Čo môžete povedať o dvadsaťpäťročnej žene, ktorá zomrela? Že bola krásna. A vtipná. Že milovala Mozarta a Bacha. A Beatles. A mňa.

lovestory250.jpg
Je málo kníh, ktoré dokážu čitateľa zlákať hneď prvou vetou. ( Napríklad John Irving je špecialista na šokojúce úvody, ale aj jemu to zaberie aspoň prvý odstavec.)
Všímate ako ste zrýchlili tempo aby ste sa dozvedeli, z akej je to knihy? Erich Segal, Príbeh našej lásky. Príbeh mladých manželov z obdobia sedemdesiatych rokov, ktorí sa zoznámili na Harvarde. On bohatý, s klasickým problémovým vsťahom s otcom, ona polosirota chudobného Talianskeho obchodníka. Zaľúbia sa, zoberú sa a žijú štastne kým ich smrť nerozdelí. To je v tomto prípade veľmi rýchlo.

Knihu mi dala moja teta. Prečítala som za jednu noc. Mala som sedemnásť a menšie sadomasochistické sklony. Zámerne som vyhľadávala romány plné utrpenia a nenaplnenej lásky, aby som sa mohla trýzniť. Celé noci som potom ručala do vankúša a pripravovala scenár vlastnej love story. Úplne som chápala, ako mohol  Heathcliff z Búrlivých výšin po smrti Kathy zošalieť a bola som si istá, že tak by som dopadla aj ja. Teraz ako matka dvoch detí myslím, že smrť partnera je to niečo s čím sa dá vyrovnať skôr ako so smrťou dieťaťa ( ešte štastie, že muž tieto moje články nečíta).

A prečo o tom vlastne píšem?
Pred pár dňami som tú knihu oprášila a začala čítať. Znova som bola v svojej izbe oblepenej plagátmi, znova som revala a znova som snovala príbeh svojej love story. Milujem knihy, ktoré v človeku zanechajú rovnaký dojem v ktoromkoľvek období života ich číta. Za posledných pár rokov sa mi dostali do rúk knihy o láske ale ani pri jednej som sa tak dobre nevytrápila ako pri tejto. A povedzte, nie je to paráda raz za čas si dobre zabulit?

Populární Erich Segal

Erich Segal se narodil 16. června 1937 v Brooklynu. Vysokoškolský diplom obhájil na Harvardu, kde si vůbec jako první z posluchačů zvolil oba latinské studijní obory – rétoriku a klasickou poezii. Po absolutoriu působil na Harvardu a v Yale. Hostoval jako profesor na univerzitách v Princentonu a Mnichově.

Během své profesorské dráhy napsal řadu odborných vysokoškolských prací. Zaměřil se v nich na antickou komedii, řeckou tragédii a latinskou poezii. Od doby vysokoškolských studií se věnuje svému hobby – populární beletrii. Pro Hollywood napsal několik filmových scénářů, z nichž nejúspěšnější byl k filmu Žlutá ponorka (The Yellow Submarine) pro Beatles.

Na beletristickém poli Segal zazářil v roce 1970, kdy vyšel jeho první román LOVE STORY. Kniha se stala téměř přes noc senzací, v průběhu let byla přeložena do třiatřiceti jazyků a prodalo se více než 21 miliónů výtisků. Za filmový scénář k Love Story dostal autor Zlatý glóbus a film byl nominován na 7 Oscarů včetně scénáře.

Poslední léta prožil otec dvou dcer, z nichž starší Francesca je také spisovatelkou, s manželkou Karen v Anglii, kde vyučoval na Wolfson College v Oxfordu. Rád běhal dálkové tratě, absolvoval přes 40 maratónů.
Segal zemřel ve věku 72 let, 24.1.2010  v Londýně. Během svého života dokázal naplnit to, o čem mnozí autoři jen sní. Zdárně kloubil výuku na Yaleově univerzitě a Oxfordu s prací na scénářích pro Hollywood a sem tam si vystřihl nějaký ten bestseller. Tím se stal hlavně milostný román Love Story, jímž před čtyřiceti lety očaroval americké čtenáře a pak i filmové diváky po celém světě.

