Uplynulo jenom několik měsíců od vydání prvního dílu humorné série Pachatelé dobrých skutků s názvem Puntíkáři a na knižních pultech už leží další knížka s názvem Duchaři. Pro druhý díl si totiž autor Miloš Kratochvíl zvolil velice atraktivní téma pro děti: duchové, nadpřirozené bytosti, pověry a magické praktiky.

Vypravěčem je i v tomto díle zase Michal. Místa děje jsou také stejná jako minule: domov, škola, les.
Zajímavé je, že k výčtu opakujících se prostředí lze zmínit také hřbitov, a to znovu jako dějiště komických situací: v Puntíkářích byl obklíčen policií, v Duchařích se po něm za tmy prochází trojice spolužáků a zažívá strašidelně–komické okamžiky.

V pokračování „účinkuje“ také většina postav z dílu předchozího: třídní učitelka Vlčková alias Vlčice
znovu píše nestandardní poznámky do žákovských, které Michalův tatínek, zaměstnaný v reklamní agentuře, opisuje coby synopse do reklam; psychiatrička teta Marcela podává odborné výklady, a milionářský synek Hurych vypráví o exotických ostrovech... K osvědčenému manšaftu zazáří i několik postav zcela nových, ale neméně barvitých – jmenovitě například madam Kasandra nebo bájný hajný Lišák.

Nerozluční kamarádi Michal Souček a Filip Fialka dál „páchají“ dobré skutky jako o život,
ale tentokrát už ve velkém. Z původního předsevzetí zachránit před duchem pouhé dvě osoby, spolužáka Trpajze Lojdu a třídní učitelku Vlčkovou, se dostanou k plánu mnohem velkolepějšímu – zachránit celou školu. Průšvih, který jim z toho vzejde, je také velkolepý. Jako v prvním díle, oba skončí výslechem u policajta.

Každá snaha o konání dobra se totiž oběma klukům zásadně zvrtne v malér a v obvinění ze zlých úmyslů. Na principu proměňování věcí v jejich protiklady je založený děj celé série. Samotný název série je postavený na oxymóronu neboli na spojení slov, které si smyslově protiřečí: „pachatelé“ a „dobrých skutků“. Princip spojování protikladů je ve vyprávění přítomný na více úrovních. V díle Duchaří, který se zabývá tématem pověr a pověrčivosti, také každý pokus si přivolat štěstí za pomocí amuletů nebo magických praktik zákonitě dopadá přivoláním si pravého opaku – smůly. A toto pravidlo děje stihne nejenom Michala a Filipa, ale i psychiatričku tetu Marcelu.
Antiteze (neboli konfrontace protikladů) bývá základem mnoha přísloví a aforismů. I takové její užití v Duchařích najdete – jeden ukázkový příklad stvoří nevědomky třídní Vlčková. „Kdo spoléhá na štěstí, míří k neštěstí,“ napíše do žákovských Michala a Fildy coby poznámku a tím přiměje Michalova tátu celé odpoledne hledat po tlustých knihách, jestli se nejedná o výrok nějakého mrtvého filosofa nebo spisovatele.

Co se týče zmiňovaných amuletů a magických praktik
autor si zamystifikoval a namíchal nesmírně zábavný koktejl jak ze zcela smyšlených, tak ze skutečně existujících pojmů a názvů. Dokonce i jedna dětská knížka, o níž se v textu mluví se vší vážností, s uvedením titulu, hlavního hrdiny i shrnutím děje, je smyšlená. Tyto mystifikace se dobře slučují s tématem, které je obecně o přeludech – věcech, které vypadají jako skutečné, ale doopravdy neexistují.

Závěr vyprávění tvoří výjev společného běhu – jedná se o stejný motiv jako na konci dílu prvního a dá se předpokládat, že jím budou končit i díly následující, protože společný běh je metaforou o přátelství. Michal s Filipem běží mezi zahradami staré vilové čtvrti (v prvním díle běželi mezi stromy v lese), cítí sílu, kterou jim dává jejich přátelství a je jim krásně.


11_koupitPachatelé dobrých skutků 2
Miloš Kratochvíl

Ilustrace: Milan Starý
Vydala Mladá Fronta, 2009

Inspirující myšlenky...

Jsem jen divoch a jinou cestu neznám. Viděl jsem tisíce hnijicích bizonů na prérii, kde je nechal ležet bílý muž, když je postřílel z jedoucího vlaku. Jsem jen divoch a nechápu, proč má čmoudící ocelový oř být důležitější než bizon, kterého zabíjíme, jen abychom přežili... Co je člověk bez ostatních tvorů? Kdyby zanikla všechna zvířata, člověk sám by zahynul na velkou samotu duše. Protože co se stane zvířatům, stane se zakrátko i lidem. Všechny věci jsou spojeny.
Velký náčelník Seattle, 1854