muriel komiks-fest

Desátý ročník komiksových cen Muriel. Ceny se poprvé udílely na mezinárodním komiksovém festivalu Koma, jenž proběhl ve dnech 22. až 25. září 2016 v Brně. 


Nejlepší původní kniha

Oskar Ed: Můj největší sen – Branko Jelinek (Lipnik)

Drak nikdy nespí – Džian Baban, Vojtěch Mašek, Jiří Grus (Trutnov – město draka)

Zátopek … když nemůžeš, přidej! – Jan Novák, Jaromír Švejdík (Argo, Paseka, ČOV)

Nejlepší původní scénář

Oskar Ed: Můj největší sen – Branko Jelinek (Lipnik)

Candide 2: Velký inkvizitor – Karel Jerie (BB/Art)

Zátopek … když nemůžeš, přidej! – Jan Novák (Argo, Paseka, ČOV)

 ♦

Nejlepší původní kresba

Drak nikdy nespí – Jiří Grus (Trutnov – město draka)

Zátopek … když nemůžeš, přidej! – Jaromír Švejdík (Argo, Paseka, ČOV)

Oskar Ed: Můj největší sen – Branko Jelinek (Lipnik)

Nejlepší zahraniční komiks

Hilda – Luke Pearson (Paseka)

Fax ze Sarajeva. Příběh o přežití – Joe Kubert (Crew)

Zahrada ve zbrani a jiné příběhy – David B. (Baobab)

Nejlepší překlad

Fax ze Sarajeva. Příběh o přežití – Pavla Horáková (Crew)

Hilda – Martina Knápková (Paseka)

Temnými cestami – Richard Podaný (Crew)

Nejlepší krátký komiks

Páteř domu – Lenka Šimečková (Aargh! 15)

Lov – Anna Dvořáčková (Komiksfest! 2015)

Sprchy – Karel Osoha (Aargh! 15)

Nejlepší strip

Pevnost – Dan Černý (Pevnost)

Opráski sčeskí historje – Jaz (historje.tumblr.com)

Pas faux pas – Jan Pomykač (komiksarium.cz)

Nejlepší lettering

Sandman: Předehra – Alena Sarah Tejnická (Crew)

Hilda – Filip Kraus, Martin Košťál (Paseka)

Zahrada ve zbrani a jiné příběhy – Františka Loubat Lachmanová (Baobab)


Přínos českému komiksu

V panelech a bublinách: kapitoly z teorie komiksu

– Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš (Akropolis)


Komiks od roku 1968 do současnosti

– Dan Mazur, Alexander Danner (Universum)

Síň slávy

Jaroslav Weigel


Inspirující myšlenky...

Dokumentární film o himálajském sádhuovi jsem už kdysi viděl. Včera jsem ho zhlédl znovu, ale že by mi to něco dalo, to říct nemohu. Příroda tam nahoře ve velehorách je pěkná, cožpak o to, tu samotu bych bral taky, ale ty kecy kolem toho, to je děs! Jako by to bez toho nesmyslného prázdného tlachání a bez těch směšných rituálů a úkonů nešlo. S lidmi, a to i s těmi nejduchovnějšími, je ta potíž, že neustále moc mluví, a tudíž lžou. Stále ty dokolečka omílané vyprázdněné, nicneříkající slova bez obsahu, slova jako „Bůh“, „láska“, „mír“, „nenásilí“, „nesobeckost“, „soucit“, „lidstvo“... Vyšinutou mysl prostě nepředěláš. Z toho je vidět, jak jsou si všechna náboženství, všichni lidé podobní. Bohužel. Ale buddhisté alespoň považují zvířata za své bratry a nepodřezávají je a nežerou.
Misantrop, Reinlebensborn