V knize Potkávání setkávání – Listování v osudech Zdeňka K. Slabého (*9. 6. 1930) (vydal Volvox Globator, 2015) naleznete různé poklady. Je tam např. vyznání Gabriele Dubské od Karla Konráda. Taková se už ilustrátorům nepíšou…

potkavani setkavani


Nejsou to paměti v obvyklém slova smyslu, jak se píše na záložce. Z. K. Slabý se v průběhu své literární práce setkával (už od mládí) s řadou českých, slovenských, polských, ruských, německých, francouzských a japonských a dalších osobností.

Ukázka z knihy:

Pozor na autostop!
   Eva v ráji měla úžasnou výhodu, že tenkráte nebyl vynalezen kalendář.  Tudíž jí nemohlo být připamatováno, kolik je jí let. Darmo to nebyl ráj, vždyť vůbec nepoznala, co je to životní jubileum, jaká je to plískanice.
   Mělo by se uzákonit – v duchu téhle rajské tradice – aby oslavování dámských výročí bylo úředně zakázáno jako například střílení prakem v pasážích Václavského náměstí. Ale když se tak doposud, žel ještě nestalo, lze neskoro tvrdit, že alespoň ony ženy, které se narodily na počátku jara, mají o kapánek příznivější osud než ty mnohem později přivedené na svět, jelikož jim můžeme nabídnout místo omelety, nadívané gratulací, kytičku prvních fialek anebo pugét kočiček. Právě jsem jich natrhal u Sychrovského rybníku celou náruč a všechny jsou čistokrevné.
   Vyprávěl jsem jim, že je pošlu Gabriele Dubské do Prahy. Víte, milé kočičky, říkal jsem jim, té paní je dneska padesát let – vám to mohu svěřit, vy to nikde nevymňoukáte. Je to akademická malířka, abyste věděly, a umí rozkošně pomalovat dětské knížky, to se ví, že také ráda portrétuje vaše ct. příbuzné, ty čtvernohé a vousatější, než jste vy, až je uvidíte od ní vykolorované, nestačíte mžikat.
Ale nejdříve vás musím trošku ponaučit, co to asi je umění. Neohlížejte se mi přitom okolo, budu hovořit velmi stručně. Vězte, umění je druh citu, který touží po tom, vyjadřovat se hezky, který touží po tom, aby lidské dílo se přibližovalo kráse. A Gabriela Dubská má tenhle zvláštní cit. Když vede na procházku po kreslícím papíře své tužky, pera, uhly, štětečky a barvy, všechny se počnou těšit, poskakovat a jeden přes druhého si vyprávět všelijaké očarované příběhy. Gabriela Dubská je naučila, aby nezůstalo jenom při tom, ale aby všechno tohle nakreslily a vybarvily, ať také mohou plesat děti, až to uvidí v knížce. Však ty obrázky paní Dubské mají duši, srdce. Ale i náběh ruměnce, jaký zdobí dětské tváře, když je něco okouzlí.
   Říkám vám, pamatujte si to: nejlepší ilustrace knih pro školáky a i pro děcka, která ještě chodí do kašičky, jsou bezpochyby nejiné, než jaké se nezamlouvají pouze jim, nýbrž i nám, dospělým.
Gabriela Dubská nespokojuje se tím, že porozumí slohu básní nebo prozaických dějů, jejichž znění má výtvarně doprovodit, leč spolupodílí se na představách spisovatele. A tím prodlužuje, abych to tak označil, dojem a účin čtených vět; převádí a rozlévá ho z očí dítěte do jeho mysli, takže je tu vlastně dvojí niterné proudění, které spolu splývá, a tím se zmnožuje. A jakže toho dociluje? Nu, je tomu asi proto tak, domnívám se, že Dubská se vyhýbá přímé i doslovné popisnosti, že nemaluje jedině to, co je nasnadě, co se nabízí, o čem se na stránkách vypráví, nýbrž pokouší se o výtvarné dobásnění. A tím si vysvětlíme, že v jejích kresbách a malbách převládá jemnost a snová nálada, křehká, jako kdyby byl obraz potažen pohádkovým mušelínem, neskutečným, a přitom však věrojatným. Gabriela Dubská totiž vytušila, že mateřštinou dětského věku, a zejména toho předškolního, je lyričnost. Je třeba uvítat, že nastoupila tuto cestu, ne vždy schůdnou, po které se patrně nezabloudí, když chceme jíti vstříc dětské fantazii a dojít až k jejím zahradám, zavřeným před námi na devět petrklíčů.
   A ještě jsem vám opomenul povědět, milé kočičky, že Gabriela Dubská má jiné rozsáhlé zásluhy. Je vedoucí redaktorkou jednoho z oddělení Státního dětského nakladatelství. A snad už jste zaslechly od zdejších a přespolních děvčátek a kluků, že jakost a vybavení knížek tohoto vydavatelství, a to jak pro stránce obsahové, grafické a výtvarné, je nám v cizině záviděno. (Bodejť by také ne, vždyť tam vyšly i mé říkánky… a heč, ilustrovány byly – hádejte kým? No přeci Gabrielou Dubskou!)
   Tak už putujte to Prahy. Ale pozor, nejeďte mi tam autostopem, nebo vás pan automobilista zaveze do hospody – U dvou koček. Tak šťastnou cestu!

