Biografické knihy

Dvoudílná monografie mapující detailně život a dílo autora, které téměř nikdo nečetl ale všichni o něm zasvěceně hovoří.

První velká monografie Karla Zemana, světového režiséra, který inspiroval světové tvůrce v oblasti filmové fantastiky, z pera jeho dcery a vnučky.

Román Denní dům, noční dům situovala autorka do oblasti Kladska, kde poblíž českých hranic našla svůj nový domov. Každá věc má svou temnou a světlou stránku - píše autorka, obdivovatelka C. G. Junga - denní dům představuje skutečnost, noční dům sen, podvědomí, sídlo archetypů.

Spisovatelé Ivo Fencl a jeho otec Ivo Václav Fencl jsou autory publikace vydané v padesáti výtiscích, jež jsou číslovány a doplněny podpisy autorů, přičemž celek sestává jednak z veršů, jednak z prozaických sekvencí.

Když jsem spatřila upoutávku na knihu s jednoduchým názvem Paní Hemingwayová, okamžitě mne začala trápit otázka: která asi, vždyť byly čtyři? O které tedy vypráví román Naomi Woodové?

Velmi upřímná výpověď člověka a jednoho života v kontexu doby. Texty z let 1960/1999 aneb rozsáhlá kniha krátkých prozaických textů, deníkových záznamů, komentářů, záznamů snů a glos básníka Ivana Diviše.

Už víc jak 400 let jsou světu známá díla podepsaná Shakespearem.  Mezi desítkami knih, které ročně o něm vycházejí jen v Anglii, vyniká jedna, nazvaná stručně Shakespeare, kterou napsal emeritní profesor anglické literatury Park Honan a v Česku vyšla v překladu Břetislava Hodeka.

Kniha Zdánlivé zbytečnosti (Powerprint, 2013, 192 stran) od Kafkova pokračovatele Jana Kameníčka je knihou přinejmenším podvojnou. Jde o obsáhlé interview Jiřího Lojína, ale současně o svébytnou učebnicí psaní.

Trilogie Země zamyšlená spisovatele a malíře Ladislava Stehlíka  (1908 -1987) je neodmyslitelně součástí našeho literárního pokladu.  Potkával se nejen s půvabnou jihočeskou krajinou, ale též s mnoha zajímavými osobnostmi. Na ty zase vzpomíná jeho dcera, která si ponechala své dívčí jméno Blanka Stehlíková (*1933), ve sličné knížce Abeceda lásky (vydala Mladá fronta, 240 stran) s množstvím portrétů a ilustračních kreseb známých výtvarníků.

V částečně autobiografické knize Učení mučení vychází Daniel Pennac z paradoxní osobní zkušenosti: tento ve školních letech špatný žák, „beznadějný případ“, narozený v dobře zajištěné středostavovské rodině, která ho po mnoha průšvizích poslala do neoblíbené internátní školy, nakonec vystudoval vysokou školu a třicet let působil jako učitel na druhém stupni a profesor francouzštiny a francouzské literatury na lyceu.