food junkieAutobiograficky laděný příběh na pomezí beletrie a literatury faktu o autorově vášni číslo jedna (kromě psaní): jídle a gastronomii. Tato záliba přivedla Monse Kallentofta dokonce mezi členy poroty, která vybírá padesátku nejlepších restaurací na světě.

V knize sledujeme autorovu nadšenou a posedlou honbu za nejzajímavějšími kulinářskými zážitky.
Temný, bouřlivý a fascinující příběh zavádí čtenáře přímo do center gastronomického vesmíru, od pouličních stánků v Bangkoku až po nejvyhledávanější restaurace v New Yorku.

Kniha se postupně stává i milostným románem, vyprávěním o přežití a o hledání domova a pevného bodu v životě.
Zaujme každého, komu připadá jídlo zajímavé a kdo chce nahlédnout do zákulisí nejlepších světových restaurací. Není to kuchařka s recepty, fotografiemi či ilustracemi, spíš příběh člověka milujícího jídlo a gastronomii. Ta je pro Monse Kallentofta záležitostí života a smrti, způsobem úniku a pátráním po pravdě o sobě samém.

Mons Kallentoft / Food Junkie — Posedlý jídlem / Příběh gastrozávisláka / Přeložila Marie Voslářová / Vydal Host, 2014, hostbrno.cz

Mons Kallentoft (nar. 1968) pracoval v reklamě a jako novinář.
Debutoval románem Pesetas (Pesety, 2000), za nějž získal prestižní cenu Katapultpriset za nejlepší švédskou prvotinu roku 2000. Napsal další dvě oceňované prózy a (prozatím) sedmidílnou románovou sérii o kriminální inspektorce Malin Forsové. V nakladatelství Host v českém překladu dosud vyšly knihy Zimní oběť (2007), Letní smrt (2008; obě česky 2011), Podzimní vražda (2009; česky 2012) a Jarní mrtví (2010; česky 2013). Román Páté roční období (2011) vyjde v květnu 2014. Posledními dvěma díly série jsou romány Vattenänglar (Vodní andělé, 2012, připravujeme
k českému vydání) a Vindsjälar (Větrné duše, 2013).

Napsali o knize:

Jediným úkolem gastronomie a luxusních restaurací je zastavit čas. Tady a teď, ty, já a talíře. A žádné hloupé otázky. Když se podaří dosáhnout harmonie, jedná se o nepřekonatelný zážitek. Nejzákladnější potřeba je povýšena k tomu nejzbytnějšímu: k požitku. A naopak. Ale Food Junkie nezprostředkovává pouze chutě a pocity, s nimiž člověk konzumuje lahůdky. Autor se naštěstí příliš nepouští do zapálených technických výkladů na téma, jak se ten či onen pokrm připravuje, a vzdává se i vymýšlení výrazů charakterizujících chuť, které si stejně nikdo jiný s ničím nespojí. Pro Kallentofta je jídlo pocit, výraz a dojem. V tom s ním každý čtenář může držet krok.
Mattias Kroon, Sydsvenskan

Není to ani fikce, ani deník, spíš jakýsi halucinační cestopis.
Sydsvenskan

Kdo četl Kallentoftovy články o gastronomii, ví, že tento spisovatel o jídle psát umí. Dokáže ho vylíčit tak živě, že cítíme jeho vůni a chuť.
Svenska Dagbladet

Kallentoftova kniha je zajímavou směsicí autobiografie, reportáže o jídle, cestopisu a románu s existenciálními tóny. Vytříbenost jeho jazyka proměňuje jídlo a pití v něco nádherného. Nejlepší pasáže jsou ty, v nichž se Kallentoft zastavuje a nechává slova promlouvat o hledání sebe samého; tehdy příběh přestává být reportáží a stává se románem.
Folkbladet

Cestopisy – nové knihy

Indický hlavolam Zdeňka Mahlera. Nadčasový cestopis

Kdo nebyl v Indii, neví a neporozumí. Zdeněk Mahler (7.12. 1928 – 17.3, 2018), ale toto pravidlo lehce nabourává vtipným vyprávěním s velmi trefnými postřehy. Vytvořil tak bez nadsázky klasické...

Henry David Thoreau a slavný cestopis Mainské lesy. Poprvé česky.

Málem zapomenutý americký myslitel Henry David Thoreau (1817 – 1862) je v Česku znám především knihou Walden aneb Život v lesích. V ní popisuje svůj originální pohled na existenci jednotlivce...

Plachetnicí pro pírko tučňáka aneb o první české plavbě kolem světa

Jeden z největších českých mořeplavců Ruda Krautschneider ve své poutavé knize popisuje plavbu kolem světa v antarktickém pásmu, přistání na pustých ostrovech, ale i barvitost Austrálie, Afriky, Jižní Ameriky a...

Putování za sokolníkem. Emotivní cestopis Karly Erbové

Známá básnířka z Prahy a Plzně vydala v Tišnově vzpomínku na čtyřicet let její duší vzpomínaný výlet s kamarádkou, na cestu tam a zpátky na Moravu a nazpět do Plzně...

Světadíl pod Himálajem. Hanzelka a Zikmund, Himaláj, hinduismus a vliv na chování ptáků

Kdyby chtěl někdo tvrdit, že náboženství nemá vliv na zvířata, budu se s ním přít do krve. A dokážu mu, že je vedle. Ale abyste mi rozuměl, nedám se zmást...

Jak se stát Britem aneb s humorem o tom jak zůstat Britem v mizející Británii

Spisovatel George Mikes (1912-1987) ve svých úsporných, ale vtipných povahopisných črtách, postihuje svéráz života v Anglii stejně, jako kdysi se o totéž pokusil Karel Čapek v Anglických listech. V knize...

Pachtění za třpytem. Čtivý románový cestopis Oty Ulče

Ulčův román-cestopis, je zajímavé dílo, ve kterém se autor dopouští různých výkladů o politice, kultuře, zemích, ostrovech, přístavech a především popisů různých postav.

Inspirující myšlenky...

Zkoumáme minulé věky a útrpně usmíváme, ba posmíváme se božské té naivnosti, nemotornosti a neurvalosti svých praotců, aniž by nám napadlo, že věkové pozdější budou se rovněž tak posmívati nám... Jaká je příčina, že nevznikají v mozcích našeho věku podobné myšlenky jako v mozku Homerovu, Sofoklovu, Aeschylovu, Euripidovu, Aristofanovu, Shakespearovu, Cervantesovu, Danteovu, Miltonovu, Petrarcovu, Tassonovu, Calderonovu, Moliérovu, Voltairovu, Rousseauovu a jiných? Jeť snadněji cizím mozkem mysliti, cizí myšlenkou se honositi a oblažiti sebe i jiné, než vlastní myšlenku z mozku svého vykřesati. A přece žijeme ve věku – pokroku! V čemž se ale jeví tento pokrok?
Jakub Arbes (1840 – 1914), Mozek Newtonův