spanek murakamiTéměř hororová povídka známého japonského autora Haruki Murakamiho se nevymyká z jeho u nás známé tvorby. Hrdinka příběhu má podruhé ve svém životě velmi podivnou poruchu spaní. Co ji napadá a jak funguje v dnešním odcizeném světě, až do konce příběhu přečtete určitě se zájmem a linka vyprávění vás udrží v pozornosti.

Knížku vydal Odeon opět ve vynikajícím překladu Tomáše Jurkoviče tentokrát s ilustracemi německé výtvarnice Kat Menschik, které silně připomínají japonská manga.

Ukázka z knihy...

Jak se přibližuje úsvit, cítím konečně, že se mi daří trochu dřímat. O pořádném spánku ale stejně nemůže být ani řeči. Slabounce rozeznávám pod prsty jakýsi jeho okraj. A moje vědomí bdí. Já sotva znatelně podřimuji.

Mé vědomí však za tenounkou stěnou sousedního pokoje zůstává zcela jasné a bdělé a upřeně mne pozoruje. Zatímco se mé tělo potácí v příšeří, nepřestává těsně vedle sebe cítit pohled a dech mého vlastního vědomí. Jsem tělem, které se pokouší usnout, a zároveň jsem
vědomím, které chce setrvat ve stavu bdělosti. Taková polovičatá dřímota na mně pak setrvává po celý den. Hlavu mám neustále jako v lehké mlze. U ničeho už nerozeznávám vzdálenosti, kvalitu, kvantitu ani dojmy. A dřímota se na mě valí v pravidelných intervalech jako příboj. Na sedadle ve vlaku, v lavici v učebně anebo za stolem u večeře usínám, ani nevím jak. Mé vědomí se ode mne vzdaluje čím dál víc. Svět se neslyšně otřásá. Z rukou mi padají na zem nejrůznější věci. Tužky, kabelky, vidličky bouchají hlasitě o podlahu. Chce se mi už jen padnout tváří dolů a usnout jako dřevo. Ale nejde to. Pořád mě nerozlučně doprovází bdělost. Nepřestávám vnímat její chladný stín. Stín, který náleží mně samotné. Zvláštní, říkám si v dřímotách.

Ocitla jsem se ve svém vlastním stínu. Dřímám za chůze, dřímám při jídle, dřímám při hovorech s lidmi. Kupodivu si ale nikdo kolem nevšimne, v jaké jsem extrémní situaci. Za ten jediný měsíc jsem zhubla celých šest kilo. Přesto si toho nevšimla ani má rodina, ani nikdo z mých přátel. Že jsem totiž celou dobu prožila ve spánku.

Haruki Murakami / Spánek / Vydal Odeon, 2014


Beletrie světová – nové knihy

Baron na stromě – společnost a dav podle Calvina pohledem ze stromů

Groteskní román italského spisovatele Italo Calvina je situován do 18 století a popisuje neuvěřitelné příhody barona, který jako chlapec vylezl na strom. Učinil tak proto, aby ušel otcovu trestu, protože...

Amsterdam. Jedna z nejbrilantnějších knih McEwana o bezcitnosti a bezděčné krutosti

  Úsporný příběh, za který autor získal v roce 1998 Bookerovu cenu, se odvíjí v nečekaných zvratech a vedle Betonové zahrady jde o nejbrilantnější spisovatelovu psychologickou studii bezcitnosti a bezděčné krutosti.

Marťanská kronika, vizionářské dílo skutečného humanisty Raye Bradburyho

Klasika, kterou naleznete v seznamu 100 nejdůležitějších knih 20. století deníku Le Monde. Kdo nečetl Bradburyho, jednoho z velikánů světové prózy, nemá vztah ke knihám.

451 stupňů Fahrenheita, kanonické dílo Ray Bradburyho z roku 1953!

Bradburyho kanonické mistrovské dílo, ve kterém vykreslil naši utopickou budoucnost, jehož základní myšlenkou je: Myšlení je pro stát nebezpečné a jen státu se má věřit, hlídejte své sousedy a hlavně...

Muž na létající hrazdě. Mimořádná kniha velkého humoristy Jamese Thurbera

V osobnosti Jamese Thurbera (1894 – 1961) vyrostl ve Spojených státech „největší americký humorista od dob Marka Twaina; a stejně tak jako Mark Twain byl Thurber ještě daleko víc než...

Hlad Knuta Hamsuna po identitě umanutého muže, který chce jen psát

Hlad Knuta Hamsuna je čtyřdílný příběh umanutého muže, rozhodnutého žít takřka jen z publikování článků. Jeho hrdost je taková, že je-li mu jednou umožněno přespat v nouzi na strážnici, ráno...

Beránek. Sundala jsem Ježíše z kříže, abych ho vrátila lidem, píše Lenka Procházková

Kniha, která by měla být doporučenou četbou pro všechny kněze a věřící. Zvláště v dnešní době. Popisuje hluboce lidský příběh o hledání pravdy, o smyslu života a integrity jedince ve...

Myšlenky z knih

Vzdělání je to, co člověku zůstane, když zapomene, co se naučil ve škole.
Albert Einstein