horlaKdo je to Horla? Neuchopitelný, neviditelný přelud Guy de Maupassanta, bytost vstupující bezohledně do vaší mysli, aby vás podmanila. Nelze ji chytit, nelze zapudit, je všude, stačí jen pomyslet. Ovládá vás a požírá den po dni...

Horla je mimořádná povídka, která je svým způsobem krutým zrcadlem jeho blížící se smrti.
V době psaní trpěl Maupassant syfilidou, tenkrát nevyléčitelnou nemocí. Ztrácel na čas zrak, trpěl silnými migrénami, depresemi. Strach z blížící smrti ho začal plně ovládat a vyvolával v něm řadu halucinogenních obrazů, které dokázal mistrovsky popsat ve svém hororu. Sám napsal: "Minulost mě přitahuje, současnost mě děsí, protože budoucnost je smrt."

Je asi zřejmé, že na sklonku života, trpěl Maupassant psychickým stavem, který se v psychiatrii označuje jako heautoskopie. (halucinace vlastní osoby)
Nemocný trpí fantaskními představami o svém dvojníkovi, který ho pronásleduje, přesně jako v Maupassantově povídce. Vynikajícím způsobem se o této nemoci zmiňuje kniha Vondáčka a Holuba: Fantastické a magické z hlediska psychiatrie. Podle povídky je zřejmé, že Maupassant trpěl také tzv. negativní autoskopií, to znamená, že člověk naopak nevidí ani sám sebe, například v zrcadle.

Je neuvěřitelné, že tento víc jak 120 let starý horor Guy de Maupassanta je dodnes při čtení fascinující. Povídka byla i v tehdější literatuře velmi atypická a platí to dodnes. Námět povídky oslovil např. Lovercrafta, který téma použil pro svůj příběh "The Call of Cthulhu", kde mimozemská bytost ovlivňuje lidskou mysl a je předurčena ovládnout lidstvo.

Obrazy popsané v povídce se také objevují v životopisném filmu Michela Dracha: Guy de Maupassant (1982).

Horla | Maupassant Guy de /

Výpisky z povídky:

25 května. Žádný obrat k lepšímu! Se mnou je to opravdu divné. Jakmile se blíží večer, zmocňuje se mě nepochopitelný neklid, jakoby noc skrývala přede mnou cosi hrozivého. Chvatně povečeřím a popkouším se pak číst. Nechápu však ani jediného slůvka., jen stěží rozeznávím písmena. Chodím tedy po pokoji od stěny ke stěně a z rohu do rohu, svírán nejasným a nepřekonatelným strachem, strachem před spánkem a strachem před postelí!
...
Procházel jsem ulicemi. Ohňostroje a prapory naplňovaly mě radostí jako děcko. A přec je to náramně hloupé veselit se v určitý den podle vládního nařízení. Lid je bezhlavé stádo, ihned pitomě trpělivé, hned zase sveřepě střečkující. Řeknou mu: „Bav se!“ I baví se. Řeknou mu: „Jdi se rvát se sousedem!“ I jde se rvát. Řeknou mu: „Hlasuj pro císaře!“ I hlasuje pro něj. Nato mu řeknou: „Hlasuj pro republiku!“ I hlasuje zase pro ni. Ti, kdož ho řídí, jsou rovněž hlupci, kteří místo aby byli poslušni lidu, jsou poslušni principů, které jsou pošetilé, plané a falešné už proto, že jsou to pouhé principy, což je totéž jako ideje pokládané za pevně vyhraněné a nezměnitelné na tomto světě, kde si nejsme ničím jisti, neboť světlo je klam stejně jako zvuk.

Beletrie světová – nové knihy

Poslední noc na Klikaté řece. Vynikající Irvingův dramatický a znepokojivý příběh

Nový román jednoho z nejznámějších a nejoblíbenějších anglicky píšících autorů se začíná odvíjet v polovině 50. let ve vývařovně dřevorubecké osady v severním New Hampshiru, kde si úzkostný dvanáctiletý chlapec...

Nadechnout se. Orwelův pohled na životní prázdnotu a bezcenné cetky povrchní zábavy

Nadechnout se – název knihy, který sám o sobě, bez ohledu na dobový kontext, autora či žánr, evokuje představu touhy (ať proměněné ve skutek nebo ne) po nějaké pozitivní změně...

Finsko to je Kalevala, protože Kalevala je finský národní epos

Kalevala je finský národní epos. Jedná se o sbírku lidové zpívané poezie, historických příběhů i pohádkových motivů z finské, karelské historie a mytologie, která byla v konečné podobě vydána 28...

Nepřekonatelný Saturnin Zdeňka Jirotky je skvělý lék na špatnou náladu

Saturnin Zdeňka Jirotky je skvělý lék na špatnou náladu, stačí se jen začíst do několika stránek a máte oči plné smíchu. Neustálá proměna sluhy v pána svého pána doslova voní...

Marťanská kronika, vizionářské dílo skutečného humanisty Raye Bradburyho

Klasika, kterou naleznete v seznamu 100 nejdůležitějších knih 20. století deníku Le Monde. Kdo nečetl Bradburyho, jednoho z velikánů světové prózy, nemá vztah ke knihám.

Byli jednou dva písaři Bouvard a Pécuchet. Humorně o lidské hlouposti a pseudovědě

V Česku asi nejznámější román Flauberta díky televiznímu seriálu "Byli jednou dva písaři" režiséra Jána Roháče, v kterém hráli v nezapomenutelných rolích Jiří Sovák a Miroslav Horníček. Pokud ale přečtete...

Kniha smíchu a zapomnění. Kunderova první i poslední kniha

Kniha je prvním Kunderovým románem psaným v cizině (1978), za které mu bylo odebráno Československé státní občanství. Příběhy v knize jsou Kunderovým obrazem fungování společenských mechanismů a jejich dopadů na...

Inspirující myšlenky...

A vôbec, hudba je čosi strašné ... Hudba pôsobí, že zabúdam na seba, na svoje skutočné položenie, prenáša ma do akéhosi iného, nezvyčajného duševného stavu: pod vplyvom hudby sa mi zdá, že cítim to, čo vlastne necítim, že chápem to, čo nechápem, že môžem to, čo nemôžem...
Lev Tolstoj, Kreutzerova sonáta