smrtelne-stroje-reeve
Líbilo by se Vám uhánět futuristickou krajinou v pojízdném městě? Naskočte si s Philipem Reevem do jeho příběhu Smrtelné stroje a nechte se přenést do daleké budoucnosti - někdy kolem 40. století, kdy Zemi zdevastovala atomová válka, Atlantský oceán zcela vyschl a mohutné tektonické otřesy daly vzniknout novým horským masivům.

tobias lolnessKnížka Tobiáš Lolness. Život ve větvích vás přenese na velký starý strom, kde vám před očima ožije do detailů vybájený miniaturní svět. Svět maličkých lidí, kde je jedinec s výškou dva milimetry už obr a hromotluk, kde lovci chovají místo psů obávané „bojové mravence“, dřevorubci kácejí lišejníkové lesy a vědci bádají zda existuje život mimo strom.

prazdniny s sherlockem holmesem„Sherlocku Holmesi! Vaše pátrání je marné. Kosa tentokrát narazila na kámen. Zanechte pátrání včas, než Vás potká neštěstí. Konečně se našel někdo, kdo je chytřejší než Vy. VRAH.“ Už takovýto dopis by mohl dokazovat, že kniha, jejíž je zábavnou součástí, náleží kategorii takzvaného literárního braku.

dokonaly nuz pullmanPsát recenzi na druhý díl trilogie Jeho šerá hmota je věc záludná. Zkuste si představit úvahy o Dvou věžích Tolkiena odtrženě od Společenstva prstenu a Návratu krále. A ještě k tomu nesklouznout k vyprávění textu, v jehož zápletce je všechna sůl. Nezbude vám, než mluvit mlhavě, v narážkách ...

Image Je to velice zvláštní pocit když víte, že určité dílo vzniklo za vašeho života, docela nedávno, že jste jeho současníky a svým způsobem i vrstevníky, ale kromě toho, že to dílo sdílí stejnou dobu s vámi, se zároveň už také vymklo času, protože vešlo do klasiky a tudíž do věčnosti. Je zvláštní, když se vám to odehraje na očích. Nekonečný příběh od Michaela Ende, neboli Kniha knih, jak ji autor sám nazývá prostřednictvím svého hrdiny Bastiána, je právě takový případ. Byla napsána v roce 1979, za mého dětství, a téměř hned vzápětí se zařadila mezi poklady světové literatury, kam po právu patří.

lesohradPo celá staletí byly do utajené odlehlé obory jménem Lesohrad shromažďovány kouzelné bytosti – zabránilo se tak jejich úplnému vyhynutí. Lesohrad je nyní jedním z posledních útočišť, kde mohou podobní tvorové nerušeně žít. Báječné? To rozhodně. Vzrušující? To si pište. Bezpečné? Ehm... vlastně právě naopak.

stin modreho byka medekJeden z nejvýše oceňovaných historických románů s fantastickými prvky nás zavádí do české kotliny čtvrtého století, kde dochází ke konfliktu mezi zájmy tamních knížat, vzdálené římské říše a vymírajícího národa keltů. Čtenář, který chce porozumět Stínu modrého býka, musí ale zpočátku vytrvat, protože zhruba první třetina zajímavým způsobem popisuje to, o co půjde, teprve pak do sebe začně všechno zapadat a gradovat.

Fantasy pro mládež – nové knihy

Společenstvo klíčníků. Tajemství starého klíče aneb proč umí Krolupperová přitáhnout děti ke knížkám

Nová kniha Daniely Krolupperové se stejně vynikajícími ilustracemi Barbory Kyškové je o Martinovi, kterému je třináct a půl...

Nová dobrodružství Julese Verna od editorů současných zahraničních autorů

Slavní spisovatelé často slouží jiným ke zviditelnění. Kolik je jen pokračovatelů Conana Doyla, co si půjčili jeho Holmese...

John Carter z Marsu aneb mezi dvěma světy filmu a knihy

Prvního března 2012 vstoupí do českých multikin a jistěže i do zbývajících „normálních“ biografů filmová adaptace ví...

Nový policista objevil v Irsku paralelní světy

Policista je knížka prodchnutá láskou k Irsku, k jeho přírodě, mytologii a folkloru a k jeho tradiční hudbě a tanci, jejíž ...

Philip Pullman. Hodinový strojek je jedinečný světový bestseller na několik natažení

Mistrně promyšlený a propracovaný příběh, který využívá rámec klasické pohádky. Vyprávění začíná pohádkovou formul...

Inspirující myšlenky...

V 19. Století, kdy maloměšťáci začali imitovat noblesu, snažili se mluvit vzdělaně. Ovšem nemajíce vzdělání. A snažili se chovat vychovaně, nemajíce vychování. Imitovali. Proto byli tak přepjatí. Považovali za vulgárnost ledacos, co se ani v nejvyšších kruzích za vulgární nepovažovalo. To se zachovává u mnoha lidí dodnes... Druhý extrém ovšem je, že zase mnoho lidí mluví hrubě a vulgárně a sprostě, aby jaksi zdůraznili svou lidovost. Vykládají si mylně lidovost, jako si tamti vykládali mylně dobré mravy... Ano, souhlasím, kultura naší řeči hodně upadla. Obludná zdeúřední slova, která si vymýšlejí docela zbyteční lidé bez jazykového citu, zamořila noviny, úřední spisy i korespondenci, ba i ústní projevy.
Jan Werich