V této moderní pohádce jsou malí trpaslíci zneužití pionýři a zlým černokněžníkem, který skončí na lopatě demokracie, je Brežněv. Tak by se ve stručnosti dala popsat kniha Zeď, která je nejúspěšnější knihou Petra Síse, pokud se týče získaných cen a ocenění.

sis_komunismus_130.jpg

Ta začala sbírat vavříny v USA a poslední zlato dostala na prestižním veletrhu v Bologni. Je však zajímavé, že na knihu nemá mnoho lidí pozitivní náhled. Čechům, kteří vůbec knihu četli, se moc nelíbí.
Většina lidí, s kterými jsem na to téma diskutoval, ji považuje za hloupě jednostrannou, bez sebemenšího náznaku objektivity. Rudí jsou zlí, a ti co jsou za zdí jsou hodní. Svět je šedý, bez radosti, všichni jsou jak ve vězení černobílého světa.

sis_komunismus_1.jpg
Petr Sís žije v Americe a určitě ví, že čas zdí zdaleka neskončil pádem zdi berlínské.
Zdi se budují pořád a nejvíc jich tvoří paradoxně Amerika. Je jen o diskusi, která zeď je horší. Všichni žijeme i teď mezi zdmi, které brání svobodě. Nejsou už rudé, mají jiné barvy a jsou bohužel pro mnoho lidí neviditelné. Možná měl Petr Sís napsat knihu o těchto zdech nesvobody, které jsou mnohem aktuálnější a které mohou kdykoliv vyrůst do mnohem větší hrůzy než ty komunistické. Ale to by se v Americe knížka nedočkala žádných ocenění.

Zdá se mi proto víc než podivná série cen, kterou zcela jistě završí i cena Zlatá stuha nebo Magnesia Litera. Protože kdybychom ji knize nedali, vypadali bychom v Česku jak skrytí komunisti. A to si nikdo nevezme na triko. I to je myšlení starého socialismu. Pádem zdi se mnoho nemění, jen kabáty se líp prodávají. Ví to Petr Sís? Myslím, že moc dobře.

Ve vší a hluboké úctě k dílu Petra Síse považuji knihu Zeď za dílo, které v této podobě nemělo spatřit světlo světa.

Samotná ZEĎ je velké téma, které může i dětem otevřít oči o tom, co se kolem skutečně děje. Jednostranným a zjednodušeným poukazováním na kus rudé minulosti bez náznaku jasné souvislosti k současností, se však nic nevyřeší, ale paradoxně bude kniha připomínat propagandistické knihy doby, proti které tak brojí. I když Petr Sís tvrdí, že chtěl varovat před růstem podobných zdí, v knize nic takového není zřejmé, a mělo by být, když je kniha určena dětem. A tak z velké myšlenky, která mohla zrodit velkou knihu, se stal bohužel jen obchod s cenami a jedno smutné zamyšlení.

Zeď / Petr Sís / přeloženo z anglického originálu vyd. Farrar, Straus & Giroux, 2006
Ilustruje Petr Sís / Vydalo nakladatelství Labyrint 2007

Naučné pro mládež – nové knihy

Dinosauři od Pekelného potoka. Vynikající popularizující kniha Vladimíra Sochy

Překvapivé čtivá kniha o posledních dinosaurech, jejich náhlého zániku a neuvěřitelného zmrtvýchvstání v posledních sto ...

Gerald Durrel a jeho nejčtenější kniha O mé rodině a jiné zvířeně

Gerald Durrell (7. ledna 1925 – 30. ledna 1995) zakladatel přírodovědecké stanice na ostrove Jersey mezi Anglié a Francií je dn...

Petr Sís. Strom života o světě Charlese Darwina pro děti

Ilustrovaná kniha Strom života je neobvyklým pohledem Petra Síse do myšlení Charlese Darwina, člověka, který svými úvahami o...

Když se zvířata kamarádí aneb o neobyčejných vztazích zvířat a lidí

J. M. Masson, spisovatel, vědec a především milovník a ochránce zvířat, je znám svými knihami, ve kterých čtenářům na ce...

Cesty za dobrodružstvím, příběhy velkých činů

Patnáct strhujících příběhů o smělých činech průkopnických mořeplavců, cestovatelů, horolezců a letců, kteří posunul...

Inspirující myšlenky...

Na tomto místě je vhodné zeptat se, co je to soucit. Mnozí jej totiž chválí jako ctnost a soucitného muže nazývají dobrým mužem. I to je duševní vada, protože člověk takto chybující se vzdaluje od pravdy. Soucit je vada malicherného ducha slábnoucího při pohledu na cizí zla. Soucit je proto běžný u těch nejhorších; jsou to stařeny a obyčejné ženské, koho dojímají slzy největších zločinců. Soucit je chorobný stav duše vyvolaný pohledem na cizí potíže nebo smutek z cizího neštěstí, o němž si člověk myslí, že je nezasloužené. Takový chorobný stav však mudrce nepostihuje. Mudrc tudíž necítí soucit, protože to není možné bez ubohosti duše. Soucit je blízký bídě, neboť z ní něco má a něco z ní bere. Soucit je chorobný stav duší příliš poděšených bídou.
Seneca, O laskavosti