zahadky niklPetr Nikl je princ. Je básník, který maluje. Je malíř, který zpívá. Je zpěvák, který si hraje. A v té hře také kraluje, své poddané miluje. Prožívá život v příbězích slov a za to sklízí drobty pozemské slávy (Cena Jindřicha Chaloupeckého,1995, Zlatá stuha, 20007, za Lingvistické pohádky, kterou jsou nominovány na Cenu Josefa Škvoreckého) společně s nakladatelstvím Meander, jehož je dvorním básníkem a které vydalo jeho básnickou knihu plnou jemně bizarních maleb Záhádky.

Svět Niklových Záhádek nabývá podoby básní, v každé různě bobtná, mění se a zaklíná do té doby, než se mu začne říkat Fantazie. Záhádky se v dvouslabičném rýmovém dotyku s pohádkami (záhádky/pohádky: dvouslabičný, bohatý, dokonalý, originální rým) ve svých groteskně poetických zákoutích přibližují také k Fantazii, ale na rozdíl od pohádek nemalují čerta na zeď, nenechají nikoho záhadně zmizet, ani dojít k princezně a půlce království – jsou zkrátka a dobře záhadné a především zábavné:

„Tapír je nosní podivín,/ jen o dvou různých koncích,/ putuje spolu s rozhraním,/ vždy mezi dnem a nocí. // Předek má ustavičně den,/ slunce zalitý shůry,/ zadek je stále obklopen/ hustou tmou noční můry.“

Buvol kokrhá, jelen mečí, medvěd se řehtá, had houká, kohout bručí, velryba, krokodýl, lev a sob si předávají radost, jen vypravěč ví, že „žádná radost nevydrží věčně…“. Nechá je bez radosti plavat v moři, řece, chodit po stepi, pláni, už to tak asi je. Ovšem Sníček (vložený a ústřední příběh Záhádek), měňavý ptáček, možná skokan, ba i běžec, snad dvoj-, spíš trojživelník, vymyšlená bytost nese radost neustále. Každého na potkání obveselí – jenže v nejlepším usne. Je totiž „sníč-spánkomil“. 


zahadanky500.jpg

Jednoho dne na své pouti zapomene na svého přítele, je to přítel na život i na snění – Sloňas. A protože Sníček v reálném světě pokaždé v tom nejlepším usne, musí jej najít ve svých snech. Putuje jimi a zažívá dobrodružství v proměnách. Je to legrace, strach i mámení. Když už si myslí, že Sloňase potkal, přítel naroste do neskutečných rozměrů. Sníček se probudí „v dolíku mezi ušima Sloňasovy hlavy“. Našli se a porozpráví, jaká dobrodružství zažili:

„Co chrápání?“ ušklíbl se Sloňas/ „Beze tebe hrozné!“/ „Mé sny taky nebyly nic moc!... Jdeme snít?“/ „Tak jo,“ řekl Sníček, vlezl do chobotu, pročistil ho/
A v tu ránu spokojeně usnul, zároveň se Sloňasem.“
Záhádky zábavné i láskyplné, srozumitelné jinak pro děti a jinak pro dospělé. V básních, v nichž si PetrNikl hraje se slovy, rodiče hledají smysl a děti se ptají na význam, nebo od básně odbíhají do svého vymyšleného světa. Obě strany se hledají a najdou se, pokud na hru ve verších přistoupí.

Co kdybychom tedy i my, čtenáři Záhádek, uvěřili tomu, že na naší planetě přistál Malý princ a pravil:
„Moře, rostoucí z páry, vyluhuje ryby. /Pára, vrostlá do stromu, houstne ve smůlu. /Stromy, rostoucí ze země, pouští plody./Země, rostoucí do nebe, tvoří hory. /Nebe, rostoucí do vesmíru, tmavne. /A vesmír posílá k zemi ptáky, /kteří jsou z toho /na větvi.“
Uviděli bychom, že utrhl petrklíč a změnil se v PetrNikl, že přilétl s hroznýšem, který než aby spolkl myš, bylo mu to divné, spolykal raději žirafu. A to bylo tak záhadné, že si přestal na chvíli rozumět, a změnil se, spíš připodobnil k zasněžené věži. Oba přilétli, pomysleli bychom si, aby se proměnili princ v člověka a had v „zasněženou Eiffelovkou“. Ale proč? – aby uviděli, porozprávěli. Ale s kým? – s rodiči a dětmi. O čem? – o tom, co všechno spatřili. Přitom ale zůstali tak „hezky mimo“, že zapomněli mluvit jejich řečí a mluvili svými vlastními slovy. Ve svých příbězích o lidech a zvířátkách se sami stali záhádkou a zůstanou jí, dokud nevyprší jejich záhadnost a dokud v ně děti nepřestanou věřit a rodiče číst… 

Kniha obdržela cenu Magnesia Litera 2008 pro nejlepší knihu roku.
Petr Nikl | ZÁHÁDKY | Ilustruje Petr Nikl | Vydal Meander 2007

Básničky pro děti – nové knihy

Modré nebe. Básničky Františka Hrubína a ilustrace Josefa Čapka, poklad z tvorby pro děti

S básníkem Františkem Hrubínem se můžete projít celým rokem od jara do zimy. Vytvořil verše k obrázkům Josefa Čapka, kter...

Český rok v pohádkách, písních, hrách a tancích, říkadlech a hádankách s ilustracemi Svolinského

Po generece oblíbená čtyř svazková knížka Českého roku nazvané Jaro, Léto, Podzim a Zima s ilustracemi Svolinského konečn...

Maminka a Jaroslav Seifert. Kdo by neznal dva pojmy z pokladnice české poezie

Nositel Nobelovy ceny za literaturu napsal svou sbírku zpěvné intimní lyriky už jako zralý, zkušený a známý básník v roce...

Hádej hadači, kniha básniček a rébusů Jiřího Žáčka

Bohatě ilustrovaná knížka Vlasty Baránkové je plná zábavných úkolů populárního Jiířího Žáčka. Knížka hádanek, ré...

Jan Skácel a sedm krásných knížek - uspávánek pro děti

Jako všechny verše Skácelovy, jsou i jeho knížky pro děti skvostné, plné hříček, humoru a laskavého slova. Napsal jich ce...

Inspirující myšlenky...

V jedné věci se šamani i většina západních badatelů shodují: šamanismus se zrodil z rané lidské zkušenosti se smrtí. S tím bezprostředně souvisí přesvědčení, že odchod ze světa živých nemá definitivní platnost. To není projev přepjaté fantazie, naši předkové k tomuto názoru dospěli na základě dlouhodobého pozorování přírody. Zjistili, že z odumřelého vzniká vždy a všude nový, lehce pozměněný život.
Geseko von Lüpke, Poselství šamanů