generace_nulaKomiks v Česku právě prožívá své vůbec nejlepší období. Během uplynulé dekády se definitivně vymanil z kategorie pokleslého žánru a obhájil pozici vizuální formy, která má univerzální vyjadřovací schopnosti a může nést libovolný obsah - zábavný, stejně jako umělecký. Důležitý podíl na proměně vnímání komiksu u nás má i autorské pokolení, které se začalo prosazovat po roce 2000.

Domácí tradice, na kterou mohlo navázat, sice sahá až na přelom 19. a 20. století, v totalitních obdobích ale byla permanentně přerušována, a tak si mladí kreslíři a scénáristé museli nejprve sami vytvořit publikační prostor a postupně vydobývat místo na slunci. Scéna se rodila zdola, během let mohutněla a z masy nadějných adeptů komiksové múzy se záhy začali vydělovat úspěšní jednotlivci, kterým se daří prosazovat se u velkých vydavatelů u nás i v zahraničí.

První komplexní pokus zmapovat domácí komiksový kvas představovala v roce 2007 výstava Generace nula, která se po Brně a Praze putovala také do Paříže, Stockholmu nebo Lodže. Stejnojmenná antologie záběr přehlídky dále rozšiřuje a má podobě jako ona ambici ukázat, jak pestrý a různorodý může současný český komiks být.

Editor Tomáš Prokůpek, jenž byl i kurátorem původní přehlídky, vybral krátké práce třiceti čtyř libretistů a výtvarníků a rozdělil je do pěti tematických okruhů. Čtenáři se tak mohou seznámit s pracemi humornými, napínavými, ale i těmi, jež mají ambice sdělit něco podstatnějšího.

Generace Nula
vydal PLus, 2010


Komiks pro mládež – nové knihy

Světový ilustrátor Josef Lada. Nezbedné komiksy

Vyslovení jména Josefa Lady okamžitě navodí představu idylické venkovské krajiny, vodníka sedícího na vykotlané vrbě nebo ...

Jedinečná Zlatá kniha komiksů Vlastislava Tomana

Tomanovy obrázkové seriály nejsou ryze filmové, ale sestávají obvykle z pravidelných políček, jak je známe třeba z Rychlých...

Dějiny československého komiksu 20. století. Dva díly

Za poslední léta vyšlo publikací o komiksu celkem slušný počet. Zdá se, že tento projekt je komplexní, zařazený i do světo...

První knižní vydání Pištěkova komiksu 10 000 mil na vzdorujících strojích

Držitel Oscara Theodor Pištěk (*1932), jehož pradědečkem je malíř František Ženíšek (1849-1916) a jehož stejnojmenný tat...

Myšlenky z knih

Demokratická teorie obecně předpokládá, že společnost potřebuje žurnalistiku, která je přísným hlídacím psem těch, kdo jsou a chtějí být u moci, která je schopna vypátrat, co je pravda a co lež, a která dokáže představit velkou šíři osvícených názorů na důležitá témata dne. Toto vše nemusí dělat každé médium, ale mediální systém jako celek by měl občanům zajistit snadnou dostupnost této žurnalistické kvality. Jelikož mocní často chtějí informační tok ovládnout, je základním problémem svobodné společnosti, jak dokáže vytvořit mediální systém, který dá vzniknout čemusi, co se blíží demokratické žurnalistice..
Robert W. McChesney, Problém médií