zadusni_mse_za_hrabenkuNapínavý děj, humorný a slzavý zároveň, je zasazen do padesátých let dvacátého století, a proplétá se s ním milostný příběh vypravěčky Johanky, dcery bývalé správcové. Zámek Červená Lhota byl vyvlastněn, majitelé odešli do Rakouska, jen část jejich služebnictva zůstala zaměstnaná na nyní státním zámku.

Po několika letech přijde nečekaně dopis z Rakouska – všemi milovaná kněžna zemřela a jejím posledním přáním bylo, aby její popel uložili na Červené Lhotě. Bývalí zaměstnanci se rozhodnou, že navzdory nebezpečí, které jim hrozí od bdělých a ostražitých politických pracovníků v nové správě zámku, akci uskuteční, a to včetně zádušní mše. Jenže pak je na den uložení ohlášena návštěva papaláše z ministerstva, který si chce ze zámku udělat nadstandardní rekreační objekt...

holub jiri spisovatel

Názor na knihu: redaktorka Jana Semelková
Překvapivé je to, že autor dvou knížek pro děti (Kolik váží Matylda /2009/ a Vzpoura strašidel /2010/) se vrhl do vln literatury pro „velké čtenáře“. Trošku jsem se obávala, zda vyložený humorista, autor, který dokáže vidět svět dětskýma očima a skvělým dětským jazykem jej popsat, dokáže vstoupit do nových vod. A aby si to ani trošku neusnadnil, hned se pustil do historického tématu.
Nezklamal! Ač vážné a ne vždy veselé téma je zpracováno s humorným nadhledem, posunuje nás vpřed vtipnými dialogy a všichni aktéři dramatického příběhu s roky nestárnou. Jaké pohlazení…

Ukázka z knihy

„Paní Sofie zemřela,“ řekla jí máma tiše.
„To je mi líto, mami!“
Marie vzdychne a otočí se k oknu, zčásti už vyplněnému odpoledním sluncem. „To není všechno.“
Johanka se tváří zmateně. „Jak to, není všechno?“
Matka se podívá na Johanku. „Pan Johan píše, že ten řetízek, co byl v dopise, mi chtěla Sofinka dát, a že v poslední vůli si přála…“
„Co, mami, co?“
„…aby byl její popel uložen do rodinné hrobky v zámecké kapli.“
Johanka se prudce posadí. „Mami, to přece nemůžeme.“
„Já vím, že ne, ale…“
Matka chytne Johanku a přitiskne si ji k sobě.
„Musíme prostě něco vymyslet – jak to udělat a přitom nepřijít k úrazu!“
Ještě dodá: „Pan Johan prosí, zda by za zesnulou farář neodsloužil zádušní mši.“
Johanka se odtáhne od mámy a podívá se jí do očí. „Za tohle nás minimálně vyhodí, je ti to jasný?“
Chvíli je ticho. „Tak ať. Ať si nás propustěj,“ řekne do něj matka. „Co na tom? Sofince to dlužíme.“


Zádušní mše za hraběnku  |  Jiří Holub  |  vydáva Knižní klub, 2011


Beletrie světová – nové knihy

Michail Bulgakov a Mistr a Markétka. Světový román s ilustracemi Borise Jirků

Bezepsoru jeden z největších světových románů. Michail Bulgakov a Mistr a Markétka. Nové ilustrované vydání jednoho z nejznámějších ruských románů s více než osmdesáti obrazy Borise Jirků.

Amsterdam. Jedna z nejbrilantnějších knih McEwana o bezcitnosti a bezděčné krutosti

  Úsporný příběh, za který autor získal v roce 1998 Bookerovu cenu, se odvíjí v nečekaných zvratech a vedle Betonové zahrady jde o nejbrilantnější spisovatelovu psychologickou studii bezcitnosti a bezděčné krutosti.

Gončarov – Zbytečný Oblomov – Lišnyj čelověk

Oblomov, nejznámější dílo Ivana Alexandroviče Gončarova (1812 – 1891), podle kterého natočil vynikající film Nikita Michalkov, ale také vzniklo mnoho divadelních her. Dodnes je kniha pomyslné špičce literárního kulturního dědictví.

Útěk do divočiny. Nedomyšlený a naivní pokus o návrat ke kořenům lidství

V Apríli roku 1992, mladý muž z dobrej rodiny odišiel na Aljašku a vtúpil do severskej divočiny jej najvyššieho štítu, Mount McKinley. O štyri mesiace neskôr našla jeho rozkladajúce sa...

Victor Hugo a Muž, který se směje. Nejemotivnější román o znetvořeném světě lidí a hledání lásky

Je to zvláštní a mimořádně emotivní román. Na příběhu čtyřčlenné party komediantů dokázal Hugo (1802 – 1885) popsat bez příkras šílenou dobu na přelomu 17. a 18. století. Jak sám...

Stanislaw Lem a Solaris. Kniha, která předběhla lidské myšlení

Solaris je originálním pohledem na existenci jiné inteligence, než jakou si člověk dokáže představit a je také jedním z nejpromyšlenějších sci-fi románů Stanislava Lema.

Autista a poštovní holub. Kniha o autismu, o genialitě a tónech houslí

Kniha o autismu, o genialitě, o holubích návratech a tónech houslí. Janine ve svých sedmnácti letech podivně otěhotní. Tak trochu zvláštní nehoda, neboť otcem je brčko. Narodí se jí syn...

Inspirující myšlenky...

Což je civilizace něco jiného než schopnost používat věcí, jež vymyslel někdo jiný? I když Mloci, řekněme, nemají svých vlastních myšlenek, mohou mít docela dobře svou vědu. Nemají sice své hudby nebo literatury, ale obejdou se bez nich dokonale; a lidé počínají shledávat, že to je od těch Salamandrů báječně moderní. Tak vida, už se může člověk u Mloků ledačemus učit – a není divu: což nejsou Mloci ohromně úspěšní, a z čeho jiného si mají lidé brát příklad, ne-li z úspěchu? Ještě nikdy v dějinách lidstva se tolik nevyrábělo, nebudovalo a nevydělávalo jako v této veliké době. Nic platno, s Mloky přišel do světa obrovský pokrok a ideál, který se jmenuje Kvantita. „My lidé Mločího Věku,“ říká se s oprávněnou hrdostí; kam by se hrabal zastaralý Lidský Věk se svou pomalou, titěrnou a neužitečnou páračkou, které se říkalo kultura, umění, čistá věda nebo jak! Praví, uvedomělí lidé Mločího Věku už nebudou mařit svůj čas hloubáním o Podstatě Věcí; budou mít co dělat jenom s jejich počtem a s hromadnou výrobou. Celá budoucnost světa je v tom, aby se pořád zvyšovala výroba i konzum; pročež musí být ještě víc Mloků, aby mohli ještě víc vyrobit a sežrat. Mloci jsou jednoduše Množství; jejich epochální čin je v tom, že jich je tak mnoho. Teprve nyní může lidský důmysl pracovat naplno, neboť pracuje ve velkém, s krajní výrobní kapacitou a rekordním hospodářským obratem; zkrátka je to veliká doba. – Co tedy ještě chybí, aby se za obecné spokojenosti a prosperity uskutečnil Šťastný Nový Věk? Co překáží, aby se zrodila kýžená Utopie, v níž by byly sklizeny všechny ty technické triumfy a nádherné možnosti, které se lidskému blahobytu a mločí píli otvírají dál a dál, až do nedozírna?
Karel Čapek, Válka s mloky