Rozsahem nevelké vyprávění je překladem ruské lidové pohádky od geniálního ruského spisovatele Andreje Platonova. Původní název knihy je Voják a Tsaritsa. Pohádku ilustrovala vynikající Jana Sigmundová.

o zle carevne sigmundova


O zlé carevně (Soldat i Tsaritsa), Andrej Platanov / ilustrace Jana Sigmundová / Lidové nakladatelství, 1969

Andrej Platonovič Platonov
(vl. jménem Klimentov Andrej) (1899 - 1951)
Přestože byl inženýr, zapálený konstruktér, vydal do roku 1927 několik mimořádných knih a pak se už plně věnuje psaní. Neměl lehký osud. Jeho syna odvezli do gulaku na základě vylhaného udání a trvalo mnoho let něž se otci podařilo intervenovat u Stalina skrze Šolochova a syna dostat domů. Bohužel s nevyléčitelnou tuberkulózou, kterou od něho sám dostal.
Tento vlídný člověk se smutným pohledem byl už za svého života uznáván za génia samotnou spisovatelskou obcí, přesto mu jeho knihy přinášely plno nepochopení. Odsuzoval ho z počátku i sám Stalin, kvůli povídce Co nám jde k duhu, ve které zpochybnil způsob kolektivizace. Celé jeho dílo vyšlo až v 60. letech, 20.století.
Za génia ho uznávali i Hemnigway, Šklovskij, kteří ho považovali za jedinečného autora s nezaměnitelným stylem.
Za českými překlady jsou Jan Zábrana a Anna Nováková.

sigmundova o zle carevne 3
Illustration (c) Jana Sigmundová

sigmundova o zle carevne 1
Illustration (c) Jana Sigmundová

sigmundova o zle carevne 4
Illustration (c) Jana Sigmundová

sigmundova o zle carevne 2
Illustration (c) Jana Sigmundová

Pohádky pro děti – nové knihy

Duhové pohádky. O tom, jak a proč Sluníčko obarvilo svět pomocí Daniely Fisherové

Krátké pohádky Daniely Fischerové jsou hravé, inteligentní a nezvykle milé. Rozvíjejí v dětech právě fantazii hledáním ne...

Pohádky Miloše Macourka, které děti ještě neznají

Na humorných, absurdních pohádkových příbězích spisovatele Miloše Macourka (1926 – 2002) už vyrostlo několik generací če...

Exotické africké pohádky, kde nejsou hloupí Honzové, dobráčtí čerti ani šišlaví vodníci

Nevyskytují se tu hloupí Honzové, dobráčtí čerti, šišlaví vodníci, zřídka se dobývají srdce princezen. Podobně jako vš...

Kouzelná fajfka Františka Skály staršího a Stanovského je tady znovu, po více jak 20 letech

František Skála starší je mužem mnoha zájmů a talentů. Je malířem, grafikem, ilustrátorem, ale i tvůrcem animovaných film...

O zemi Tam a Jinde, velká pohádková kniha Dagmar Lhotové

Obsáhlá pohádková kniha nemá u nás v podstatě obdobu, dá se trochu přirovnat Carrollově Alence v říši divů nebo vyprávě...

Inspirující myšlenky...

Kdosi nachytal ryb, zabil je a oškrabal na velikém ploském kameni a odnesl pak domů. Za nějaký čas šel mimo a uzřel, že kámen se třpytí. Sehnul se a poznal šupiny svých ryb, vyprané deštěm (mázdřičky krve tu a tam nezkazila krásy) a sluncem vysušené, některé hrály jako pokreslený duhový kov, jiné se podobaly křišťálům sněhu a jiné ojíněnému pavučí, Sebral si jich trochu a schoval na památku.
Bohuslav Reynek (1892 – 1971), Rybí šupiny