burgess 1985

Z  pochopitelných důvodů často cenzurovaná kniha autora Mechanického pomeranče. V první části autor podrobuje důkladné analýze Orwellův román 1984, v druhé části pak nabízí vlastní beletristické zpracování Orwellova tématu.

Posílená moc prezidenta, dočasné rozpuštění kongresu. Cenzura. Hlasy disidentů umlčeny. Vše v zájmu bezpečnosti. Válka sama není nutná, stačí její hrozba a, ve starém dobrém orwellovském stylu, z povědomí, že nepřítel je nablízku, ať již potenciální či skutečný, se stane nástroj ospravedlňující tyranii.

Tady se Orwell trefil do černého. Válka je nutnou kulisou státní represe. Válka jako krajinka, počasí nebo tapeta na zdi. Její příčiny nejsou podstatné, nepřítelem může být kdokoliv...
Nové filmy mají slabost pro otevřené násilí, na druhou stranu jsou upřímné k sexuálnímu aktu, který bude zobrazován s menšími a menšími zábranami. Tisk a talk-show budou plné diskusí o rozdílech mezi erotikou a pornografií. A bude spousta zpráv. Průmyslové nepokoje, inflace, investiční injekce (což může svědčit o tom, že naše totální válka se blíží). Únosy dětí a letadel rozličnými disidentskými skupinami. Mikrobomby s ohromnou ničivou silou umisťované ve veřejných budovách. Důkladnější filcování na letištích, před vchody kin a na železničních stanicích doopravdy všude: omezování lidské důstojnosti ve jménu lidské bezpečnosti. Stávky naftařů, ale většina ropy bude v rukou Arabů.

Burgess již koncem 70. let minulého století předvídá past, jíž na sebe Evropa sama políčila, když její státy poskytly ekonomický azyl mnoha etnickým menšinám, aniž by se dále zajímaly a staraly o jejich skutečnou integraci do evropské společnosti, a ony se nyní, sebevědomě využívajíce evropskou demokracii, dožadují svého práva žít v demokratické společnosti podle pravidel svých, nedemokratických společenství.
Větší a větší islámská propaganda. Islámské náboženství vyučované na školách jako podmínka pro získání ropy. Snaha objevit náhradní pohonné hmoty. Velmi vysoké ceny benzinu. Letecká doprava superconcordy, pekelně rychlými, ale ještě pekelněji drahými.

Vyberte si vlastní typ tyranie – jste svobodní. Já bych si vybral mírnou tyranii spotřební filosofie.
Anthony Burgess

Život složený hlavně z práce a z televize. Burgessovy eseje a jeden román z roku 1979, podivně aktuální a hlavně neobyčejně přesné. Až mrazí...

Burgess Anthony / 1985 / Maťa 2007

Anthony Burgess (25.2. 1917 - 22.11.1993)
Britský romanopisec, básník, filmový scenárista, hudební skladatel, pianista, libretista, učitel, jazykovědec, kritik v oblasti literatury, filmu, divadla, ale také gastronomie.
V roce 1961 Burgess se svou ženou navštívili jako turisté tehdejší SSSR. To ho inspirovalo k napsání románů Med pro medvědy (Honey for the Bears, 1963) a Nekalé úmysly (Tremor of Intent, 1966), ale zejména mu poskytl látku pro Mechanický pomeranč (A Clockwork Orange, 1962), jeho nejznámější román, který byl zpracován Stanley Kubrickem do dnes už kultovního filmu.

