mafie v ceske televizi
Kniha bývalého obchodního ředitele České televize Martina Švehly s názvem „Mafie v České televizi aneb Jak zprivatizovat ČT“pojednává, jak je možné s Českou televizí, která na jakoukoli kritiku na svou adresu reaguje nedůtklivě, politicky zatočit.

Přestože je kniha Martina Švehly román, je to velmi autetický příběh, který by za jistých okolností (ne úplně nereálných) mohl nastat. Příběh je o tom, co by se stalo, kdyby si někdo usmyslel zprivatizovat Českou televizi.
Podařilo by se mu to, nebo ne? Stačí mít peníze a najmout si za ně ty správné lidi, nebo jsou tu zákony a principy, které to nedovolí?
Příběh je sice smyšlený, ale odehrává se v realitě české politiky, byznysu, médií a justice. Ukazuje, jakou moc mají informace, jaké bohatství se v nich skrývá pro ty, kteří je mají a dovedou s nimi nakládat. Nezávislý novinář natočí reportáž o podvodech mediálního impéria a pohne tak jedním kamínkem v mozaice. Spustí lavinu, na jejímž konci mohou být velké zisky, ale také rizika a ztráty.

"Martin Švehla, novinář a také vysokoškolský pedagog, který byl dlouho i mluvčím České národní banky, vystavěl takovou románovou fikci, která ale jako by fikcí nebyla. Je to hodně blízko realitě, zachází to i s čísly z ekonomiky a podobně. A staví konstrukci, jak je možné Českou televizi zbavit její moci. Tedy nechat jí jeden zpravodajsko-edukační kanál, snížit jí rozpočet na příslušný zlomek, omezit reklamu i veškeré komerční aktivity,“ popisuje knihu a autora Petr Žantovský.

„Martin Švehla kolem toho vytvořil fiktivní příběh, který naplnil až realisticky vyznívajícími peripetiemi a souvislostmi. Nerad bych, aby to vyznělo jako píárko, ale tu knihu bych doporučil každému, kdo se zabývá otázkou České televize, jako studijní materiál, jak to také lze. Protože všechno, co tam pan Švehla píše, je za určitých politických okolností velmi pravděpodobné.
Myslím, že si pánové ve vedení České televize začínají uvědomovat, že se k tomu blíží, že už není ta situace roku 2000, kdy byli na koni a kdy se zcela bezostyšně zmocnili veřejnoprávního média, jeho miliard a v podstatě je ukradli veřejnosti a začali vysílat svoje obsahy, zájmy i priority bez ohledu na to, co veřejnost chce, nebo nechce.
Dnes je doba jinde, není rok 2000, a jestli si to někdo myslí, tak je docela mimo,“ poznamenává náš přední mediální odborník Petr Žantovský v Parlamentních listech 24.03.2018.

Beletrie česká – nové knihy

Nebe nemá dno, fantaskní, autobiografický příběh talentované Hany Andronikové

Hana Andronikova se po osmi letech vrací na literární scénu dílem, které se radikálně liší od její předchozí tvorby. Autobiograficky laděná próza se odehrává na třech místech zeměkoule: v amazonském...

Příběh inženýra lidských duší. Příběh emigrantův v Kanadě podle Josefa Škvoreckého

Panoramatický román Josefa Škvoreckého  (*27. 9. 1924 - †3. 1. 2012) konfrontující prostřednictvím životních osudů spisovatele-emigranta autoritativní středoevropské režimy s demokratickým klimatem kanadského exilu vychází poprvé v jediném svazku a...

Hrabalův Listopadový uragán. Konečně vyšly jeho necenzurované texty

Třetího února 1997 byl den, kdy skočil spisovatel Bohumil Hrabal do nenávratna. V roce 1990  začaly poprvé vycházet jeho texty bez různých cenzorských zásahů.

Kámen a bolest Michelangela, za který byl Schulz na indexu katolické církve

Renesanční Florencie na přelomu 15. a 16. století. Doba neobyčejného společenského i uměleckého pnutí je tématem vynikajícího románu Karla Schulze, jenž vyšel až po autorově smrti. Téměř okamžitě ho pražská...

Hořkej svět Josefa Škvoreckého, svobodného muže v nesvobodném světě

Hořkej svět vyšel před 35 lety ve více než sedmdesátitisícovém nákladu v Odeonu a byl tudíž k nalezení v knihovnách rodičů, prarodičů a přátel. Svazek těchto povídek, podobně jako povídkové...

A zavaž si tkaničky. Szpukova čtivá próza ze šumavské krajiny

V próze A zavaž si tkaničky se Roman Szpuk obrací k šumavské přírodě, ke krajině kterou opravdu důkladně zná. Pomocí deníkových záznamů zachycuje bohatým jazykem drobné každodenní příběhy občas propojené...

Josef Váchal. Nad krvavým románem možno celé hodiny snít

„Surovost krváku?“ diví se roku 1924 Váchal. „Není jí! Denní události okolo nás předstihují drastičností, rafinovaností a šeredností i banální ubohosti těch nejvelkolepějších krváků… Skutečnost daleko předčí nejsmutnější fantazii a...