V záplavě různých memoárů většinou s diskutabilní úrovní jsem sáhla po delší době rovněž po nepříliš vydařených literárních pamětech, které jsou však ve srovnání s dnešními pravým skvostem. Je jím vlastní životopis sochaře a zlatníka Benvenuta Celliniho (1500 – 1567)

vlastni zivotopis cellini


Dílo Celliniho bylo z velké části zničeno nebo se ztratilo.
Jeho nejznámějším zachovalým výtvorem je bronzová socha Perseus s hlavou Medusy, kterou můžete vidět ve Florencii nebo Nymfa ve Fontainebleau u Paříže či busta Cosima I. Mediciho.
Ve svém životopise popisuje nejen to dobré a dobrodružné, co zažil, ale i své zločiny, úspěchy a nezdary.

V. V. Štech začíná v předmluvě: „Jak podivné jsou příčiny a cesty slávy! Světová proslulost výtvarného umělce založená na knize! Sochař, který žije tím, co napsal.
Knihou neumělou, neliterární, nevyrovnanou, ale právě proto živou. Knihou rovnou překypující osobností, která se v ní zmítá, rozpaluje a řádí.“
První část se dochovala a proslula zejména Goethovým překladem, druhou část nechal autor spálit, sám se nazval špatným spisovatelem. Jeho bezprostřednost je však taková, že i dnešnímu čtenáři předkládá čtivý dokument své doby.
 
V češtině vyšel pětkrát, poprvé v roce 1930, naposledy v roce 1976 pokaždé v překladu Josefa Macha a Adolfa Felixe s vynikající předmluvou V. V. Štecha.

bouda cellini 2

bouda cellini 1
Ilustrace Cyrila Boudy k Celliniho aubiografii z roku 1936

Život Celliniho inspiroval Hectora Berlioze k napsání opery Benvenuto Cellini 
(libreto Léon de Wailly a Henri Auguste Barbier). Jedná se první kompletní operu Berlioze. V opeře nalezneme dvě spletené dějové roviny – první je Celliniho láska k Terese, druhou poté jeho triumf v podobě dokončení bronzové sochy Persea – tyto momenty byly inspirací pro skladatelovi nejkrásnější, zvučné a nežné hudební motivy, které dokreslují zmařelou lásku, milostnou zápletku, přetvářku, záměnu osob, světské veselí a slavnostní obřad. (poznámka redakce)

cellini persesus meduza
Benvenuto Cellini – Perseus s hlavou Medusy


Biografie – nové knihy

Rozhovory s Aničkou Viktora Fischla patří mezi knihy odposlouchané

Hovory s Aničkou patří mezi knihy "odposlouchané", jak je sám autor nazýval, a z nichž nejznámější je bezpochyby ta věnovan...

Jaroslav Durych. Život a dílo ve vztahu muže a ženy

Kniha se zaměřuje na jedno z nejvýznamnějších témat umělecké prózy Jaroslava Durycha, jímž je vztah muže a ženy. Zmíněn...

Ivo Fencl. Tři tváře Edgara Poea

Kniha volně navazuje na Fenclovu biografii Roberta Louise Stevensona (zřejmě první a zatím jedinou u nás samostatně vydanou), kt...

Arnošt Lustig i Ota Pavel. Krásně jsem si početl

Korespondence Arnošta Lustiga s Otou Pavlem, maminkou Terezií a sestrou Hankou. ...

Věčný Benvenuto Cellini. Světový sochař, který žil tím, co napsal

V záplavě různých memoárů většinou s diskutabilní úrovní jsem sáhla po delší době rovněž po nepříliš vydařených...

Myšlenky z knih

Jsme tady mezi spoustou lidí. Uprostřed tolika lidí se mě po nějaké době vždycky zmocní panika. Mám pocit, že by mě mohli duševně umačkat. Kdybych tu zůstal, asi bych se dal do křiku.... Někdy člověk přečte celou knihu a nenajde jedinou větu, kterou by si zapamatoval a mohl citovat. A co s takovou knihou, řekněte?...Naštěstí u mne lidé nezůstavují mnoho stop. Snadno na mne udělají dojem, jako loď brázdu na vodě. Ale voda se zase zavře.
Aldous Huxley, Kontrapunkt