provaznikovaJindřichův Hradec se připojil do rodiny regionálních literárních soutěží a hned v prvním ročníku se objevilo 127 příspěvků. Soutěž navíc podpořila handicapované klienty občanského sdružení Okna. Sdružení za to poskytlo pěkné ilustrace a pro omezený počet výtisků nápaditou záložku do sborníku vybraných prací ze soutěže.

Pro podporu nových autorů přijela ceny Textík předat básnířka, spisovatelka a výtvarnice Věra Provazníková. Slavnostní předání doprovodili žáci místní ZUŠ, dostavili se zástupci Jihočeského klubu Obce spisovatelů a azyl akci poskytla Městská knihovna v Jindřichově Hradci. Za Čítárny hodnotila díla Stanislava Zábrodská.

Literární soutěž Textík
Pod záštitou Jihočeského klubu Obce spisovatelů se konal první ročník literární soutěže Textík. Soutěží se ve dvou základních kategoriích - žáci základních a středních škol Jindřichova Hradce a Ostatní (do této skupiny se může přihlásit kdokoliv). V souvislosti s vyhlášením výsledků soutěže se pořádal v Městské knihovně v Jindřichově Hradci literární večer s hosty, který proběhl 2. 6. 2011. Díla přihlášená do soutěže byla vydána v malém sborníku, který dostanou autoři zdarma. Více : https://epika.info/?str=projekty

Vítěz v kategorii poezie do 20 let: Vendula Kejlová, Jihlava, 17 let
Vítěz v kategorii poezie ostatní: Blanka Šimková, Brno, 28 let
Vítěz v kategorii próza do 20 let: Nadine Haslacherová, Jindřichův Hradec, 16 let
Vítěz v kategorii próza ostatní: Lukáš Berný, Praha, 32 let
Cena města Jindřichova Hradce v kategorii próza ostatní: Karel Zíma, 48 let

Vítězné dílo Venduly Kejlové


NECESTOU
/Vendula Kejlová/


U prvního kříže
pláchla jsem
přes stránky secesního kalendáře
za poslední drobné po kapsách rozsypané
co rozutekly se jako má poetická klišé
tiše a nenápadně
bez rady jak vrátit se do secese
A přec dospěla jsem
k tajemné výšině
tak neznámé a plné krás
na křížové pouti
prosincové chuti
obutá v polobotkách
letěla jsem na ujíždějící autobus
a zase znova
zatoužila po nekonečném příběhu
jen vrátit se
na okamžik zpět v čase


Inspirující myšlenky...

Co přesně znamená mít dlouhé vlasy, to se různí od kultury ke kultuře. Například standardní délka vlasů, použitelná pro obě pohlaví, může být rozdílná: o ženě s vlasy po bradu se může říkat, že má vlasy krátké, zatímco o muži s toutéž délkou vlasů se může říct, že má vlasy dlouhé. V angličtině se sousloví „dlouhé vlasy“ svým významem tradičně váže zhruba ke komusi, kdo je umělecky založený, estét. V češtině máme naproti tomu nepěkné rčení „dlouhé vlasy – krátký rozum“, což je v podstatě původem latinské rčení Mulieres longam habent cesariem brevem sensum, vztahující se pouze k ženám, jež zavedl do Čech zřejmě až kronikář Kosmas; do té doby, a do příchodu latinizovaného křesťanství, se obě pohlaví pyšnila dlouhými vlasy, na rozdíl od Římanů té doby. Jakožto popisný výraz byly „dlouhé vlasy“ užívány ve starověku pro franský polobarbarský rod Merovejců a v současnosti jím jsou označováni nadšenci pro klasickou hudbu, jakož i hippies (u nás to jsou „hároši“ nebo „máničky“) a estéti.