skvoreckeho cena

Organizátoři Ceny Josefa Škvoreckého 2014 dlouhodobě usilují o přiznání titulu "koucourkovská cena", neboť jak je v soutěži pravidlem, bývají v porotě autoři nominovaných knih. Tentokrát je to Hakl, který údajně nehlasuje (bohužel nevíme pro co), což nic nemění na faktu, že v porotě nemá co dělat.

Cena potvrzuje, že co je nemožné v normálním civilizovaném světě, je v českém Kocourkově úplně běžné.

O podivné neschopnosti společnosti, produkující tuto "soutěž", svědčí fakt, že dodnes nemají vlastní webové stránky, což osobně považuji za jeden z kardinálních projevů neúcty k jeho zakladateli panu Škvoreckému, který z Toronta dlouhé roky cenu bohatě dotoval.

Vybrani finalisti většinou vzbuzují rozpaky i hořký úsměv...
Šest finalistů jen potvrzuje, že porota zdaleka není odborná, ale jakási rodinná sešlost spřátelených literárních klanů.
Za zmínku totiž stoji jen dva autoři. Reiner a Kahuda.

Ostatní "finalisté" jen potvrzují, proč je cena kritizována a těžko si někdy vybuduje u čtenářů prestiž. S napětím budeme očekávat další odborný názor na vítěznou knihu od pana Karfíka. Třeba, že kniha, která zvítězila,  byla nejvíc tlustá. Viz Karfíkův literární výrok roku

FINÁLE
Reiner, Martin: Básník /román o Ivanu Blatném/Torst 2014
Více o knize: Ivan Blatný – Básník

NOMINACE: (tučně finalisté)
Boček, Evžen: Aristokratka ve varu. Druhé město 2014
Dousková, Irena: Medvědí tanec. Druhé město 2014
Hakl, Emil: Hovězí kostky. Argo 2014
Hůlová, Petra: Macocha. Torst 2014
Kahuda, Václav: Vítr, tma, přítomnost. Druhé město 2014
Němec, Jan: Dějiny světla. Host 2013
Pilátová, Markéta: Tsunami blues. Torst 2014
Ráž, Roman: Lázeňské dobrodružství. Jiří Tomáš – Akropolis 2014
Reiner, Martin: Básník /román o Ivanu Blatném/. Torst 2014
Sovák, Roman: Sabotáž. Dva příběhy ze spodních pater nebe. work in progress 2013
Szpuk, Roman: Chraplavé chorály. Nakladatelství Stehlík 2013
Stančík, Petr: Mlýn na mumie. Druhé město 2014
Tučková, Lucie: Suzanne Renaud: Petrkov 13. Paseka 2014
Vondruška, Vlastimil: Král básník Václav II. MOBA 2013
Zonnová, Anna: Lorenz, zrady. Větrné mlýny 2014
(pořadí je abecední)

Porota Ceny Josefa Škvoreckého 2014
PhDr. Vladimír Karfík (předseda poroty)
Emil Hakl (vítěz 2010)
Mgr. Vlastimil Ježek
Jakuba Katalpa (vítězka 2013)
Silvie Krejsková
PhDr. Jan Lukeš
Jiří Padevět
PhDr. Zdenko Pavelka
Doc. PhDr. Martin Pilař, CSc.
PhDr. Michal Přibáň, Ph.D.
Martin Ryšavý (vítěz 2011)
Jiří Seidl
Mgr. Marie Sobotková
Petr Šrůta
Radana Šatánková
Kateřina Tučková (vítězka 2012)
Doc. Milan Uhde
Tomáš Zmeškal (vítěz 2009)

Inspirující myšlenky...

Jak přesně musejí být vlasy dlouhé, aby se považovaly za „dlouhé“, to se mění od kultury ke kultuře, nebo dokonce i v rámci jedné kultury. Například žena s vlasy po bradu může mít v mnoha kulturách ještě krátké vlasy, kdežto muž se stejnou délkou vlasů by měl v té samé kultuře již vlasy dlouhé. Vědci pohlížejí na dlouhé vlasy a chlupy jako na souhru přirozeného výběru u velké části zvířecích druhů, neboť délka srsti je běžnou známkou dobrého zdraví. Freudiáni se na to též dívají v sexuálním světle, a sice jako na zviditelnění odpoutavšího se idu (našeho nerozumného já) od útlaku superega (našeho rozumného nadjá). Vlasy signalizují rozdíly mezi pohlavími, jakož i rozdíly ideologické. Opačná pohlaví i opačné ideologie mají sklon mít i opačné vlasy, například délku vlasů.
Dlouhé vlasy v dějinách