polarni pohadka krolupperova

Další a řekněme rovnou skvělý pohádkový příběh populární spiovatelky Daniely Krolupperové odehrává se za polárním kruhem a má neobvyklou hrdinku: malou sněhovou vločku.


Ta se přes maminčin zákaz sveze s vichrem až na ledový ostrov, daleko od své rodiny – ale přes veškerou rozpustilost se nerozpustí, na zpáteční cestě přispěje k tomu, že osamělému rybáři roztaje srdce, a sama uzavře řadu vroucích přátelství. Průvodkyní, která jí pomůže vyznat se v sobě i v okolním světě, se této vločce podobně jako u Saint-Exupéryho stává moudrá liška, nyní však v bílém kožíšku.

V devíti kapitolkách se nejmladší školáci seznámí jednak s dobrodružstvími všetečné průzkumnice, jednak poznají řadu zajímavostí ze života velryb, tuleňů, lachtanů a mrožů. Pouze lední medvědi, kteří přes zimu potajmu hospodaří na opuštěné polární stanici, jim na sebe nic neprozradí. Třebaže byl děj situován do arktické krajiny, působí ilustrace Michaely Bergmannové hřejivě a zdařile se vyrovnávají i s personifikací hrdinky.

Daniela Krolupperová / Polární pohádka / Ilustrovala Michaela Bergmannová / Portál, 2017

bergmanova 1

Pohádky pro děti – nové knihy

Deoduši. Werichovy jedinečné pohádky a nedokončený Alibaba a čtyřicet loupežníků

Zajímavou knížku plnou bajek a pohádek Jana Wericha přichystalo nakladatelství Albatros pro všechny čtenáře, kteří milují ...

Pohádky z Pekelce. Pohádky plné nápadů Františka Nepila a veselých obrázků Miloslava Jágra

Knížka vynikajícího vypravěče Františka Nepila je plná moderních pohádek pro malé čtenáře. Děti se začtou do krásné ...

Duhové pohádky. O tom, jak a proč Sluníčko obarvilo svět pomocí Daniely Fisherové

Krátké pohádky Daniely Fischerové jsou hravé, inteligentní a nezvykle milé. Rozvíjejí v dětech právě fantazii hledáním ne...

Pohádky Miloše Macourka, které děti ještě neznají

Na humorných, absurdních pohádkových příbězích spisovatele Miloše Macourka (1926 – 2002) už vyrostlo několik generací če...

Exotické africké pohádky, kde nejsou hloupí Honzové, dobráčtí čerti ani šišlaví vodníci

Nevyskytují se tu hloupí Honzové, dobráčtí čerti, šišlaví vodníci, zřídka se dobývají srdce princezen. Podobně jako vš...

Inspirující myšlenky...

Dokumentární film o himálajském sádhuovi jsem už kdysi viděl. Včera jsem ho zhlédl znovu, ale že by mi to něco dalo, to říct nemohu. Příroda tam nahoře ve velehorách je pěkná, cožpak o to, tu samotu bych bral taky, ale ty kecy kolem toho, to je děs! Jako by to bez toho nesmyslného prázdného tlachání a bez těch směšných rituálů a úkonů nešlo. S lidmi, a to i s těmi nejduchovnějšími, je ta potíž, že neustále moc mluví, a tudíž lžou. Stále ty dokolečka omílané vyprázdněné, nicneříkající slova bez obsahu, slova jako „Bůh“, „láska“, „mír“, „nenásilí“, „nesobeckost“, „soucit“, „lidstvo“... Vyšinutou mysl prostě nepředěláš. Z toho je vidět, jak jsou si všechna náboženství, všichni lidé podobní. Bohužel. Ale buddhisté alespoň považují zvířata za své bratry a nepodřezávají je a nežerou.
Misantrop, Reinlebensborn