blatny ivan
Knížka Ivana Blatného patří k těm nejkvalitnějším dílům české moderní poezie pro děti. Dnes je ale neznámá, i když poprvé vyšla už v roce 1947. 

Ivan Blatný totiž emigroval v roce 1948 do Velké Británie a socialistiští cenzoři ho samozřejmě zakázali vydávat. Přesto pár básniček vyšlo potají v časopise Zvonky nebo v ojedinělých anntologiích nakladatelství Blok v Brně.

jedna dve tri ctyri pet blatny

Básně pro děti Ivana Blatného byly často srovnávány s dílem velikána české poezie Hrubína.
Ale srovnání mohlo být jen symbolické, protože Blatný je mnohem lyričtější než věcný Hrubín. Navíc v celé sbírce je promítnuto jeho velmi osobité vidění světa, což u Hrubína se nachází jen zřídka.

V první části knihy jsou čtivé, veselé, snadno zapamatovatelné básničky a říkadla s kterými si projdeme celý rok a seznámíme se s věcmi každodenního života.

Srpnová
Je zlaté jako dukáty
to žito, které právě kosé,
a žluté kroužkované vosy,
usedají ti na šaty.

nebo

Plot
Byl jeden plůtek,
divže se nerozutek.
A každá jeho tyč,
chtěla jít někam pryč.


wagnerova blatny 2

Druhá část knihy obsahuje deset veršovaných pohádek.

Sedmá pohádka. O džbánu
Byl jednou jeden džbán
veliký jako pán.
No tohle! To jsou náhody!
V tom džbáně byly jahody.
Já jsem je všecky sněd
a nemohl jsem zpět.
A abych přišel  s něčím novým,
tak vám teď pro výstrahu povím:
„Byl jednou jeden džbán
veliký jako pán.
No tohle! To jsou náhody!
V tom džbáně byly jahody.
Já jsem je všecky sněd ...
Znáš to už nazpaměť?"


Doufejme, že si této vynikající knihy konečně všimnou nakladatelé a uvidíme ji na pultech mnohem častěji. Nehledě k tomu, že pro každého slušného ilustrátora by byla čest knihu ilustrovat.

Jedna, dvě. tři. čtyři, pět / Ivan Blatný / ilustrace: Denisa Wágnerová / vydání třetí:  Akcent,1997
první vydání: František Borový, 1947, ilustroval Kamil Lhoták
druhé vydání nakladatelství Atlantis, 1994 (součást knihy Ivan Blatný, Verše 1933 - 1953)

wagnerova blatny 1


Básničky pro děti – nové knihy

Modré nebe. Básničky Františka Hrubína a ilustrace Josefa Čapka, poklad z tvorby pro děti

S básníkem Františkem Hrubínem se můžete projít celým rokem od jara do zimy. Vytvořil verše k obrázkům Josefa Čapka, kter...

Český rok v pohádkách, písních, hrách a tancích, říkadlech a hádankách s ilustracemi Svolinského

Po generece oblíbená čtyř svazková knížka Českého roku nazvané Jaro, Léto, Podzim a Zima s ilustracemi Svolinského konečn...

Maminka a Jaroslav Seifert. Kdo by neznal dva pojmy z pokladnice české poezie

Nositel Nobelovy ceny za literaturu napsal svou sbírku zpěvné intimní lyriky už jako zralý, zkušený a známý básník v roce...

Hádej hadači, kniha básniček a rébusů Jiřího Žáčka

Bohatě ilustrovaná knížka Vlasty Baránkové je plná zábavných úkolů populárního Jiířího Žáčka. Knížka hádanek, ré...

Jan Skácel a sedm krásných knížek - uspávánek pro děti

Jako všechny verše Skácelovy, jsou i jeho knížky pro děti skvostné, plné hříček, humoru a laskavého slova. Napsal jich ce...

Inspirující myšlenky...

Což je civilizace něco jiného než schopnost používat věcí, jež vymyslel někdo jiný? I když Mloci, řekněme, nemají svých vlastních myšlenek, mohou mít docela dobře svou vědu. Nemají sice své hudby nebo literatury, ale obejdou se bez nich dokonale; a lidé počínají shledávat, že to je od těch Salamandrů báječně moderní. Tak vida, už se může člověk u Mloků ledačemus učit – a není divu: což nejsou Mloci ohromně úspěšní, a z čeho jiného si mají lidé brát příklad, ne-li z úspěchu? Ještě nikdy v dějinách lidstva se tolik nevyrábělo, nebudovalo a nevydělávalo jako v této veliké době. Nic platno, s Mloky přišel do světa obrovský pokrok a ideál, který se jmenuje Kvantita. „My lidé Mločího Věku,“ říká se s oprávněnou hrdostí; kam by se hrabal zastaralý Lidský Věk se svou pomalou, titěrnou a neužitečnou páračkou, které se říkalo kultura, umění, čistá věda nebo jak! Praví, uvedomělí lidé Mločího Věku už nebudou mařit svůj čas hloubáním o Podstatě Věcí; budou mít co dělat jenom s jejich počtem a s hromadnou výrobou. Celá budoucnost světa je v tom, aby se pořád zvyšovala výroba i konzum; pročež musí být ještě víc Mloků, aby mohli ještě víc vyrobit a sežrat. Mloci jsou jednoduše Množství; jejich epochální čin je v tom, že jich je tak mnoho. Teprve nyní může lidský důmysl pracovat naplno, neboť pracuje ve velkém, s krajní výrobní kapacitou a rekordním hospodářským obratem; zkrátka je to veliká doba. – Co tedy ještě chybí, aby se za obecné spokojenosti a prosperity uskutečnil Šťastný Nový Věk? Co překáží, aby se zrodila kýžená Utopie, v níž by byly sklizeny všechny ty technické triumfy a nádherné možnosti, které se lidskému blahobytu a mločí píli otvírají dál a dál, až do nedozírna?
Karel Čapek, Válka s mloky