Karel Konrád, Dobříš, Zámek (z roku 1965, citováno z Potkávání Setkávání  - Listování v osudech Zdeňka K. Slabého, Volvox Globator, 2015)

potkavani kniha slaby

Biografie – nové knihy

Park Honan - Shakespeare, vynikající a čtivá kniha o světové legendě

Už víc jak 400 let jsou světu známá díla podepsaná Shakespearem.  Mezi desítkami knih, které ročně o něm vycházejí j...

Zdánlivé zbytečnosti. Vzpomínky na Ladislava Fukse, trocha lekce psaní. Radí Jan Kameníček

Kniha Zdánlivé zbytečnosti (Powerprint, 2013, 192 stran) od Kafkova pokračovatele Jana Kameníčka je knihou přinejmenším podvoj...

Blanka Stehlíková. Dcera malíře Ladislava Stehlíka o osobnostech naší kultury

Trilogie Země zamyšlená spisovatele a malíře Ladislava Stehlíka  (1908 -1987) je neodmyslitelně součástí našeho literá...

Učení mučení Daniela Pennaca. Biografie beznadějného žáka, později profesora

V částečně autobiografické knize Učení mučení vychází Daniel Pennac z paradoxní osobní zkušenosti: tento ve školních le...

Potkávání setkávání II. Listování v osudech Zdeňka K. Slabého

O vzpomínkách PhDr. Zdeňka Karla Slabého (*1930) na rozličné osobnosti našeho i zahraničního kulturního světa psaly Literár...

Inspirující myšlenky...

Chomský zmiňuje obrovské množství kapitálu, který je investovaný do reklamy a marketingu a „doma“ se užívá především k udržení konzumní společnosti. Před několika lety si „markeťáci“ uvědomili, že nezasahují velkou část společnosti. Protože nemá peníze - děti. A tak bylo vynaloženo spousta úsilí a přemýšlení jak vyvinout propagandu zamířenou na děti. Aby otravovali a škemrali u svých rodičů. Tahle disciplína aplikované psychologie, anglicky „nagging“ se nyní již vyučuje jako předmět na vysokých školách. Tady má Noam výborný vhled, že reklama podvrací trh. Neboť podle teorií ekonomie je trh založený na informovaných spotřebitelích, kteří dělají racionální rozhodnutí. Ale když se podíváme na televizní reklamy, jsou udělané tak, aby vytvořily neinformované spotřebitele dělající nerozumná rozhodnutí. To samé se děje ve volbách, které stojí na PR průmyslu (mluví o USA, analýza dalších států by byla velice zajímavá). Ten se rozhodně nesnaží vytvořit dobře informované voliče dělající rozumová rozhodnutí. Stejné techniky, které se používají k podlomení trhu, se používají k podlomení demokracie.
Noam Chomsky a Andre Vltchek, On western terrorism