 17.950 a na konci 24.100 Kč. Takže - když vezmeme aprobovaného učitele, tak za celý život učení má na platu navýšení 4.300 Kč. Pokud uvážíme, že kvalitní učitel má do velké míry moc formovat myšlení mladých lidí, pak je to nejlepší stimul jak skutečné kantory odradit od práce ve školství.
Nutno ovšem říct, že v roce 2011 byly téměř ve všech evropských zemích jsou hrubé základní nástupní platy učitelů nižší než HDP na obyvatele.

vydrova skola1
Jako perličku o uvažování části české společnosti bych si dovolil připomenout veřejný výrok herečky Geislerové, který je o to víc pikantnější, že byl řečen na slavnostním večeru vyhlášení nejlepší knihy roku - Magnesia Litera 2010.
Herečka, která nemá ani maturitu, v krátkém dialogu o vzdělávání přiblble a s úlevou prohlásila: "že pochybuje, že bych se ještě kdy v životě dovzdělala." A rozhodně to myslela úpřímně neboť ve scénaři to rozhodně nebylo.
Já se jejímu pravdivému doznání nebráním, ale udivuje mne, že dost lidí to chápalo jako zábavné. Smutný důkaz, jak bezduchá zábava primitiva prostupuje celou společností a vymývá mozky líp jak Ariel. Nebo to byla jen společenská slušnost - zasmát se? Zasmát se jí?

Ilustrace: Markéta Vydrová >>