Historie souvislosti

V této knize vám představíme sváteční dny konce roku, ve kterých se jedinečným způsobem mísí lidová křesťanská tradice s tou mnohem starší předkřesťanskou, prosycenou znalostí přírodních zákonitostí i touhou naklonit si osud třeba za pomoci magie. Vše je doplněno recepty na tradiční slavnostní pokrmy.

Pro celé toto období byla typická příprava zvláštních druhů pečiva a také obchůzky různě přestrojených postav. Zastavme se u nich, než se podíváme na jednotlivé svátky temné části roku podrobněji.

Dva dny 2 dny, 29. a 30. září 1941 trvaly nejzrůdnější popravy lidí u Kyjeva v rokli zvané Babi Jar (Бабий Яр). V rokli bylo postříleno 33 771 většinou Židů, jak později dokumentovala zpráva poslána do Berlína, Einzatsgruppen C (putovní jednotka smrti německé Waffen SS).

Jiří Šifrin popsal v knize Bůh synergie bezesporu zajímavé souvislosti, týkající se vládnutí Stalina. Říká, že v období před Achnatonem pojem bůh nepředstavoval nějakou nadpřirozenou bytost, ale projev určité síly. Z tohoto pohledu Josif Vissarionovič Stalin bohem beze sporu je. Ztělesňuje kvalitu rozhodování, sílu vůle, výsledek práce a úspěšné činy lidského konání. Se všemi souvisejícími důsledky.

V roce 1996 napsal americký sociolog a politolog Samuel Huntington knihu Střet civilizací, ve které ukázal nový způsob, jak nahlížet na dějiny i na současné události. Takových zajímavých knih je hodně, jenže součástí Huntingtonovy práce je i prognóza, která se krok za krokem naplňuje.

 
Je velice zajímavé a poučné, že nejpropracovanější a nejpesimističtější představy pekla vytvořily dvě původně pouštní náboženství: křesťanství a islám. Judaismus, byť také svým původem pouštní náboženství, se od obou liší tím, že v jeho ranné podobě idea pekla vůbec neexistovala a ani později nezískala tu obrovskou autoritu, kterou má v obou druhých tzv. „velkých náboženstvích.

Nejznámější knihou Jakoba Christoffela je román Dobrodružný Simplicius Simplicissimus (1668-1671), který je neuvěřitelně realistickým obrazem zvrácené společnosti v období 30-leté války (1618–1648). Vyznění celého románu je v podstatě protiválečné.

Z období druhé světové války  se dochovalo množství deníků, jež si vedli autoři v letech svého zahraničního exilu, avšak deník  Jana Slavíka (1885 – 1978), poúnorovým režimem umlčeného historika, se obvyklému způsobu vymyká. Pro nakladatelství  Academia Praha knihu edičně připravil  Jaroslav Bouček, syn známého zahraničního zpravodaje Rudého práva a ČTK (1923-2001),  pracující jako archivář,  k dějinám má blízko a díky svému povolání se mu podařilo nalézt  v pozůstalosti legionáře a novináře Václava Chába poválečný Slavíkův strojopis deníku – vše v archivu Národního muzea v Praze.

Benjamin Kuras velmi čtivě a často s překvapivým pohledem komentuje celou českou historii a pohodlnost, jako dominantní českou povahu. Bezesporu kniha, která by měla být povinnou učebnicí na všech středních školách.

Německý cestovatel Theodore Illion byl jedním z prvních cestovatelů, kteří pronikli do Tibetu ještě v dobách, kdy byl odříznut od okolního světa.

Zůstává nezvratným zákonem dějin, že právě současníkům odpírají rozpoznat velká hnutí, která mívají rozhodující význam pro jejich dobu, již na samém jejich počátku. Tak nejsem s to si vzpomenout, kdy jsem poprvé zaslechl jméno Adolf Hitler, toto jméno, na něž jsme nyní nuceni myslet nebo je vyslovovat již léta každý den, ba takřka každou vteřinu, jméno člověka, jenž přinesl do našeho světa více neštěstí než svého času kdokoli jiný.

Baltazar Gracián y Morales (8.1. 1601 – 6.12. 1658) byl španělský jezuita, spisovatel a filosof 17. století.

Zatímco Evropa má svého Machiavilliho a Vladaře, který píše o umění vládnout i bojovat, v Číne byla sepsána kniha legendárním čínským vojevůdcem Sun-c'em, Umění války neboli Vojenská strategie rodiny Sun. Jedinečnost díla spočívá v jednoznačné nadčasovosti uváděných taktik a strategií, s celospolečenským přesahem do civilního života.