Kdo jsme a čemu se vzdalujeme? Máme nějakou budoucnost? Země zvířat  je pozoruhodné postmoderní dílo, jaké v české literatuře nemá obdoby. Představuje soubor úvah, aforismů, prózy a poezie tvořící pestrý a přitom podivuhodně podmanivý celek. Postmoderní ráz je zde vyjádřen nejen filozofickým zaměřením a autorovým názorem na svět,  ale i různorodostí jednotlivých částí knihy. Čtenář tak dostává do rukou literární mozaiku, ze které může vybírat podle vlastního zájmu a naladění a přistupovat k jednotlivých textům samostatně.

zeme zvirat lhotak


Jedno je nicméně všem společné: autor má stylistickou bohatost a nápaditost, v esejistických a úvahových prozaických textech také myšlenkovou osobitost a konzistentnost. Již úvodní apokryfní báseň Gog a Magog nasazuje literárně laťku velmi vysoko, je to vnitřně kompaktní veršová skladba, která má svůj patos a relevanci, zároveň výrazně koresponduje s následujícími úvahami i několikařádkovými aforismy.

Další texty jsou velmi přesvědčivé a působivé. V návaznosti na vstupní báseň tu autor zaujímá kritické stanovisko ke společnosti, jak se vyvinula pod působením křesťanských tezí, a zřetelně akcentuje svou představu návratu k „pohanskému“ pojetí člověka, rodu a společenství, k rudimentalitě a k archetypálnosti lidského života.

Čtenář může a nemusí s jeho koncepcí souhlasit, nemůže však autorovi upřít, že jde o celistvou představu opřenou o promyšlenou argumentaci. Následující pasáž povídek a krátkých próz, především však titulní povídka Země zvířat, je uměleckým dokreslením autorovy představy do podoby živého obrazu. Poslední oddíl básnických reminiscencí zavádí čtenáře hned do několika stylových rovin, z nichž některé připomínají atmosféru české dekadence z přelomu 19. a 20. století a velice zdařile dodržují taktovou fakturu i hudebnost tvorby Karla Hlaváčka či Karáska ze Lvovic, v jiných básních potom nacházíme ozvuky Machara, Šrámka nebo Tomana. Úvodní skladba Český folklór je takřka nerudovská. Autor nepochybně neměl v úmyslu představit se jako autentický básník, jde tu skutečně o postmoderní variace působivé svojí průzračností a srozumitelností v myšlenkovém i pocitovém kontextu díla.

Z recenze Petra Korbela...

V Zemi zvířat najdeme filozofické eseje, aforismy, glosy, povídky a básně. Jednotlivé střípky skládačky lze klidně číst samostatně. Kdo třeba nemá rád poezii, může některé verše bez obav vynechat. Pro hlubší porozumění beletristické části je však dobré začít na začátku knihy a moc nepřeskakovat. Například budoucí společenské zřízení zobrazené v klíčové povídce Země zvířat, která se nachází zhruba v polovině knihy, pochopí nejlépe ten, kdo se seznámí s předchozími filozofickými a sociologickými úvahami.
Lhoták podává odvážnou vizi světa založeného na samosprávných komunitách a rodovém uspořádání. Provoz individuálních dopravních prostředků bude ukončen v roce 2140. Rozvíjet se bude doprava rychlovlaky. Dojde k rekultivaci celé planety. Do české krajiny, včetně oblasti pod Krušnými horami, se vrátí opravdový život. Dorazí dokonce i tygr sibiřský, poněkud nechtěný host. Zločinů ubude. Města zmizí pod povrch. Mladíci budou procházet vzrušující zkouškou dospělosti. Po obřadu milostného zasvěcení se jim v obecním klubu otevře síň lásky s družinou nymf.

Radim Lhoták | Země zvířat | CZ Books, Praha 2006

Ukázka z knihy Země zvířat.

Jen takové rozmarné gesto, zdvižený palec, semafor dětské paže před oknem zaparkovaného auta. Muž upoutaný na sedadle řidiče se podivil, bylo to nečekané, cizí kluk v plandavých kalhotách s košilí málem ke kolenům. Jen takové nicotné gesto, obvyklý výraz uznání, jsi jednička, cizí rozpustilý kluk opojený letním sluncem a prázdninami. Můj ty smutku, kde ses tu vzal? V protisměru drkotaly po silnici koňské povozy, vlastně to byly nádherně zdobené vyjížďkové kočáry, dosud bez turistů. Příliš nespěchaly a táhly to ve dvou, se čtveřicí bujarých koní a dvěma krásnými dívkami na kozlíku. Zoufale pevná a obnažená poprsí zářila hebkou a mladistvou žádostivostí. Život se vzdaluje a zase přichází, pomyslel si muž a zmačkal výpovědní list svého zaměstnavatele. Kolik času zbytečně promarnil v kanceláři nabité obchodní strategií a hrozbou neúspěchu? Život je zde, na této zemi, jen my se vzdalujeme, povzdechl si, zatímco si odepínal pás, a odhodlaně se zahleděl na rozevlátou postavičku, dokud ještě nezmizela v nedaleké zahradní kolonii se stájemi a zívajícími psy...

Beletrie česká – nové knihy

A zavaž si tkaničky. Szpukova čtivá próza ze šumavské krajiny

V próze A zavaž si tkaničky se Roman Szpuk obrací k šumavské přírodě, ke krajině kterou opravdu důkladně zná. Pomocí deníkových záznamů zachycuje bohatým jazykem drobné každodenní příběhy občas propojené...

Hořkej svět Josefa Škvoreckého, svobodného muže v nesvobodném světě

Hořkej svět vyšel před 35 lety ve více než sedmdesátitisícovém nákladu v Odeonu a byl tudíž k nalezení v knihovnách rodičů, prarodičů a přátel. Svazek těchto povídek, podobně jako povídkové...

Mínotaurův ostrov. Třetí část trilogie Jana Kameníčka

Po knihách Daidalova zoufalství a Ikarovy monology završuje Kafkův a Fuksův pokračovatel (populárně řečeno) další ze svých trilogií. Dělá to svazečkem Mínotaurův ostrov a technicky vzato je tu součástí textu...

Rekviem za kantora Bacha. Mistrovská novela o soumraku Johanna Sebastiana Bacha

Může mistrovská novela Jana Kameníčka Rekviem za kantora Bacha (třetí vydání) i dnes uchvátit čtenáře? Třeba i ty mladé, co se ještě úspěšně neubránili tónům citu. Jakou má novela o...

Kámen a bolest Michelangela, za který byl Schulz na indexu katolické církve

Renesanční Florencie na přelomu 15. a 16. století. Doba neobyčejného společenského i uměleckého pnutí je tématem vynikajícího románu Karla Schulze, jenž vyšel až po autorově smrti. Téměř okamžitě ho pražská...

Domek pana Stilburyho, magický román Ivo Fencla

Ještě magičtěji než Fenclova kniha Styky s Jorikou (Periskop, léto 2013) na čtenáře působí sevřenější novela Domek pana Stilburyho (NAVA, podzim 2013).

Kouzlo nechtěného vzniká, když se obsah nějakého sdělení dostane do rozporu s jeho vyjádřením

Kouzlo nechtěného je zajímavé čtení hlavně pro ty, kteří se chtějí dozvědět, jestli nepíši jako pitomci nebo jiný druh literárních magorů a nejsou podobni třeba Janu Jakubu Metánovskému, jehož texty ve výběru samozřejmě nechybí.