I stromy jsou živé bytosti a těm, kdo jsou ochotni naslouchat, mohou vyprávět. Příběhy plné pohádkové fantazie, v níž se ale stejně jako v klasických pohádkách skrývají vzorce a poučení platné pro každodenní život.  Čtenáři se mohou potěšit vyprávěním cesmíny, lípy, hlohu, borovice, třešně, osiky, ořešáku, vrby, olše, jabloně, dubu, jedle, a na konci knížky si přečíst o každém ze stromů i pár základních informací.

stromy130.jpg

Dvanáct příběhů o různých stromech dohromady skládá dramatickou pohádkovou mozaiku s poučením a morálním poselstvím. Působivé příběhy vycházejí vždy z ducha příslušného stromu (cesmína, vrba, jedle apod.) a přinášejí čtenářům radost a poučení. Vznikly tak alegorické bajky - podobenství nikoli ze života zvířat, ale rostlin, které mnozí považují za věci.

Lenka Ničková, Adriana Skálová / Příběhy stromů / Vydala Mladá Fronta 2007

stromy450.jpg

Ukázka z knihy "Jedle"

Té zimy, v posledních dnech starého roku, se královně Marianě zdál sen. Putovala v něm do vysokých hor, stále výš a výše, až došla na zalesněné místo pod strmou skálou. Stanula tam, sama a osamělá, a nemohla učinit jediný další krok. Tu přistoupila k ní bytost, zahalená v plášť, s kápí do tváře staženou, a pravila: „Jsem Druantia a pomohu ti.“ Mariana se pokusila pohlédnout do tváře pod kápí, však v té chvíli vše zmizelo a ona se probudila. Ihned povolala svého dvorního astrologa a jasnovidce, neboť věděla, že sen obsahoval důležitou zprávu. I dověděla se to, co již tušila, totiž že se má neodkladně vydat do hor a tam vyhledat kmen kouzelníků. Poručila tedy koně sedlat a zásoby na cestu připravit, sama pak se vydala navštívit svého manžela. Když kníže uviděl svou ženu vcházet tak brzy po ránu do svých komnat, poklonil se jí, pak ji objal a zlíbal na obě líce. „Má paní a velitelko, pověz, co tě přivádí v tak časnou hodinu?“

„Měla jsem, můj milý, dnešní noci sen. Ihned se musím vypravit do hor a najít čaroděje. Možná, že naší zemi hrozí nebezpečí, třeba se za hranicí sbírá nepřátelské vojsko, nebo přijde hlad a mor, nevím, ale musím jít. V tom snu mi temná jakási postava nabízela pomoc –  a ta se neodmítá. Vyrazím hned, jakmile budou koně a doprovod připraveni.“
„Pojedu s tebou, dovolíš-li. Cesta je daleká a nebezpečná.“
„Ne, můj drahý, sama pojedu. Však mne dvořané ochrání a poslouží mi. Musíš zůstat zde a vládu nad zemí převzít do svých rukou, dokud se nevrátím. Buď sbohem!“
A s těmito slovy políbila svého muže na ústa, odevzdala mu žezlo a korunu a pevným a rozhodným krokem odešla.

Naučné pro děti – nové knihy

Petr Sís a bilderbuch Pilot a Malý princ. Život Antoina de Saint-Exupéryho

Petr Sís s empatií, lehkostí a citem pro dobovou atmosféru vypráví příběh legendárního francouzského letce, dobrodruha a sp...

Divadlo a opera nás baví – dvě vynikající knihy o divadlu pro děti

Pokud nechcete mít s dětí jen prostoduché konzumenty zábavy, ale chceme jim ukázat i jiné cesty, pak doporučujeme dvě zajímav...

Tužkou, štětcem nebo myší. Karla Cikánová učí děti hrát si se světem

Jsou knihy, které člověk přečte a odloží. Jsou knihy ke kterým se neustále vrací. Jednou z nich ke knížka Karly Cikánové ...

Krajiny domova Václava Cílka. Naučná knížka nejen pro děti

Autorem knihy je populární geolog a publicista Václav Cílek, který vytvořil zajímavou naučnou publikaci a tentokrát pro děti ...

Od housliček po buben. Vynikající knížka pro děti o hudebních nástrojích s ilustracemi Karla Franty

Jedna ze zapomenutých knížek pro děti o hudebních nástrojích. Jmenuje se Od housliček po buben a je od hudebního skladatele Il...

Inspirující myšlenky...

Četl jsem v anekdotách z dějin Anglie za doby Cromwellovy, že jistá voskářka v Dublinu prodávala výborné svíčky, zhotovené z tuku Angličanů. Po nějaké době jeden z jejích zákazníků si jí stěžoval, že jeho svíčka nebyla již tak dobrá. „Ach, to je bohužel tím,“ odpověděla obchodnice, „že jsme tento měsíc neměli dost Angličanů.“ Táži se, kdo měl větší vinu: ti, kdo Angličany pobíjeli, nebo tato žena, jež vyráběla svíčky z jejich sádla?
Voltaire, Filosofický slovník: Lidojedi