UKÁZKA Z KNIHY:

... tajné informace unikly ke komerčním organizacím. Jedna firma vychloubačně prohlásila, že bude mít do roku 1980 ve svých počítačích podrobnosti o devadesáti procentech populace. Policie má snadný přístup k tomuto druhu uchovávaných informací. 152 000 lidí, kteří byli hospitalizováni v psychiatrických léčebnách, má své nejintimnější podrobnosti svých životů kompjuterizovány. Stupeň inteligence, zda byli či nebyli ve vězení, stupeň nátlaku potřebný k jejich hospitalizaci, celá diagnóza jejich duševní nemoci, speciální složky pro takové drobnosti, jako drogová závislost, epilepsie, alkoholismus... V Evropě může povstat nový Hitler a bude velmi potěšen informacemi, jež mu poskytne státní správa myslící ve starých pojmech omezování svobody a demokratických práv. V počítačích ve světě jsou nepochybně přehledné seznamy Židů, stejně jako nebezpečných nezávislých intelektuálů... Krevní skupiny celého národa jsou zaznamenány v počítačích. Stát zná adresy všech mužů se zrzavými vlasy.

Podobné články

Beletrie světová – nové knihy

Beránek. Sundala jsem Ježíše z kříže, abych ho vrátila lidem, píše autorka

Kniha, která by měla být doporučenou četbou pro všechny kněze a věřící. Zvláště v dnešní době. Popisuje hluboce lidský příběh o hledání pravdy, o smyslu života a integrity jedince ve...

Čistý. Millerův bestseller, pařížské drama z nejrevolučnější epochy lidstva

Román Andrewa Millera Čistý (Pure) získal britskou literární cenu Costa za knihu roku 2011. Kniha je nepochybně brilantní historický román, který je situován do Francie 18. století, v době Velké...

Triumf Potkanů. Napínavé románové čtení mezi realitou, halucinacemi, láskou a psaním

Velký román plný lásky, vášně, plný Rakousko-uherska a krásy světa dávno minulého, plný světa vnitřního a morfia.

Charles Bosmann a Pětilibrová bankovka. Skvělé povídky jihoafrického O'Henryho

Velmi čtivé povídky plné humoru i jízlivostí z pera jihoafrického O'Henryho, které bývají označovány jako "historky z voorkamery". Odehrávají se totiž v "předsíni" transvaalského poštmistra Jurieho Steyna, kde se počátkem...

Kallocain. Karin Boye a její světově proslulý vizionářský román o budoucnosti lidstva

Kallocain je droga pravdy, po jejímž požití každý vyzradí na sebe i na své nejbližší i ta nejskrytější tajemství. Její objevitel je zde loajální souvoják Světového státu Leo Kall, který...

Povedené povídky mistra pera J.D. Salingera a den pro banánové rybičky

Spisovatel se pozná podle toho, jak umí napsat povídku. Podle toho objevíte skutečné mistry pera a Salinger k nim patřil. Dokázal na pár řádcích vyjadřit to, na co Jirásek potřeboval...

Salin dar, neuvěřitelně čtivý příběh židovské dívky

Sala strávila v pracovním táboře v Česku za války tři roky. Její vzpomínky a dopisy z té doby zachytila v knize Salin dar její dcera Saly, Ann Kirschner. Paní Sala...

Inspirující myšlenky...

Nejradši jsem sám, to mne nikdo neruší. Neboť všichni se vracejí stále k témuž tématu, jak se jim vede špatně a jak se jim vede dobře, tomu se to líbí, onomu se to nelíbí, a brzy zas jsou u věcí, které tvoří jejich život. Dříve jsem jistě právě tak žil, ale teď nenacházím v sobě nic společného s těmito věcmi... Mnohdy sedím s některým z nich v hospodské zahrádce a pokouším se jim vysvětlit, že v tom je už vlastně všecko: moci tak tiše sedět. Přirozeně, že tomu rozumějí, přiznávají to, shledávají to taky, ale jen slovy, jen slovy, to je to, cítí to, ale stále jenom napolo. Jiný jejich život lpí na jiných věcech, jsou tak rozděleni, nikdo to ne cítí celým svým životem; ani já sám neumím dobře říci, co myslím.
Erich Maria Remarque (1898 – 1970), Na západní frontě klid