dedeckove_cechTato knížka-komiks byla napsána na počest všech dědečků bývalých, současných i budoucích a v tomto ohledu je v rámci české literatury i českého komiksu unikátní.

Autorem poetických a nápaditých komiksů je Pavel Čech – tajný člen Rychlých šípů, indián, rekordman v rozdělávání ohně třecími dřívky, bývalý hasič, otec dvou synů – a také malíř, spisovatel a jeden z nejvýraznějších domácích autorů komiksu.
Dosavadní vrchol Čechovy tvorby představuje knížka Tajemství ostrova za prkennou ohradou (2009), za kterou v roce 2010 získal cenu Muriel, určenou nejlepšímu českému komiksovému albu.

Nakladatelství Albatros zároveň připravuje autorovi další knížku od Radka Malého pro děti Listonoš vítr s Čechovými ilustracemi.

Dědečkové | Pavel Čech | Vydává Albatros, 2011 | 68 stran

dedeckove_cech_450

Komiks pro mládež – nové knihy

Zlatá kniha komiksů Vlastislava Tomana

Tomanovy obrázkové seriály nejsou ryze filmové, ale sestávají obvykle z pravidelných políček, jak je známe třeba z Rychlých...

Dějiny československého komiksu 20. století. Dva díly

Za poslední léta vyšlo publikací o komiksu celkem slušný počet. Zdá se, že tento projekt je komplexní, zařazený i do světo...

První knižní vydání Pištěkova komiksu 10 000 mil na vzdorujících strojích

Držitel Oscara Theodor Pištěk (*1932), jehož pradědečkem je malíř František Ženíšek (1849-1916) a jehož stejnojmenný tat...

Biografický román Divoši. Vynikající komiks Lucie Lomové nejen o Albertu Fričovi

Kreslený biografický román vycházející ze skutečných událostí, jak je ve svých zápiscích zachytil mladý cestovatel a bota...

Inspirující myšlenky...

Ano, takový byl můj úděl už od dětství! Hluboce jsem vnímal dobro a zlo. Nikdo mě nelaskal, všichni mě uráželi. Zrodila se ve mně pomstychtivost. Byl jsem smutný, ostatní děti byly veselé a žvatlavé. Cítil jsem se nad ně povýšen, ale všichni mě ponižovali. Začal jsem závidět. Rád bych byl miloval celý svět, ale nikdo mě nepochopil – naučil jsem se nenávidět. Mé bezbarvé mládí uplynulo v zápolení s vlastním nitrem i se světem. Své nejlepší city jsem ze strachu před výsměchem pochoval v hlubinách srdce a tam odumřely. Když jsem dobře poznal svět a páky společnosti, stal jsem se mistrem ve vědě života, ale viděl jsem, jak jsou jiní šťastní bez umění a využívají zadarmo těch výhod, o které já jsem tak úporně bojoval. A tu se v mých prsou zrodilo zoufalství. Stal jsem se mravním mrzákem. Jestli se vám zdá moje zpověď směšná – prosím, smějte se. Ujišťuji vás, že mě to ani dost málo nebude mrzet.
Lermontov, Hrdina naší doby