Erich Segal - Vyšlo česky:

Příběh jedné lásky, Melantrich, 1981
Doktoři, Svoboda, 1992
Víra a láska, Knižní klub, 1993
Oliverův příběh, Melantrich, 1993
Muž, žena a dítě, Svoboda-Libertas, 1993
Love story, ČS, 1993
Gentlemani z Harvardu, Knižní klub, 1996
Promarněná šance, Lucka-Knižní klub, 2002
Osudová láska, Ikar, 2006



Beletrie světová – nové knihy

Stefan Zweig, Netrpělivost srdce, román o sentimentálním a zbabělém soucitu

Je dvojí soucit, píše v prologu své knihy Stefan Zweig. Jeden, ten zbabělý a sentimentální, který je vlastní jen netrpělivostí srdce, aby se co nejrychleji zbavilo trapného dojetí cizím neštěstím...

Oscar Wilde vykreslil Obraz Doriana Graye jako zrcadlo našeho bláznivého světa

Osiřelý mladý muž, Dorian Gray, podle naturelu zcela jistě deviant, jak by prohlásil účetní Klaus, je hrdinou románu Oscara Wilda. Ten v příběhu promítá charakter Doriana Greye do jeho obrazového...

Dickensova záhada Edwina Drooda. Tajemství nedokončeného románu s vraždou a duchy

Záhada Edwina Drooda - zřejmě nejslavnější nedokončený román ve světové literatuře - tajuplný příběh s vraždou a s několika duchařskými motivy.

Mravenci a Bernard Werber. Bestselelrová trilogie. Podobenství mravenčího světa s lidskou civilizací

Tajemný svět mravenčí civilizace, parodující v mnoha směrech civilizaci lidskou, záhadný příběh s hororovými prvky, překvapivý závěr. To je ve stručnosti vynikající kniha Francouze Bernarda Werbera Mravenci. Tato trilogie je...

Kallocain. Karin Boye a její světově proslulý vizionářský román o budoucnosti lidstva

Kallocain je droga pravdy, po jejímž požití každý vyzradí na sebe i na své nejbližší i ta nejskrytější tajemství. Její objevitel je zde loajální souvoják Světového státu Leo Kall, který...

Love story. Šokující příběh Ericha Segala a jeho první věta

Čo môžete povedať o dvadsaťpäťročnej žene, ktorá zomrela? Že bola krásna. A vtipná. Že milovala Mozarta a Bacha. A Beatles. A mňa. Je málo kníh, ktoré dokážu čitateľa zlákať hneď...

Inspirující myšlenky...

Což je civilizace něco jiného než schopnost používat věcí, jež vymyslel někdo jiný? I když Mloci, řekněme, nemají svých vlastních myšlenek, mohou mít docela dobře svou vědu. Nemají sice své hudby nebo literatury, ale obejdou se bez nich dokonale; a lidé počínají shledávat, že to je od těch Salamandrů báječně moderní. Tak vida, už se může člověk u Mloků ledačemus učit – a není divu: což nejsou Mloci ohromně úspěšní, a z čeho jiného si mají lidé brát příklad, ne-li z úspěchu? Ještě nikdy v dějinách lidstva se tolik nevyrábělo, nebudovalo a nevydělávalo jako v této veliké době. Nic platno, s Mloky přišel do světa obrovský pokrok a ideál, který se jmenuje Kvantita. „My lidé Mločího Věku,“ říká se s oprávněnou hrdostí; kam by se hrabal zastaralý Lidský Věk se svou pomalou, titěrnou a neužitečnou páračkou, které se říkalo kultura, umění, čistá věda nebo jak! Praví, uvedomělí lidé Mločího Věku už nebudou mařit svůj čas hloubáním o Podstatě Věcí; budou mít co dělat jenom s jejich počtem a s hromadnou výrobou. Celá budoucnost světa je v tom, aby se pořád zvyšovala výroba i konzum; pročež musí být ještě víc Mloků, aby mohli ještě víc vyrobit a sežrat. Mloci jsou jednoduše Množství; jejich epochální čin je v tom, že jich je tak mnoho. Teprve nyní může lidský důmysl pracovat naplno, neboť pracuje ve velkém, s krajní výrobní kapacitou a rekordním hospodářským obratem; zkrátka je to veliká doba. – Co tedy ještě chybí, aby se za obecné spokojenosti a prosperity uskutečnil Šťastný Nový Věk? Co překáží, aby se zrodila kýžená Utopie, v níž by byly sklizeny všechny ty technické triumfy a nádherné možnosti, které se lidskému blahobytu a mločí píli otvírají dál a dál, až do nedozírna?
Karel Čapek, Válka s mloky